Upřený pohled vpřed dává soví tváři nezaměnitelný vzhled. Oči namířené dopředu sice zužují zorné pole sov, ale ty tento nedostatek vyvažují obrovskou pohyblivostí hlavy - mohou jí otáčet až o 270°, hravě se tedy podívají i za sebe. Postavení očí naopak rozšiřuje úhel, v němž sovy vidí binokulárně, tedy prostorově. To je při lovu drobné pohyblivé kořisti výhodou, která daleko převažuje nad nevýhodami zúženého zorného pole. Dokonalý zrak a noční vidění umožňuje sovám lov nočních živočichů, především různých hlodavců. Sovy si tak rozdělily lovecký revír s dalšími ptačími lovci, kteří se zaměřili na podobnou kořist, s dravci. Ti loví naopak ve dne, takže si tyto dvě skupiny ptáků nijak nekonkurují.
"Vidí" i ušima
Kdyby se sovy měly spoléhat pouze na svůj zrak, zůstaly by mnohdy bez kořisti - v absolutní tmě totiž nevidí ani ony. Ale sovy mají ještě jeden neméně dokonalý smysl, a tím je sluch. Velejemný sluch, který zachytí i nepatrné zašustění, cupitání hraboše po vlhké hlíně, běh myšice po padlém kmeni stromu... Uši sov nejsou vidět - ona vztyčená pírka na hlavě výra či kalouse neskrývají žádné ušní boltce, ale slouží podobně - napomáhají k zachycení a směrování zvukových vln. Vlastní, značně velké ušní otvory však jsou skryty v peří.
Směřují, podobně jako oči, dopředu a jsou od sebe dosti vzdálené - každým z nich tedy sova zachycuje zvuky z trošku jiného úhlu a v určitém časovém odstupu. Díky tomu sovy nejen vidí, ale též slyší prostorově. I sluchem jsou tedy schopny přesně určit místo, kde se potenciální kořist pohybuje. Oba smysly - zrak a sluch - se tak skvěle doplňují a činí ze sov nepřekonatelného nočního lovce. A protože převážnou část kořisti sov tvoří drobní hlodavci, jsou sovy důležitou a užitečnou součástí přírody, i ony, podobně jako např. poštolky, pomáhají regulovat stavy hrabošů a myší v krajině.
Ohrožení noční lovci
Sovy zaujímají v přírodě místo nejvyššího predátora - stojí na vrcholu potravní pyramidy. A to z nich činí mimořádně zranitelné druhy. Už proto, že jich je v přírodě nejméně: lovců musí být vždycky mnohem méně než těch, kteří slouží jako potrava, jinak by lovci vymřeli hladem. Ze všech živočichů jsou také nejvíc ohroženi znečištěným životním prostředím: všechny škodlivé látky, jako jsou insekticidy, pesticidy, jedovaté zplodiny z komínů a výfuků aut a mnoho dalších, totiž skončí v jejich tělech, kde se hromadí. Sovy a dravci tak hynou buď přímou otravou, nebo se kvůli množství škodlivin v těle nerozmnožují. Většina sov navíc vyžaduje poměrně specifické hnízdní podmínky - až na výjimky hnízdí v dutinách starých stromů. Vhodných dutin však nalézají stále méně, neboť lesníci kácejí staré poškozené stromy a tím připravují sovy (ale i ostatní ptáky hnízdící v přirozených dutinách) o domov. Tady však můžete pomoci i vy - většina sov je totiž ochotna zahnízdit i ve speciální budce vyvěšené na vhodném místě. Jakou budku a kdy a kam ji vyvěsit, popisujeme na přírodovědných stránkách.
NESLYŠNÝ LET
Většina ptáků způsobuje za letu nějaké zvuky - je slyšet tlukot jejich tuhých letek, svištění křídel a ptačího těla při rychlém pohybu vzduchem. Jen sovy létají zcela nehlučně. Jejich měkké peří dokonale tlumí veškeré zvuky, které by jinak při pohybu křídel vznikaly.
