Když přijde řeč na naše zvířecí spolubydlící, vybaví se každému nejspíše pes, křeček nebo kanárek. Tedy živočichové, které si člověk opatřil pro svou potěchu a chová je záměrně. To je však jen špička ledovce. Střechu nad hlavou s námi sdílí nekonečně větší množství nezvaných živáčků. Existenci mnoha z nich si vůbec neuvědomujeme, jiní nám dokáží dát svou přítomnost dost neomaleně najevo.
"Čisto" neznamená "mrtvo"
Spoustu lidí přítomnost šesti- a vícenohých tvorů překvapuje a odmítají ji pochopit. "My přece nejsme špindírové, pravidelně uklízíme. U nás žádná odporná havěť bydlet nemůže," říkají.
Obydlen je ale každý byt. Stálá teplota, dostatek úkrytů a bohaté zdroje potravy, nechtěně nabízené člověkem, vyhovují mnoha druhům. Bylo by proto naivní a beznadějné usilovat o vyhubení všeho živého. To samozřejmě neznamená, že by nebylo potřeba uklízet. Pokud vám po pokoji běhají švábi a v noci vás budí pískot peroucích se divokých potkanů, je opravdu na čase se nad svým vztahem k pořádku zamyslet.
Válka s roztoči
O jedné skupině živočichů si můžete být jisti, že ve vaší soukromé zoo nechybí. Roztoči provázejí lidstvo odnepaměti, potýkali se s nimi už staří Egypťané. Neznamená to, že by náš byt byl rájem klíšťat. Domácí roztoči jsou menší, měří pouhé zlomky milimetru. Velikost nahrazují početností. V gramu prachu jich může být až 15 000.
Nejvíce si libují v posteli, kde je pro ně ideální teplota, vlhkost (z potu) i dostatek potravy. Živí se šupinkami kůže, které se odlupují z lidského těla. Mohli by plnit funkci jakési úklidové služby. Potíž je v tom, že lůžko zároveň znečišťují svými výkaly, a ty mohou u lidí vyvolávat alergické reakce.
Většině z nás sice osminozí spolunocležníci výraznější problémy nepůsobí, přesto je radno držet je na uzdě a každé ráno postel řádně vyvětrat. Suchý a chladný vzduch roztoče rozhodně nepotěší. Samozřejmostí je pravidelná výměna povlečení. A protože nemálo roztočů žije i v koberci, neměli byste luxovat až tehdy, kdy se už brodíte záplavou drobečků a chuchvalců prachu.
Zloději ve spíži
... a nejen tam, mělo by se dodat k mezititulku, protože ne všechny druhy nám kradou pouze potraviny. Kradou - to je takové nepěkné slovo. Ale všichni ti motýlci, broučci a jejich larvy nedělají ze svého pohledu nic špatného. Neškodí nám ze škodolibosti. Jenom se snaží přežít a rozmnožit. Nemohou za to, že jim chutnají právě věci, které my považujeme za svůj majetek. Jejich apetitu se musíme bránit, ale nemůžeme jim ho zazlívat.
Na nejrůznějších zbytcích potravin si pochutnávají larvy červotoče spížního a potemníka moučného. Vatovité zámotky v mouce má na svědomí zavíječ moučný, housenky příbuzného zavíječe paprikového najdeme i v koření a sušeném ovoci. Housenky mola šatního a mola čalounového vyžírají chodbičky v látkách, plsti, kobercích, tapetách a čalouněních. Seznam škůdců tím ale není ani zdaleka vyčerpán.
Milé potvůrky
Škodlivost řady malých živočichů je všeobecně známá. Bude proto spravedlivé, když se zaměříme spíše na druhy, které si svou špatnou pověst nezaslouží. Žijí s námi v míru, a některé jsou dokonce užitečné, protože nám pomáhají v boji proti svým nepříjemným kolegům.
Bezkřídlá rybenka domácí připomíná tvarem a barvou těla stříbrnou rybku. Je to noční živočich milující tmu a vlhko. Nejčastěji ji proto vyrušíme při rozsvícení v koupelně, na záchodě nebo v prádelně. Živí se rostlinnými zbytky, plísněmi a papírem. Při přemnožení sice může škodit okusováním tapet a papírů, ale ve většině domácností žije nenápadně a lidé o ní ani nevědí.
