Procházel jsem Muzeem papírových modelů a připravoval všechno na dokončení Expozice časopisu ABC. Dělal jsem si poznámky pro harmonogram prací, skicoval si umístění vitríny… a když jsem si asi po hodině sedl k počítači, vyskočila na mě zpráva, že zemřel pan Vlastislav Toman. Chvíli jsem jen tak zíral před sebe. Potom jsem se zvedl a šel zpátky do expozice. Viděl jsem stovky modelů, které vyšly na stránkách časopisu ABC a které by nejspíš nikdy nespatřily světlo světa, nebýt šéfredaktora Tomana.
Vlastně až v tu chvíli jsem si uvědomil, jaké neuvěřitelné množství práce za sebou nechal. Nejen pro papírové modeláře, ale pro velkou většinu těch, kteří dospívali v sedmdesátých a osmdesátých letech.
Zakladatel časopisu ABC Vlastislav Toman o době • Zdroj: ABC
Pane Tomane, to Vám nikdy nezapomenu. Všechny ty hodiny radosti, kdy jsem na stránkách „ábíčka“ objevoval díky atlasům svět kolem sebe. Dokonce dnes můžu říct, že mnoho z těch věcí, které jsem se tenkrát v „ábíčku“ dozvěděl, se mi hodily ještě při studiu na střední škole.
Pane Tomane, to Vám nikdy nezapomenu, že jste pro časopis ABC získal pana architekta Vyškovského, který přes stránky „ábíčka“ daroval světu takovou spoustu krásy, jakou dokázal dát lidem jen málokdo.
Pane Tomane, to Vám nikdy nezapomenu, že jste se kdysi do redaktorské a šéfredaktorské práce zakousl tak, že se „ábíčko“ stalo jedním z nedostatkových produktů tehdejší doby.
Pane Tomane, to Vám nikdy nezapomenu, jak jste skrz úžasné komiksy promazal moje mozkové závity a jak jste zapůsobil na mou fantazii. Díky Vám jsem se toulal po Galaxiích, zkoumal podzemí a povrchy planet, nacházel a vštěpoval si morální hodnoty, napjatě čekal, jak se bude děj odvíjet dál a těšil se, že za 14 dní bude pokračování.
Pane Tomane, to Vám nikdy nezapomenu, že jste mě seznamoval s novými věcmi, a to dokonce tak, že jsem je jako puberťák chápal a doslova hltal. Dnes mě při listování starými čísly ABC fascinují články z osmdesátých let o elektromobilech, větrných elektrárnách nebo ochraně sokolů při hnízdění.
Pane Tomane, to Vám nikdy nezapomenu, že jste v jednom „ábíčku“ otiskl fotografii vrtulníku, který těžil dřevo tady v Broumovských stěnách a kde pracoval můj tatínek.
Pane Tomane, je spousta věcí, které Vám nikdy nezapomenu. A za všechny Vám chci poděkovat aspoň takhle prostě: děkuji, pane Tomane. Skutečně děkuji.
Pavel Frydrych
