Edison byl se svým vynálezem žárovky úspěšný až po mnoha pokusech. Vyzkoušel asi 6000 různých druhů vláken, než na tento vynález získal patent s číslem 223 898. Dne 21. října 1879 otestoval žárovku, která svítila plných čtyřicet hodin. Cesta k úspěchu elektrického svícení byla otevřená. A protože Edison nebyl jen skvělý vynálezce, ale i podnikatel, zorganizoval například osvětlení Světové elektrotechnické výstavy v Paříži roku 1881 nebo několika manhattanských ulic. Pro rozsvícení čtyř set žárovek potřeboval tehdy sedmadvacetitunové dynamo Jumbo. Edisonovo úsilí nebylo marné. Podle odhadu bankéřů vydělal elektrotechnický průmysl na žárovkách ještě za Edisonova života kolem patnácti miliard dolarů.
Nástup zářivek
Dnes jsme svědky další revoluce, která je té "žárovkové" revoluci dost podobná. Tenkrát šlo o záměnu plamene na špičce knotu petrolejky za rozžhavené vlákno v žárovce (nejprve vlákno bambusové, později wolframové). Nyní se toto vlákno nahrazuje elektrickým výbojem v parách rtuti - ve skleněné trubici. Při výboji se uvolňuje převážně ultrafialové záření. To je následně přeměněno v záření viditelné, ve vrstvě takzvaného luminoforu, naneseného na vnitřní stěnu trubice. Tak vzniká úsporná kompaktní zářivka. Proč vznikla potřeba nahradit žárovku něčím novým? Pojmenování "žárovka" je opravdu výstižné! Žárovka přemění ve světlo pouze kolem 8% energie a 92% energie připadá na nechtěné teplo. Kompaktní zářivka na rozdíl od žárovky mnohem větší část protékající elektrické energie přemění ve světlo. I proto bychom neměli říkat "úsporné žárovky", ale spíše "úsporné kompaktní zářivky" (termín technologicky i jazykově bližší).
Miniaturizace
Princip úsporných zářivek je znám už několik desítek let a využívá se v takzvaných lineárních zářivkách (dlouhé skleněné trubice) - dobře je znáte z osvětlení různých veřejných prostorů nebo domácích kuchyní. Teprve rozvoj elektroniky a dalších technologií, který umožnil zmenšit a zlevnit předřadník (součást zářivky, nutná pro stabilizaci elektrického výboje), vedl k vývoji nového světelného zdroje a ke zmenšení průměru trubice zářivky až na současných devět milimetrů. Vznikla kompaktní úsporná zářivka, v níž je předřadník zabudován přímo ve světelném zdroji. První kompaktní zářivky byly předvedeny na hannoverském veletrhu v roce 1980, především jako ukázka technického pokroku. Jejich nástup nebyl tak efektní, jako když Edison doslova oslnil svět žárovkou. Přesto se jedná o změnu v osvětlování, která je s tou "edisonovskou" plně srovnatelná.
Ani kompaktním zářivkám se však nepodařilo vymanit z vlivu velkého vynálezce - převzaly totiž jeho závit. Klasickou žárovku tedy můžeme ve svítidle přímo zaměnit za kompaktní zářivku s podstatně nižším příkonem.
Dlouhá životnost
Hlavní výhodou úsporných zářivek je výrazně prodloužená životnost. Klasická žárovka vydrží svítit zhruba tisíc hodin. To znamená, že ji při průměrném svícení tři hodiny denně musíte každý rok vyměnit. Životnost kompaktních zářivek je minimálně trojnásobná a u kvalitních, značkových výrobků dosahuje až patnáctinásobku, tedy 15 000 hodin. Kvalita světla dnešních kompaktních zářivek je s klasickými žárovkami plně srovnatelná - neprojevuje se blikáním ani zvukovými efekty jako staré typy lineárních zářivek. Na rozdíl od žárovek si můžete úspornou zářivku vybírat nejen podle příkonu, ale také podle požadovaného odstínu světla - od namodralého odstínu denního světla až po odstín naoranžovělý, blížící se barvě světla klasické žárovky. Odstín denního světla povzbuzuje psychickou aktivitu, a proto je vhodný do místností, kde se pracuje. Naopak do ložnice se více hodí nažloutlá bílá barva, která navozuje oddechovou atmosféru.