Pavouků se řada lidí štítí, ale když jim odpustíme sem tam nějakou pavučinu, jejich přítomnost se nám určitě vyplatí. Pokoutník domácí staví v rozích místností vodorovné sítě ústící do úzké rourky, ve které se skrývá. Polapí mnoho hmyzích škůdců. Třesavka sekáčovitá (a vzácnější t. velká) hubí hlavně dvoukřídlý hmyz (např. komáry). Staví si 
pouze řídkou síť, kterou umí při vyrušení rozkmitat tak rychle, že se případnému útočníkovi doslova ztratí před očima.
Sekáči nepatří mezi pavouky, mají pro sebe samostatný řád. Nestaví sítě, mají nečlánkované tělo a dlouhatánské nohy. Štírek obecný je naopak velký pouze 0,5 cm. Není to mládě štíra, ale samostatný a člověku nijak nebezpečný druh. Stejně jako sekáči loví roztoče a drobný, vesměs škodlivý hmyz. Můžete na něj narazit pod koberci, za rámy obrazů, ale i mezi knihami, a dokonce i přímo mezi jejich listy.
Jako v pralese
Žije s námi tolik živočišných druhů, že na jejich vyjmenování by nestačilo celé číslo ábíčka. Vždyť lidské obydlí skýtá tak pestrou paletu různých prostředí, že si každý tvoreček může vybrat podle svého gusta. V bytě najdeme neprostupný prales koberce, nekonečné pláně matrací, temné jeskyně za nábytkem a mezi rozeschlými parketami, lány kypré půdy v květináčích, "úrodné" zahrady spíže...
Máme doma bohatý ekosystém, v němž jeden požírá druhého, jednotlivé druhy si vzájemně konkurují, nebo naopak žijí v symbióze. Pozorovat složitost těchto vztahů je nesmírně zajímavé a vzrušující. Zapojíte-li se do naší soutěže na str. 29, můžete si dobrodružství domácího výzkumu vyzkoušet na vlastní kůži.
KDE SE BEROU?
Mnohé druhy s námi žijí trvale, některé by dokonce mimo lidská sídla nedokázaly přežít. Kdysi žily ve volné přírodě, ale přimknutí se k člověku jim nabídlo nové možnosti. Jiné sice žijí v teplejších krajích volně, u nás se jim však daří jenom v chráněném prostředí bytů. Další k nám pouze zalétají z blízkého okolí za potravou. Každý byt je jiný, a hostí proto trochu odlišnou faunu. Suchý a teplý panelový dům v centru města zákonitě nabízí podmínky zcela nepodobné prostředí venkovského statku s lesem za humny.
NEPROPADEJTE PANICE
Někteří lidé trpí přehnaným strachem ze zvířecích spolubydlících. Nejběžnější je asi fobie z pavouků. "Ty bestie" jsou prý odporně chlupaté a nohaté. V minulosti lidského rodu mohly být některé druhy životu nebezpečné a podvědomý strach se přes propast tisíciletí přenesl i na neškodné pokoutníky a křižáky. Ale psychiatři znají ještě jinou nemoc, které říkají obsedantně kompulzivní porucha. Spočívá v nutkání opakovat určité úkony, protože postižený má pocit, že se jinak stane něco zlého. V našem případě jde o přehnaně časté uklízení - lidé stále dokola zametají, luxují a utírají prach, který se ještě ani nestačil usadit. Jinak se jich zmocňuje úzkost z neviditelných potvor šířících nebezpečné nemoci.
DROBEČEK Z VÝCHODU
Mravenec faraon pochází nejspíš z Indie, ale rozšířil se takřka do celého světa. Neustále slídí po bytě, a jakmile narazí na něco dobrého, dá znamení svým kamarádům z kolonie a rázem máte co dělat s celou hladovou armádou. Zbavit se ho je zvláště na sídlištích nesmírně obtížné. Představte si, že jste pouhé 2 mm velcí. Žádný byt pro vás nebude dostatečně zamčený, žádná škvíra příliš těsná. Zásah na jednom místě vede nanejvýš k dočasnému vypuzení faraonů k sousedům. Dříve či později se vrátí zpět jako bumerang. Jedinou nadějí je dobře zorganizovaný zásah v celém domě. Na tak náročnou akci je však potřeba specializovaná firma, která má boj s roztomilým, ale nepříjemným mravenečkem v popisu práce.
