ISS

ÚVOD

První souhrnné informace o budované kosmické stanici přineslo ABC č.1 v lednu minulého roku - a jistě se našlo mnoho čtenářů, kteří se o existenci ISS dověděli skutečně poprvé. Nyní máte možnost si postavít kompletní stanici ISS z papíru takovou, jaká by měla být po dokončení ve vesmíru. Při stavbě použijte stejný postup připojování jednotlivých modulů, jaký používají a podle předpokladů budou používat kosmonauti na oběžné dráze zhruba do roku 2006. Je pochopitelné, že tak dlouho vás čekat nenecháme.

PROJEKT ISS

Tento text a přiloženou kresbu projektu ISS (na str. 23) si okopírujte a uschovejte po celou dobu stavby modelu. Kdykoliv tak můžete nahlédnout do stavebních pokynů a orientovat se v rozmístění jednotlivých dílů, modulů či konstrukčních prvků, které budou jako vystřihovánky vycházet v ABC na pokračování v průběhu celého ročníku. Základ stanice budou tvořit velké příhradové nosníky se solárními panely. K nosníkům bude postupně připevněna soustava většinou válcových modulů, pospojovaných mezi sebou spojovacími uzly. Konstrukce těchto uzlů je univerzální, aby byly schopné poutat všechny uvažované moduly, vyrobené na zakázku kteroukoli ze zúčastněných zemí. Aby bylo možné dopravovat ke stanici posádky, potraviny, pohonné látky a další stavební materiál, je k dispozici několik dopravních prostředků. Všechny jsou také vybaveny stykovým zařízením pro připojení k spojovacím uzlům stanice. Na americké straně slouží jako dopravní prostředky raketoplány (se spojovacím uzlem v nákladovém prostoru) a pro případné nouzové opuštění stanice se připravuje záchranný kluzák X-38. Rusové používají pro dopravu posádek mezi Zemí a ISS lodě Sojuz a pro dopravu materiálu nepilotované automatické nákladní lodě Progress. Zpočátku bude ke stanici - jako únikové plavidlo - stále připojený jeden sojuz. Ten však může pojmout pouze tři kosmonauty, takže později, až bude na stanici pracovat více lidí, bude sojuz nahrazen člunem X-38, na jehož palubu se vejde sedm kosmonautů, tedy celá plánovaná posádka ISS. Stavbu stanice zahájíte symbolicky právě vystřihovánkami lodí Sojuz a Progress, které zajišťují její "běžné" spojení se Zemí.

ÚČASTNICKÉ STÁTY

Z kresby projektu lze dále podle barevného rozlišení určit jak název jednotlivých stavebnicových dílů stanice, tak zemi jejich původu. Pokud jde o Evropu, na projektu ISS se podílí několik států včetně našeho.

ZNAČENÍ DÍLŮ

Číselná řada komponentů 1 - 45 nesleduje reálnou stavbu stanice. Označuje pouze sérii jednotlivých vystřihovánek, k níž náleží. Další rozdělení stavebních dílů už je značeno obvyklými čísly v kroužcích podložených určitou barvou. Například: pořadové číslo 1 má vystřihovánka kosmické lodi Sojuz, číslo 33 mají fotovoltaické články slunečních panelů ruské sekce ISS. Obě vystřihovánky jsou rozkreslené a zřetelně označené černými titulky s červenými pořadovými čísly a názvy společně na prvním vystřihovacím listu. Číslo za názvem dílu označuje počet příslušných kusů, které budete pro stanici stavět (v tomto případě dva sojuzy a dva celky solárních panelů), třebaže díly druhé kosmické lodi a další součásti panelů naleznete ještě na jiných vystřihovacích listech. Aby nedošlo k záměně stavebních dílů jednotlivých komponentů, jejich číslování je podloženo stejnou barvou jako množstevní číslo v titulku - zde přísluší sojuzu modré kroužky, panelům zelené. Podobným způsobem budou uspořádány všechny vystřihovánky ISS, a proto nikdy neodstřihujte černý titulek od skupiny stavebních dílů, které nebudete zrovna stavět! Ani my dosud neznáme konečný počet a způsoby montáže všech stavebních dílů, ale bude jich několik stovek. V případě, že se různé díly stejného barevného označení pomíchají, bude téměř nemožné znovu je roztřídit a správně určit. Pokud jde o rozměry sestaveného papírového modelu ISS v měřítku 1:100, budou rovněž úctyhodné: rozpětí solárních panelů dosáhne téměř 80 cm a délka příhradové konstrukce víc než 100 cm. I z tohoto důvodu doporučujeme připravit si k stavbě balíček kulatých špejlí o průměru 2 až 3 mm a minimálně 5 modelářských špejlí o průřezu 5x5 mm a délce 1 m.

PŘÍPRAVNÉ PRÁCE

Pro běžnou stavbu modelu platí všeobecné pokyny a značky vystřihovánek ABC: Ostré lomové hrany budete tvořit orýsováním linií a ohýbáním papíru od sebe nebo k sobě podle černých šipek nebo kulatých bodů na konci čar. Červené rysky a úhlopříčky označují prostřihy nebo výřezy ve stavebních dílech. Pozorně vystřihujte také díly rozkreslené v plochách jiných větších dílů. Černé šipky na páskových dílech označují navíjení těchto dílů do trubiček nebo válečků na průměry, které budou uvedeny vždy v návodu příslušného modulu. Oblé tvary, kuželové a válcové části modulů vytvarujete přetažením papíru o hranu pracovní desky. Zejména před slepováním válcových dílů, kuželových prstenců a při montáži spojovacích uzlů je důležité pečlivě přeměřovat a kontrolovat jejich vzájemně navazující průměry, aby bylo možné navlékat díly na sebe s mírným třením bez poškození papíru. Nasazení a umístění každého dílu na předcházející celek si vyzkoušejte nejdřív vždy nasucho, bez lepení. Při sestavování modelu se řiďte pokyny návodu a návodnými kresbami.

