Podivný útvar na obrázku vypadá jako povrch Měsíce, Marsu nebo nějakého ještě mnohem vzdálenějšího nebeského tělesa. Zůstáváme však na Zemi - na jižním okraji Sahary v Nigeru. Tady, v oblasti Teguidda-n-Tessoumt, je země prosycená solí. Místní obyvatelstvo těží sůl zvláštním namáhavým způsobem: čerpají ze studní slanou vodu, kterou ve velkých jámách mísí se slanou zeminou.
SLANÉ BAHNO
-zde
Sluneční záření je zdrojem energie, kterou chtějí vědci v budoucnu pohánět i automobily. Již dnes na solární energii jezdí tato australská plachetnice, která je pro jistotu vybavena i klasickým spalovacím motorem. Uveze sto osob a za slunečného dne jede rychlostí šesti námořních uzlů. Počítačem ovládané panely na střeše se jako slunečnice otáčejí za sluncem.
-JJ
Počítačové monitory se dnes nabízejí v různých velikostech - čím větší, tím samozřejmě lepší. Náruživí hráči her budou mít v budoucnosti možnost pořídit si i takovýto supermonitor. Parabolická obrazovka umožňuje se zrakem do obrazu ponořit tak, že to vyvolává takřka reálnou iluzi 3D světa.
-JJ
Říká se, že každý správný muž nosí v kapse nůž. Nástroji na našem obrázku se ale pouze nůž říkat nedá. Tímto víceúčelovým pomocníkem byste určitě ohromili kamarády, kdekoli byste ho vyndali. Kromě běžných ostří a otvíráků obsahuje zapalovač, digitální hodiny, kompas, barometr, výškoměr a signální zrcátko.
-JJ
O plazech se ví, že patří mezi tzv. studenokrevné živočichy, jejich tělesná teplota závisí na teplotě prostředí. Dalo by se tedy očekávat, že - i když mnohé druhy pečují o vajíčka, hlídají je, střeží i vylíhlá mláďata - nemohou svá vajíčka zahřívat. Krajty se však ovíjejí kolem snůšky svých vajíček, čímž ji chrání před nepřáteli, nepřízní počasí a - v případě nutnosti - ji i zahřívají. Zvláštním chvěním svalů totiž zvyšují svou tělesnou teplotu, vzniklé teplo pak předávají vajíčkům. Podobně se kolem vajíček ovíjejí i další hadi, ale ti je pouze chrání.
-zde
Zatímco velké větrné elektrárny o výkonu stovek kilowattů si jsou dost podobné (byly popsány v ABC č. 20 z loňského roku), malé větrné elektrárny o výkonu od stovek wattů po několik kilowattů rozhodně uniformitou netrpí. Dokazují to snímky dvou elektráren zajímavých tvarů. Jako křehká vážka vypadá větrná elektrárna Virya 5 B z Nizozemska o výkonu 2,01 kW. Tvarem kormidla a jeho pomalováním naopak zcela záměrně připomíná tropického motýla malá větrná elektrárna ML 300 Butterfly o výkonu 300 wattů od výrobce Moravia wind system z Letovic.
-koč
Obratlovci mají vnitřní kostru tvořenou bezpočtem kostí, většina bezobratlých dává pro změnu přednost kostře vnější, která připomíná brnění středověkých rytířů. Ale pevnou výztuž a oporu potřebují i jednotlivé buňky. Je tvořena několika druhy bílkovinných vláken, jež vytvářejí složité a vzájemně propojené struktury. Neslouží jen k udržení tvaru, plní i funkci jakýchsi vnitrobuněčných dálnic a železnic, po kterých se přesunují z místa na místo nejrůznější buněčné součásti. S pomocí kostry se pohybují i celé buňky. Na obrázku jsou vidět dva typy vláken. Červená představují hlavní kostru, zelená obalují a vyztužují jádro s životně důležitou DNA. Ta je zobrazena jako modrý obláček.
-von
Je známo, že obyčejné žárovky nejsou kdovíjak úsporným světelným zdrojem. Většinu elektrické energie jejich rozžhavené vlákno vyzáří v podobě tepla. V současné době proto bývají nahrazovány zářivkami, které jsou z ekonomického i ekologického hlediska mnohem výhodnější. Tato lampa ale s nedokonalostí žárovek počítá. Uvolněným teplem se v její horní části roztančí barevné bubliny. Spojení tlumeného světla a pomalého pohybu působí velmi uklidňujícím dojmem.
-eva
