Apollo 11

V roce 1961 vyhlásil tehdejší prezident USA J. F. Kennedy vesmírný program Apollo, jehož cílem bylo přistání člověka na Měsíci (vzdáleném 384 400 km). V lednu 1967 byl stanoven termín letu Apolla 1 na 21. února 1967. Posádku tvořili Virgil Grissom, Edward White a Roger Chaffeen. 27. ledna se ale stala tragická nehoda - při jednom z testů vznikl v kabině rakety v důsledku elektrického zkratu požár, při kterém se všichni členové posádky udusili oxidem uhelnatým.

Přípravy na let

Kvůli tomuto neštěstí byly zrušeny plánované lety Apolla 1, 2 a 3. Byly prováděny jen testy bez lidské posádky (mise Apollo 4, 5 a 6). První pilotovanou lodí programu Apollo bylo Apollo 7 (uskutečnila 163 obletů země). Apollo 8 desetkrát obletělo Měsíc, Apollo 9 testovalo na oběžné dráze kolem Země měsíční sekci lodi. Apollo 10 prověřovalo měsíční sekci asi 15 km nad povrchem Měsíce a 16. července 1969 vystartovalo Apollo 11 ke své vítězné cestě. Tato expedice by nebyla možná bez špičkové techniky. Raketa sama je ďábelsky složitý komplex, který, jak říká astronaut Michael Collins, byl vytvořen z krve, potu a slz tisíců lidí.

Sedm výprav na Měsíc

Celkem se na Měsíc vypravilo sedm expedic. Apollo 13 ale kvůli technickým problémům nemohlo na Měsíci přistát a výprava se stala nejúspěšnější záchrannou misí NASA. Hlášení "Houstone, máme problém" je málem stejně slavné jako Armstrongova slova po přistání na Měsíci. Posádka Apolla 13 musela s velkými problémy obletět Měsíc a po obrovském úsilí se vrátila na Zemi. Poslední expedicí na Měsíc byla cesta Apolla 17 a posledním člověkem na Měsíci (zatím) byl velitel Apolla 17 Eugene Cernan.

Proč velkou raketu

V roce 1961 NASA uvažovala o mnohem větší měsíční lodi. Původním plánem byla dlouhá raketa, která by měla "ocasem" dosednout na povrch Měsíce a na konci mise by byla odpálena vzhůru, zpět na Zemi. Inženýr John Houbolt si myslel, že je to hloupost. Jestliže loď musela vézt palivo pro návrat na Zem, štíty proti vysoké teplotě a padáky pro pád do oceánu, proč brát všechny tyto objemné části za každou cenu na měsíční povrch? Mohla by vůbec taková raketa znovu odstartovat?

Nová koncepce

NASA souhlasila s jeho návrhem a v roce 1962 byl původní koncept rozdělen na jednotlivé části - řídicí a obslužný modul (Command and Service Module CSM) a lunární modul (Lunar Module - LM). Lunární modul měl být dost lehký na to, aby mohl být vypuštěn ze Země na palubě Saturnu V, tedy stejné rakety, která nese řídicí a obslužný modul. Proto bylo nutné použít při výrobě pouze velmi lehké materiály. Po dokončení operace byly na měsíčním povrchu pro snížení hmotnosti zanechány přistávací nožičky, hlavní raketový motor a prázdné palivové nádrže. Na zpáteční cestu z Měsíce tedy za pomoci motoru a rezervní palivové nádrže odlétla pouze kabina pro dvoučlennou posádku. Po setkání s CSM byla kabina rovněž odhozena kvůli dalšímu snížení hmotnosti a bezpečný návrat řídicího a obslužného modulu k Zemi. Na Zem pak sestupoval jen řídicí modul.

APOLLO 11 - FAKTA

Čas startu: 16. 7. 1969 13:32:00 UT (světového času - Universal Time) Orbit: 186 x 183 km (nadmořská výška) Hmotnost: 51 655 kg Maximální rychlost: 22 400 km/h Délka trvání mise: 8 dní, 3 hodiny, 18 minut, 35 vteřin Úkol mise: Přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit na Zem Posádka: Neil Armstrong - velitel, Edwin Aldrin "Buzz" - pilot lunárního modulu, Michael Collins - pilot řídicího modulu Posádka v záloze: James Lovell, Fred Haise, William Anders Maximální vzdálenost od Země: 389 645 km Doba strávená na Měsíci: 21 hodin, 38 minut, 21 vteřin Doba strávená mimo loď (EVA): 2 hodiny, 31 minut Čas přistání na Měsíci: 20. 7. 1969 20:17:40 UT Čas prvního kroku: 21. 7. 1969 2:56:15 UT Čas přistání do moře: 27. 7. 1969 16:50:35 UT

A NĚCO NAVÍC ...

Teplota uvnitř řídicího modulu: 21 až 24 ^oC Počet proudových stíhačů (z šedesátých let) nutných k vytvoření stejného tahu jako měl Saturn V: 543 Množství drátů v řídicím modulu: 24 km (stačilo by to pro 50 domácností) Počet funkčních částí v řídicím modulu: 2 miliony (toto číslo nezahrnuje dráty a komponenty kostry) Motory použité v Saturnu V: 5 motorů F-1 s tahem 3 400 000 kg pro první část letu, tj. do výšky 61 km, 5 motorů s vodíkovým pohonem J-2 pro druhou letovou část do výšky 189 km, s tahem 508 000 kg, a 1 motor J-2 s tahem 102 000 kg pro cestu na Měsíc a zpět Nenápadný hrdina mise: Ed Walsh, který vezl raketu a startovací rampu, oboje o celkové hmotnosti 5 720 000 kg, do 5,6 km vzdáleného Kennedyho vesmírného střediska. Maximální rychlost, kterou se mohl pohybovat, byla 1,2 km/h!

Nápis na plaketě:

Zde lidé z planety Země poprvé vystoupili na Měsíc, červenec 1969 AD. Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Edwin Aldrin o plaketě řekl: Doufám, že si to nějaký poutník ve třetím tisíciletí bude moci přečíst a řekne: "Tady to všechno začalo."