Tak takhle romantické to opravdu nebylo. Začátek cest do vesmíru i valnou většinu jejich dosavadní historie totiž poznamenala studená válka. Boj SSSR a USA o prvenství ve vesmírném programu pomohl tomuto oboru rozvinout se vskutku raketově. Vždyť už tři a půl roku po vypuštění první umělé družice Země - Sputniku 1 - obletěl Gagarin Zemi a osm let poté už Armstrong s Aldrinem tancovali po Měsíci. Po skončení studené války a rozpadu Sovětského svazu zájem o kosmonautiku u obou rivalů i u veřejnosti značně ochabl. V současnosti se však snad díky nové orbitální stanici ISS vesmírný program vrací do povědomí lidí.
Největší pilotované kosmické lety
Každý ví, že první byl Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1. Bylo to 12. dubna 1961 a let trval 1 hodinu a 48 minut. Už méně známý je druhý kosmonaut světa. Jmenuje se German Titov a startoval čtyři měsíce po Gagarinovi. Jeho let v lodi Vostok 2 trval 1 den, 1 hodinu a 18 minut. Až na třetím místě je první Američan, všem dobře známý John Glenn, který startoval 20. února 1962 s vesmírnou lodí Mercury MA6. 
Další úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. 15. 8. 1962 se Rusům podařilo přimět Vostok 3 a 4 k prvnímu skupinovému letu. Necelý rok poté, 16. 6. 1963, vynesl Vostok 6 do vesmíru první ženu - Valentinu Těreškovovou. Byla celkově desátým člověkem ve vesmíru. Tím v SSSR skončil starý program Vostok a byl nahrazen novým pod názvem Voschod, ve kterém se počítalo s vícečlennou posádkou. Hned Voschod 1 v říjnu 1964 byl úspěšný. Na palubě letěli společně tři lidé. Voschod 2 z 18. března 1965 byl ještě úspěšnější. Tento let byl totiž korunován výstupem prvního člověka - Alexeje Leonova - do otevřeného kosmu. Američané odpověděli také novým programem pod názvem Gemini. V březnu 1966 se jim podařilo spojit loď Gemini 8 s jiným uměle vyrobeným tělesem. Gemini vystřídal program Apollo, který měl zamířeno k Měsíci. Po mnoha testech se to jedenáctému Apollu v řadě podařilo. 21. července 1969 ve 2 hodiny a 39 minut světového času zabořil Neil Armstrong svou botu do měsíčního prachu. Od té doby Měsíc navštívilo celkem dvanáct kosmonautů. Všichni v rámci programu Apollo.
Bydlení na oběžné dráze s pěkným výhledem na moře
Pro dlouhodobé výzkumy ve vesmíru bylo potřeba zřídit orbitální stanice. Rusové začali první stavět v roce 1971 pod názvem Saljut, po nich v průběhu sedmdesátých let následovaly další, se stejným označením. Američané měli svou vlastní, jménem Skylab, od roku 1973 až do konce sedmdesátých let. V únoru 1986 byl na oběžnou dráhu Země vynesen základní modul ruské orbitální stanice Mir. Tento projekt měl Rusům vrátit prvenství ve vesmíru. Po rozpadu Sovětského svazu však Rusko trpělo nedostatkem peněz a začalo na Miru spolupracovat se Spojenými státy. Tato stanice už několik let přesluhuje a počátkem jara příštího roku by měla být zničena. Zatím poslední orbitální stanicí je mezinárodní vesmírná stanice ISS, jejíž výstavba začala v listopadu 1998.
Vesmírné tragédie
Výpravy do vesmíru jsou kromě ohromných úspěchů poznamenány i neúspěchy a tragédiemi, které si vyžádaly životy mnoha kosmonautů. Dodnes se nedá s určitostí říct, kolik lidí při cestě do vesmíru zahynulo, protože mnoho projektů z období studené války stále ještě nebylo odtajněno. Nejznámější z katastrof jsou asi požár na Apollu 1 a výbuch raketoplánu Challenger. Apollo 1 byla první z amerických raket, která měla zamířit k Měsíci. Těsně před startem 27. 1. 1967 však vypukl na palubě požár a všichni tři členové posádky se udusili kouřem. Tato nešťastná událost celý projekt Apollo výrazně poznamenala a zbrzdila. Na druhou stranu ale přinesla spoustu nových poznatků a poučení pro další vývoj raket. Mnohem známější je tragédie letu raketoplánu Challenger STS 51L. 28. ledna 1986 sedmdesát čtyři vteřin po startu tomuto raketoplánu explodovala vnější nádrž. Na palubě tehdy zemřelo sedm kosmonautů.
SPACE TRANSPORTATION SYSTEM
Program STS označuje lety raketoplánů pod vlajkou USA. První se uskutečnil v roce 1981 a od té doby jich už startovalo devadesát pět. Jedná se o americké vesmírné lodě, které startují stejně jako rakety z vertikální polohy, ale mohou přistát jako běžné letadlo. Raketoplán se skládá z návratového modulu, přídavné nádrže a dvou startovacích motorů na tuhé pohonné látky. I Sovětský svaz měl jeden raketoplán s označením Buran. Ten však letěl pouze jednou, v roce 1988.
ČECH BYL TŘETÍ
Do letošního podzimu vesmír navštívilo 389 lidí z třiceti států. Kdyby se sečetly všechny doby jednotlivých letů s lidskou posádkou, vyšlo by nám závratných šedesát let. Srovnáme-li kosmonauty podle národností, zjistíme, že po řadě Rusů a Američanů byl třetím Čech. Vladimír Remek startoval v roce 1978 na vesmírné lodi Sojuz 28 a byl celkově osmdesátým sedmým člověkem ve vesmíru.
NEJVÝKONNĚJŠÍ KOSMONAUTI
Asi nejznámější kosmonaut světa je John Glenn, jehož ohromný comeback do vesmíru, uskutečněný 29. 10. 1998 na palubě raketoplánu Discovery, si určitě mnozí z vás pamatují. V té době mu bylo 77 let a během letu studoval vliv mikrogravitace na proces stárnutí. Prvenství v celkové době strávené ve vesmíru drží ruský kosmonaut Sergej Avdějev se 747 dny, 14 hodinami a 17 minutami. Nejdelší kosmický let v celku se 437 dny, 17 hodinami a 59 minutami absolvoval Valerij Poljakov v orbitální stanici Mir. V otevřeném kosmu byl celkově nejdéle 78 hodin a 40 minut Anatolij Solovjov.
