První dítě ze zkumavky se narodilo v roce 1978 a dnes touto cestou přichází na svět už jedno procento všech dětí. Navštívili jsme Gynekologicko-porodnickou kliniku 1. lékařské fakulty UK a všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici - právě tady totiž pomáhají rodičům, kteří se rozhodnou pro miminko ze zkumavky. Mají tam spoustu fotografií dětí, jež by bez této možnosti s největší pravděpodobností asi na světě nebyly. Vedoucím lékařem tohoto specializovaného pracoviště je as. MUDr. Karel Řežábek.
Jak vzniká nový človíček v laboratoři?
Stačí dát k sobě ve zkumavce vajíčko a spermie a několik hodin počkat, až jedna spermie do vajíčka pronikne. Vypadá to jednoduše, ale trvalo velmi dlouho, než se přišlo na to, co všechno je potřeba splnit, aby lidský život mohl takto vznikat. Je zajímavé, že když je takový proces už vyzkoumaný, je v zásadě velmi jednoduchý. Máte vajíčko a spermii, smícháte je a vznikne z toho embryo.
Ve skutečnosti je ale třeba splnit řadu podmínek - hlavně poskytnout vajíčkům a spermiím prostředí, ve kterém se jim bude dařit co nejlépe. Mám na mysli tak dokonale namíchanou tekutinu, v níž se vajíčko a spermie cítí jako "doma".
Odkud spermie a vajíčka získáte?
Spermie ze spermatu muže, vajíčka z těla ženy. Každý měsíc ale ve vaječnících dozrává jenom jedno vajíčko a my jich potřebujeme více najednou, aby byla co největší naděje, že oplodnění bude úspěšné. Proto žena dostane léky, které způsobí, že v jejím těle dozraje více vajíček, a my je v pravý čas odsajeme.
Co se děje dál?
Máme vajíčka odebraná z vaječníku a máme spermie od muže. Poté je spolu necháme přes noc - asi 16 hodin - ve zkumavce a čekáme, zda si k sobě najdou cestu. Do každého vajíčka pronikne jen jediná z tisíců spermií. Druhý den ráno se podíváme, která vajíčka jsou oplodněná. U nich pak dochází k dělení nejprve na dvě, čtyři, osm, šestnáct atd. buněk a vzniká lidský zárodek - embryo. Embrya se vyvíjejí dál ve zkumavce a pak jsou rozdělena podle vzhledu, velikosti a počtu buněk. Ta nekvalitní vyloučíme a z ostatních vybereme tři a v pravý okamžik je vložíme zpět do maminčina bříška.
Proč se zpět do dělohy vkládají zrovna tři embrya, a ne jenom jedno?
Každé embryo ze zkumavky se totiž nemusí v bříšku maminky uchytit. Dříve se dokonce vkládala všechna úspěšně oplodněná vajíčka. Jednou to byla tři, jindy jich bylo pět nebo dokonce deset a mohlo se narodit také tolik dětí. Ale tím narůstalo riziko pro zdraví maminky i všech těch dětí, které se v jejím bříšku vyvíjely. Proto se dnes dávají většinou tři embrya.
Kdo rozhodne o tom, která embrya budou mít štěstí a vrátí se zpět do bříška maminky?
Ideální by bylo poznat, která z embryí jsou nejlepší. Ale je to velice složité. Se všemi proto zacházíme stejně pečlivě. Tři dáme do dělohy a ostatní zmrazíme. Vývoj v této oblasti jde stále dál a směřuje k tomu, že se budou dávat jenom dvě a v budoucnosti jenom jedno.
K setkání vajíčka se spermií někdy nemůže v těle ženy dojít a nový človíček nevznikne. Medicína ale dnes umí pomoci. Vezme se vajíčko a spermie a pustí se k sobě v laboratorní zkumavce. Po oplodnění se embryo vrátí zpět do těla maminky.
Jaký osud čeká zmrazená embrya?
Každé je uloženo ve speciální tubičce podobné brčku v takové velké nádobě, které říkáme kryobanka, kde je teplota minus 196 stupňů Celsia. Tam embryo čeká, až se rodiče rozhodnou pro další miminko.
Stane se, že rodiče mají třeba jedno dítě ze zkumavky a další pak i bez vaší pomoci?
V některých případech by se to mohlo přihodit, ale já se to vlastně nedozvím, protože mi to nepřijdou říct. Ale občas se nám stává, že se našim pacientům narodí jedno dítě ze zkumavky a po čase se jeho rodiče vrátí, že by chtěli ještě druhé.
Hypofýza vyšle každý měsíc signál vaječníkům, aby se postaraly o dozrání vajíčka. K oplodnění ve zkumavce je třeba získat vajíček více. Pomocí léků se proto zastaví činnost hypofýzy a příkaz, aby dozrálo více vajíček, dá vaječníkům přesně odměřená dávka hormonů.
VAJÍČKO
Vajíčko je ženská pohlavní buňka, která se vyvíjí ve vaječníku. Nenarozené děvčátko má v pátém měsíci nitroděložního života asi sedm milionů vajíček. Po příchodu na svět jsou vajíček dva miliony a v okamžiku spuštění menstruačního krvácení je jich čtyři sta tisíc. Během života v těle ženy dozrají asi čtyři stovky vajíček, ostatní zanikají. Vajíčko obsahuje polovinu dědičné informace, druhá polovina je ve spermii. Zralé vajíčko měří 120 - 150 mikrometrů (0,12 - 0,15 mm).
SPERMIE
Spermie je mužská pohlavní buňka, která se vyvíjí asi jedenáct týdnů ve varlatech. Spermie má hlavičku a dlouhý bičík. V hlavičce je jádro obsahující polovinu dědičné informace, druhá polovina je ve vajíčku. Bičík umožňuje spermii pohybovat se. Hlavička zralé spermie měří 5 mi-krometrů, bičík 60 mikrometrů.
SPERMIE A EMBRYA LZE MRAZIT
Embryo je název pro oplodněné vajíčko od chvíle, kdy se rozdělilo na dvě buňky. Během tohoto vývojového stádia, které trvá do osmého týdne, se vyvinou základy všech orgánů. Od osmého týdne hovoříme o plodu. Při teplotě minus 196 stupňů Celsia, kdy ustanou všechny životní pochody, je možné uchovávat spermie nebo embrya velmi dlouhou dobu, téměř neomezeně. Jsou tak připravena pro další použití. Odborně se tomu říká kryokonzervace. Vajíčka se zatím mrazit nedaří.
