Potřeby města se neustále mění a stavby, které byly dříve nepostradatelné, přirozeně ustupují těm, které si vyžaduje dnešek. Odstranit dům ale není jako zbourat domeček z karet. Za úspěšnou demolicí stojí zkušenosti těch, kteří ji naplánovali a vedli.
Při likvidaci jakékoli stavby hraje klíčovou roli její umístění. Podle něj se rozhoduje o způsobu zbourání. V zásadě existují dvě metody demolice: odstřel nebo rozebrání pomocí speciální techniky. Tyto postupy se někdy kombinují a nezřídka jsou domy bourány jen ručním nářadím. Zatímco například ve Spojených státech likvidují většinu budov odstřelem, který je nejlevnější a nejjednodušší, u nás spíše převažují demolice, při nichž se tolik nepráší. A protože jsou odstřely v Čechách vzácné, zaměříme se hlavně na ně.
Jak na to
Když je určeno, že stavba (a nemusí to být jen dům, ale i most či komín), bude zlikvidována výbušninou, rozjíždí se kolotoč sbírání informací. Demoliční tým především zkoumá, jakým způsobem byla budova postavena. Hlavním kritériem je typ konstrukce, tedy zda se jedná o cihlu, nebo železobeton.
Bourání cihlových domů je jednodušší. Cihly se při větším zatížení od sebe oddělí a budova se zhroutí. Naproti tomu železobeton je díky armovacím železům podstatně odolnější a hrozí, že v případě chybných propočtů zůstane část budovy stát. Při odstřelu není nutné rozmetat stavbu na kousky. Stačí ji jen správně postrčit, aby se zhroutila sama.
Většinou se bourají starší cihlové domy. Těm stačí náložemi jen "podrazit nohy". Podívejme se na konec jednoho starého činžáku v přímém přenosu.
Výbuch střídá výbuch
Vytlučená okna naposledy hledí do ulice. Skupina dělníků navrtává okolo celého přízemí několik desítek otvorů, plní je náložemi a stěny obaluje geotextilií (velice pevnou umělou tkaninou), která zabrání odletování úlomků. Ve stejný okamžik další tým podobným způsobem "ošetřuje" i vnitřní stěny sklepů. Jelikož dům stojí v řadové zástavbě, musí jej dělníci ještě oddělit od okolních budov, jinak by hrozilo jejich částečné stržení.
Poslední okamžiky života
Když je vše připraveno, začíná odpočítávání. Tři rány ze startovací pistole - do odpálení zbývá půl hodiny. Dvě rány, už jen čtvrt hodiny. Jedna rána, jedna minuta. Nyní se již počítají vteřiny. V blízkosti domu nesmí nikdo být. Hasiči spouštějí vodní clonu, která by měla alespoň trochu zbrzdit oblak prachu, jenž se zanedlouho vyvalí.
Šéf demoličního týmu tiskne tlačítko na roznětnici. Vzduch rozechvívá několik detonací, které se slévají v jednu. Dolní patro mizí. Dům si o několik metrů sedne, vlastní váha jej promění v hromadu trosek. Přes ohromný oblak prachu to však není téměř vidět. Zhroucený sklep je plný suti. Povedlo se.
Pevný železobeton
Na železobetonové konstrukce se musí razantnějším způsobem. Nestačí jen proměnit přízemí v prach. Aby se budova zhroutila, musí demoliční tým "podbít", tedy navrtat a osadit náložemi většinu svislých částí budovy. Protože nálože jsou ve všech patrech a úlomky betonu jsou mnohem nebezpečnější než zbytky cihel, je nakonec celá stavba obalena geotextilií.
Další postup je již stejný jako u cihlových budov. Prověření okruhů, odpočítávání a odpal. Nejpodstatnější roli zde hraje načasování jednotilvých výbuchů. Na něm závisí, kam a jak se budova sesune.
Má-li například spadnout do boku, musejí nálože na straně, kam se má dům zhroutit, explodovat o něco dříve než ty zbývající.
Nový recept na paneláky
Zvláštními železobetonovými stavbami jsou paneláky, tedy domy sestavené z jednotlivých panelů, spojených svářením vyčnívajících armovacích tyčí. Někdy panují obavy, že jejich zbourání se může stát noční můrou demoličních týmů. Odstřelit je by ale neměl být problém. Stačí odpálit spoje mezi panely.
Zcela unikátní způsob likvidování těchto budov vymysleli ve Francii. Jejich systém umožňuje zbořit bez jediné nálože během chvilky celý panelák. Princip je jednoduchý. Ve čtvrtém patře od shora odstraní demoliční tým většinu stěn a nahradí je hydraulickými zvedáky. S jejich pomocí pak všechna čtyři patra posune do boku asi o polovinu velikosti jednotlivých místností (tedy přibližně nad střed stropů), a pustí je dolů. Celý vršek proletí skrz zbytek budovy a rozloží ji jako domeček z karet.
Jako podťatý strom
Speciální kategorii tvoří komíny. Většinou se bourají stejně, jako když se kácejí stromy, jen sekery a pily nahrazuje výbušnina.
Do paty komínu se ve tvaru klínu navrtá několik otvorů, do nichž se zasunou nálože. Špička klínu musí zasahovat těsně za střed komínu. Kdyby byl klín kratší, hrozí, že komín po odstřelu zůstane stát. V opačném případě by se nemusel zhroutit požadovaným směrem. Samotný odpal probíhá podobně jako při demolici domu. Výbuch vytrhne z komínu klín a stavba se sklátí jako podťatý strom.
Tajným přáním všech demoličních týmů je zbořit cihlový komín "do sebe". Při tomto způsobu likvidace by se do komínu vyvrtala dlouhá spirála obíhající jej kolem dokola a do ní by se umístily nálože. Jejich postupným odpalováním by se komín roztočil a na místě sesunul k zemi. Selhání některých náloží by však mohlo vést ke katastrofě. Tento způsob se proto prakticky nepoužívá.
Rozstříhaný dům
Pokud není možné provést odstřel, musí nastoupit speciální technika. Ona známá koule na jeřábu přichází ke slovu spíše v kreslených pohádkách a v menší míře ve Spojených státech. Tento způsob je totiž nepřesný a hrozí při něm poškození okolních budov. Profesionálové pracují s jemnějším zařízením.
Nejpoužívanějším strojem je bagr s obřími nůžkami místo lžíce. Těmi doslova stříhá stěny domů nebo i ocelové konstrukce. Další speciální nástroje se původně používaly v dolech. Hydraulická fréza připevněná na rameni bagru brousí masivní betonové bloky a hydraulické klíny roztrhnou i ten nejtvrdší beton. Ve výzbroji demoličních týmů samozřejmě nechybí ani sbíječky, lopaty či krumpáče.
BAGR NA ODSTŘEL
Pomocí odstřelů se likvidují dokonce i stroje. Gigantická rypadla v povrchových dolech jsou náložemi "rozporcována" na menší kusy. Ty se pak likvidují pomocí klasických nástrojů (autogenů, pil apod.) a odvážejí do šrotu.
VYBUCHUJÍCÍ NŮŽKY
Při likvidaci ocelových staveb výbušninami se nálože umístí na obou stranách kovových nosníků. Ne však v jedné rovině. Síla vzniklá jejich odpálením pak ocel doslova přestřihne.