KOSMICKÁ LOĎ SOJUZ TM

O předloze dnešního modelu se více dozvíte zde. Návod na slepení Před zahájením stavby doporučuji zesílit (podlepit) kancelářským papírem díly 2x 12, 17, 19, 2x 21 a 2x 22. Díly nechte vytvrdit pod rovnou zátěží, mezitím si připravte asi 20 kusů pokud možno rovných kulatých špejlí se stejným průměrem. Tuto podmínku je třeba skutečně dodržet a v případě nutnosti průměry špejlí upravit lehkým osmirkováním. Shodnost průměrů všech špejlí zjistíte zkušební trubičkou, např. plastikovou slámkou, kterou budete používat při stavbě celé ISS. Nejdůležitějším prvkem na všech komponentech stanice budou totiž tzv. styková zařízení. V modelové úpravě z papíru musí být zvlášť pečlivě zhotovená, aby se dala spolehlivě navlékat na spojovací uzly ostatních modulů. Na modelu sojuzu tvoří stykové zařízení trn (kulatá špejle uříznutá podle dílu 1) vyčnívající z vrcholu kužele 2 spolu s prstencem z pásových dílků 3 a 4. Způsob seskupování modulů pomocí stykových trnů, prstenců a spojovacích uzlů bude vysvětlen později, při stavbě modulu Zarja. U sojuzu nejdříve sestavte vrcholový kužel 2 a celou přední polovinu orbitální sekce z postupně na sebe nasazovaných prstenců 5, 6, 7. Prstence slepujte pečlivě pomocí koncových chlopní, které je vhodnější odstřihávat a znovu je použít při slepování obou konců dílu. V místě spojení pak prstence přikládejte k sobě - tím se v podélné ose trupu objeví silnější tmavá linie, která zároveň označí spodní část lodi. Podle ní se později snadno zorientujete v případě rozmístění dalších stavebních prvků na trupu tělesa. Z dílů 11, 10, 9a, 9 a 8 sestavte návratový modul se zadní polovinou orbitální sekce a celek vložte do prstence 7 v sestavě přední poloviny. Trup uzavřete slepenými věnci anténního systému, dvěma díly 12. Tímto kotoučkem a vrcholovým kuželem nyní protáhněte špejli 1, vpředu ponechte trn vyčnívat přesně 10 mm, natřete šedou barvou a špejli zakápněte lepidlem. Dokončete už zmíněnou instalaci stykových prstenců z dílů 3 (pásek stočte červenou barvou dovnitř!) a vnějšího obvodového pásku 4. Snažte se o dokonalé vycentrování prstence umístěného na kuželu kolmo k ose trupu, s trnem vyčnívajícím přesně ze středu. Zadní válcovou část lodi sestavíte z dílů 13, 14 a 15. Do vnitřního kuželového pláště 16 (opět stočeného barevnou plochou dovnitř!) usaďte kotouč 17 a vše vložte do zádi trupu. Kotouček dna opatrně vmáčkněte do dílu 15 co nejhlouběji, případný přesah rozšiřujících se kuželů začistěte podle tmavší obvodové linky. Na záď instalujte kužel motorů 18 s kotoučkem výpustí 19, na válec trupu dva dílky 20. Podle návodné kresby nyní zhotovte a na lodi rozmístěte systém radiotelemetrických a naváděcích antén, senzorů a dvojici panelů slunečních baterií. Tyčové antény doporučuji tvarovat z kovových špendlíků, které buď natřete, anebo "zaplášťujete" trubičkami z těsně navinutých dílů 23, 24, 27 a 28. Ostatní pásky v této sestavě - díly 25, 29 a 30 - stáčejte na odřezku špejle a čela přelepujte kotoučky příslušné barvy, které vystřihněte z dílu 34. Na špendlíku stočte také dva senzory 33, které zalepte do parabol 2x 31 a 32. Antény zalepujte do trupu vteřinovým lepidlem a na určených místech ještě zajistěte třmínky 3x 26. Rozevřené solární panely sestavte z dílů 2x 21, 2x 22, konce panelů osaďte vidlicovými anténami 2x 35 a přilepte je k trupu z obou boků - ovšem pozor: články všech solárních panelů na modelové ISS budou na jedné straně barevné, na straně druhé černobílé. Barevné plochy panelů by měly být jakoby osvětlené, obrácené k slunci, tmavé naopak odstíněné, odvrácené do černých hlubin kosmu. Při sestavování ISS si proto zvolte její "polohu k slunci" a instalujte plochy všech panelů a tepelných radiátorů jedním směrem. (Už u dnešního modelu sojuzu musíte uvažovat, jestli bude slunce svítit na kosmickou loď shora nebo zespodu, a podle toho barvy solárních panelů na trupu orientovat.) Vystřihovánku fotovoltaických článků s červeným pořadovým číslem 33 prozatím odložte a uschovejte do doby, než shromáždíte všechny její díly, návod na sestavení a návodnou kresbu. Na příští modelářskou spolupráci se těší

Ladislav Badalec, Václav Šváb