Stavitel můstků

Sdílej
 
SKOKY NA LYŽÍCH Jenom s lyžemi by skokani nevystačili. Nepostradatelné jsou pro ně můstky. Člověkem, který se před pěti lety začal zabývat jejich projektováním, je ing. Josef Slavík.

SKOKY NA LYŽÍCHKterý ze svých můstků považujete za nejlepší? Největší radost mám z povedeného projektu rekonstrukce mamutího můstku v Harrachově. Jako správný patriot ho navíc považuji za nejlepší na světě. Ví se, kdo postavil vůbec první můstek na světě? To není známo. Zřejmě to však byli Norové, kteří se skoky na lyžích i stavěním můstků začali. Bylo to někdy počátkem devatenáctého století. Na co všechno je potřeba dbát při jejich výstavbě? Důležitý je výběr místa pro stavbu a klimatické podmínky. Sleduje se množství sněhu, ochrana místa před větrem, orientace a tvar svahu, aby byly terénní úpravy co nejmenší, přístupnost místa a podobně. Samotná výstavba můstků se řídí přísnými pravidly. Jsou přesně určeny šířky a sklony nájezdu, dopadu či odrazové hrany, výšky, nájezdové rychlosti, ochranná boční bednění, vzdálenost věže rozhodčích a další parametry. Jaké materiály se používají? Nájezdové věže, které byly dříve většinou dřevěné, jsou nyní ocelové, betonové anebo se jedná o kombinaci materiálů. Doskočiště můstků tvoří převážně samotný terén, tedy zemina. Jako podklad pod povrch z umělé hmoty pro letní provoz se používá dřevo nebo je celá plocha vybetonována. Nejmodernější technologie zcela jistě ulehčily veškeré práce. Dříve se můstky třeba upravovaly pouze šlapáním lyží nebo lopatami, nájezdová stopa byla najeta jedním ze skokanů. Teď se upravují strojně, speciálními pásovými rolbami ukotvenými na laně. Pro výrobu nájezdové stopy se používá fréza, takže stopa je vyříznuta perfektně rovně.

DRUHY MŮSTKŮ

l Podle velikosti se dělí na malé, střední, normální, velké a na můstky pro lety. Konstrukční bod "K" označuje velikost můstku. Čím větší číslo, tím větší je můstek a tím delší může být i doskok. l Jury bod. Jakmile závodníci dosahují tohoto bodu, sejde se porota, která rozhodne, jestli je potřeba snížit nájezd. Tím se zmírní rychlost skokanů a zkrátí délka jejich skoku. l Podle druhu nájezdu rozlišujeme můstky s přírodním a umělým nájezdem; podle provozu jsou to můstky určené pouze pro zimní provoz na sněhu, v poslední době se někde využívá keramická nájezdová stopa, a poté můstky pro letní provoz, které mají doskočiště z umělé hmoty a nájezdová stopa je buď keramická, skleněná, kovová, ledová s umělým chlazením, nebo z umělé hmoty. Skokanské můstky v Harrachově1 - Velký můstek (K 120) 2 - Mamutí můstek 3 - nájezdová věž 4 - tribuna trenérů 5 - odrazová hrana 6 - normový bod P 7 - dopad můstku 8 - konstrukční bod K 9 - jury bod L 10 - dojezd můstku 11 - věž rozhodčích 12 - kabiny TV komentátorů 13 - informační tabule

HARRACHOVSKÝ MŮSTEK

Poprvé se na harrachovském mamutím můstku skákalo v roce 1980. Pro rok 2001 byl můstek přestavěn a finský závodník Risto Jussilainenn na něm vytvořil dosud platný rekord můstku 212,5 metru.