O tom, že letecké modelářství je starší než letectví samo, nelze pochybovat. Konstrukci letadel si museli konstruktéři nejprve ověřit na maketě a teprve potom své životy svěřili křídlům.
WANKELŮV MOTOR
Také modeláři mají svůj Wankelův motor. Ten na obrázku má obsah 4,97 ccm, výkon 0,94 kW, ovládání otáček v rozmezí 2500 až 18 000/min a je v provedení "žhavík".
První motory
Se vznikem motorových letounů chtěli i modeláři, aby jejich výtvory dostala do vzduchu točící se vrtule. Ke slovu tak přišel gumový svazek, který po natočení vrtuli roztočil a měl navíc takovou sílu, že vynesl model do mnohametrové výše. Vzniklo tak jedno celé modelářské odvětví - letadla s gumovým pohonem, které je oblíbené dodnes. Stále to však nebylo ono a naši modeláři se závistí sledovali skutečné avie, aerovky či šmolíky (první konstrukce československých letadel), které brázdily vzduch za zvuku motorů a vytvářely charakteristickou kulisu čadících výfuků a odkapávajícího oleje. Tehdy "naštěstí" ještě neexistovali ekologové, jinak by určitě letectví zakázali. První české modelářské motory přinesla třicátá a čtyřicátá léta minulého století. Vesměs se jednalo o dvoudobé jednoválce s jiskřivou svíčkou, poháněné směsí benzinu a oleje. Bušky, Alky či Letné, jak se tyto motory jmenovaly, byly jakousi náplastí na touhu po létání, neboť za okupace Němci české mládeži skutečné létání zakázali.
Atom
Benzinové motory s jiskřivou svíčkou byly ve své době velmi populární, avšak jejich největší "nectností" byla vysoká cena. Skutečný rozmach motorového létání u nás umožnily až levnější samozápalné dvoudobé motory Atom 1.8 ccm, jejichž série se dostala na trh bezprostředně po osvobození v roce 1945. Následoval vylepšený Superatom, NV.21, taktéž samozápalné motory AMA či Letmo a motory známého kladenského modeláře Emila Herana.
Modelářský "výzkumák"
Padesátá léta minulého století přinesla českým leteckým modelářům motory, které jim zanedlouho záviděl celý svět. V Brně totiž vzniklo modelářské výzkumné a vývojové středisko MVVS, které záhy vyrábělo jeden skvělý motor za druhým. Tím se ale dostáváme do současnosti, neboť motory se značkou MVVS jsou dosud v nabídce současných prodejen.
"Detoňáci" proti "žhavíkům"
Jaký motor si dnes modelář může do svého letounu pořídit? Odmyslíme-li si žhavou novinku, kterou jsou první proudové motory, dále pak elektromotory a "sifoňáky" (motory s pohonem CO2), lze modelářské motory rozdělit do dvou základních skupin - samozápalné neboli detonační (detoňáci) a na motory se žhavicí svíčkou (žhavíci). Rozdíl je v použitém palivu a v jeho zapalování. Většinou se jedná o dvoudobé motory, v případě samozápalných vždy o jednoválce. Palivem samozápalných motorů je směs éteru, petroleje a ricinového oleje, přičemž éter je samozápalnou složkou. Fungují tak, že modelář otočením vrtule dostane píst do horní úvrati, čímž stlačí směs paliva. Následuje samovznícení směsi, přičemž tlak vyvolaný detonací je tak velký, že píst přejde přes dolní úvrať opět do úvratě horní. Po "cestě" nasaje novou dávku směsi a ta je opět zapálena - motor se rozběhne. Palivem motorů se žhavicí svíčkou je směs metylalkoholu a ricinového oleje (v poslední době se používají i oleje syntetické). Ke zvýšení výkonu a stejnoměrnosti chodu se do směsi přidává malé množství nitrometanu. Motor se žhavicí svíčkou pracuje stejně jako samozápalný, jen s tím rozdílem, že palivová směs je zapálena speciální svíčkou, jejíž nedílnou součástí je platino-rhodiové vlákno. Vlákno se nejprve rozžhaví pomocí externího elektrického zdroje a posléze je ve žhavém stavu udržováno teplotou spalovací komory.
Čtyřtakty
Skutečnou modelářskou lahůdkou jsou čtyřdobé motory. Jedná se sice opět o motory se žhavicí svíčkou, ale ve svých útrobách skrývají modelářskou obdobu vačkové hřídele, zdvihátka ventilů i skutečné ventily. Zvuk takového motoru se blíží zvuku opravdového leteckého motoru, a tak se čtyřdobé modelářské motory nejčastěji používají při stavbě realistických maket.
Návrat do historie?
V posledních letech se někteří nadšenci vracejí ke starým pomalým a v naprosté většině krásně létajícím modelům. Ne každému totiž vyhovuje rychlé ječící monstrum, které je nejen vysoce specializovaným sportovním nástrojem, ale i ostře nabitou zbraní. Jen si představte, co by model, vážící i několik kilogramů a řítící se více než stokilometrovou rychlostí, udělal při nárazu s lidským tělem. Proto se na trhu objevují staré dobré super atomy, letné či alky, samozřejmě v novém kabátě, neboť se jedná o repliky starých motorů, na našem nebi pak repliky historických modelů.
Do budoucna
Budoucnost leteckého modelářství se zdá být jasná. Stejně jako je široká paleta motorových modelů, bude i nadále využívána také široká nabídka modelářských motorů, replikami historických vznětových motorů počínaje a motory proudovými konče.
MINI A MAXI
Jako obr a trpaslík působí tyto dva "žhavíky". Trpaslíkem je americký motor Cox Pee Wee o obsahu pouhých 0,33 ccm a výkonu 0,036 kW při 17 500 ot./min, obrem pak japonský "čtyřtakt" OS MAX FS120 o obsahu 19,96 ccm a výkonu 1,5 kW - 2,1 K při 12 000 ot./min!
