I ďábel může plakat, zvlášť když mu šlápne na kuří oko silný protivník. Jako je třeba Dante. Nejenže má jméno, které k souboji s peklem přímo vybízí (jistý Dante Alighieri totiž peklo kdysi popsal), ale navíc má pořádné pistole a obrovský meč. Můžete se vsadit, že jestli ďábel dokáže plakat, tak ho Dante k tomu pláči spolehlivě přinutí.
KOTOULEM VPŘED
Není třeba nic zastírat - hra Devil May Cry je mlátička od začátku do konce. Občas sice musíte zasadit nějaký artefakt na určité místo nebo zmáčknout nějakou tu páku, ale nic těžkého na přemýšlení to není. Spíš vás budou bolet prsty od zuřivého mačkání tlačítek PSdvojky. Devil May Cry vám totiž nedá ani na chvíli vydechnout. Nepřátelé se na vás budou vrhat ze všech stran, ovšem vy naštěstí nemáte k dispozici jen meč a palné zbraně (oboje můžete kombinovat), ale i ohromné skoky, díky kterým můžete přeletět padouchům přes hlavu a napálit to do nich zezadu.
VÝZDOBA SÁLU
I když si hra nedělá nároky na originalitu a nové pojetí, má takový spád a švih, že u ní zaručeně zůstanete až do doby, dokud vám neotečou prsty. Navíc díky možnostem Playstationu 2 je na tom dobře i grafika. Stavby vás ohromí svou propracovaností a nápaditostí. Zapůsobí na vás nejen úzké chodby zámků, mosty klenoucí se nad vodní hladinou, opuštěné sály a ze zdí shlížející obrazy, ale i samotná monstra, která se sesypávají ze stropů a útočí na vás.
KONEC PROHLÍDKY
Podtrženo sečteno - Devil May Cry je zběsile rychlá hra, které se dá vyčíst snad jen ustavičné přitékání útočících monster (tolik jich snad ani v pekle nemůže být). Žádný novátorský počin, ale výborná hra v graficky dokonalém hávu. Tak co? Zkusíte dohnat ďábla k slzám?
