Obojí je pravda. Rostliny dýchají kyslík úplně stejně jako drtivá většina všech organismů. Bez kyslíku se obejdou pouze určité skupiny bakterií, některé jednobuněčné organismy a vzácněji i mnohobuněční živočichové - například ti, kteří žijí celý život v bahně nebo parazitují v trávicím traktu. Z obratlovců dokáže bez kyslíku přežít třeba karas, ale pouze dočasně - v zimě je schopen přečkat několik měsíců na dně zamrzlých tůní, kde se kyslík rychle vyčerpá.
1 - v mitochondriích se kyslík dýcháním spotřebovává
2 - v chloroplastech probíhá fotosyntéza
Pomocí kyslíku se v těle rostlin i živočichů uvolňuje energie uložená v organických látkách. Nebýt toho, veškeré životně důležité děje by se zastavily a nastala by rychlá smrt.
Rostliny ale ve svých buňkách dokáží uskutečňovat i jiný chemický proces, při němž za přispění slunečního světla, oxidu uhličitého a vody vznikají organické sloučeniny, které mohou být využity jak ke stavebním účelům, tak jako zásobní látky. Světelná energie je tak přeměněna v energii chemickou, která může být různými způsoby využita později. Tomuto procesu se říká fotosyntéza (slučování za přispění světla) a jeho vedlejším produktem je i kyslík. Ten je v tomto případě vlastně odpadem chemické reakce, jejíž cíl je jiný.
Poměr rychlosti dýchání a fotosyntézy se mění podle druhu rostliny, jejího zdravotního stavu i množství slunečního záření. V součtu však platí, že rostliny vyrábějí víc kyslíku, než kolik ho spotřebují dýcháním. Díky tomu se jeho zásoby v atmosféře neustále obnovují.
Své otázky týkající se chovatelství a pěstitelství posílejte na adresu redakce: ABC - RADY, Žerotínova 38, 130 50 Praha 3 nebo e-mailem na rady-priroda@iabc.cz.