Úspora energie
Dlouhá životnost a úsporný provoz jsou tedy hlavními výhodami kompaktních zářivek. Mezi lety 1988 až 1993 vzrostl jejich celosvětový prodej čtyřnásobně. V roce 1999 se na celém světě prodalo 432 milionů kompaktních zářivek. V té době se jich odhadem využívalo již na 1,3 miliardy. Celkově napomohly snížit spotřebu elektrické energie tak výrazně, že zabránily stavbě až šedesáti velkých elektráren. Zásadní je vliv úsporných zářivek na spotřebu elektřiny především v rozvojových zemích, kde její značná část připadá právě na osvětlení. Jedna úsporná zářivka ušetří za svou životnost asi 200 litrů ropy v tepelných elektrárnách na ropu (často používaných v rozvojových zemích). Toto množství by stačilo na to, abychom osobním autem ujeli 1600 kilometrů. Zajímavý je také vliv na životní prostředí v České republice. Kdyby všechny čtyři miliony domácností v ČR vyměnily jednu 100W žárovku za 23W zářivku, za rok by ušetřily elektrickou energii v hodnotě jedné miliardy korun a zabránily výrobě 350 tisíc tun oxidu uhličitého, tedy hlavního plynu způsobujícího globální oteplování. To je úspora stejného množství emisí, kterého by se dosáhlo odstavením 365 tisíc automobilů na jeden rok.
Budoucnost svícení
Jaké světelné zdroje budeme používat za několik let? Možná se dožijeme další technické revoluce. Všeobecným trendem je prodlužování životnosti zářivek, snižování spotřeby elektrické energie nutné na "výrobu" světla, hledání tvarové rozmanitosti a barevnosti.
Ve výzkumných laboratořích se vyvíjí zářivka, která neobsahuje vlákno staré "edisonky" ani elektrody dnešních zářivek, ale pouze plyny a páry rtuti, která vydává ultrafialové záření. Díky bezelektrodové technologii lze dosáhnout mimořádně dlouhé životnosti, až 60 000 hodin. To je sedm let nepřetržitého svícení 24 hodin denně. Pro porovnání, běžná žárovka zapnutá 24 hodin denně by vydržela svítit asi 42 dní.
Technika svícení se stále vyvíjí. Do tzv. inteligentních budov se například zavádí systémy senzorů, které se automaticky zapínají a vypínají podle potřeby jejich obyvatel. Prakticky bychom se tak zbavili potřeby "obsluhovat" světlo, počítač by to zařídil za nás. Senzory budou sledovat pohyb osob v budově a zapínat světlo přesně tam, kde ho budeme potřebovat. Tyto elektronické senzory budou hlídat třeba i teplotu v místnostech, nebo nás včas upozorní na to, které potraviny chybějí v ledničce.
Moderní budovy možná budou mít v nepříliš vzdálené budoucnosti i systém světlovodů neboli trubic či kanálů, které budou "dodávat" sluneční světlo i do místností pod zemí nebo ve vnitřku budov. Denní světlo je přece jenom nejpřirozenější a nejlevnější.
NA INTERNETU
Chcete-li se o úsporných zářivkách dozvědět více, podívejte se na internet. Adresa je jednoduchá: www.uspornazarivka.cz. Kromě aktualit týkajících se kompaktních zářivek si zde můžete vypočítat úsporu energie, dozvědět se o různých akcích a poradit se s odborníky.
ZDROJE ENERGIE
S problematikou osvětlení souvisí také zdroje elektrické energie. Přestože úsporná zářivka spotřebuje až o 80 % elektřiny méně, přece jenom nějakou energii dostat musí. Ve světě se stále častěji používají tzv. fotovoltaické články (jde o panely umístěné většinou na střeše domů), které mění sluneční záření přímo v elektrickou energii. Ty mohou být v budoucnu dobrou alternativou.
