Je to jedna z neoriginálnějších sbírek, jaké lze v přírodě pořídit. Žádní brouci připíchnutí na dně krabice, žádné suché rostliny v herbáři, ale tisíce kazet a magnetofonových kotoučů s nahrávkami hlasů všech našich ptáků a spousty dalších zvířat.
Je to jedna z neoriginálnějších sbírek, jaké lze v přírodě pořídit. Žádní brouci připíchnutí na dně krabice, žádné suché rostliny v herbáři, ale tisíce kazet a magnetofonových kotoučů s nahrávkami hlasů všech našich ptáků a spousty dalších zvířat.
CESTA K DIGITÁLNÍMU VĚKU
Pavel Pelz se o přírodu zajímal už jako malý kluk. Původně se chtěl stát lesákem, ale nakonec se rozhodl pro studium svého druhého koníčku - elektrotechniky. Na les však nezapomněl. Brzy oba své zájmy spojil a začal vyrážet do přírody obtěžkán magnetofonem. První nahrávku pořídil v roce 1957 přístrojem vyvinutým v Tesle Liberec. Šlo o jeden z prvních přenosných magnetofonů u nás. Před jejich rozšířením mohly v terénu nahrávat jen štáby s vybavením tak velkým a těžkým, že se muselo převážet v nákladních autech. V dnešní době CD, minidisků a MP3 to zní jako vyprávění ze středověku.
"Pak jsem se seznámil s nějakým překupníkem z Děčína, který měl spojení na podloudníky. Lodí z Hamburku mi propašovali magnetofon Uher a tím jsem začal dělat skoro profesionální nahrávky. Byl totiž určený už opravdu pro práci v terénu," vzpomíná Pavel Pelz. Dnes používá profesionální digitální magnetofon. Po letech zkoušení všech možných mikrofonů si oblíbil hlavně vlastnoručně upravené parabolické zrcadlo s mikrofonem umístěným do jeho ohniska.
NASLOUCHÁNÍ PŘÍRODĚ
"Člověku se zdá, že je v přírodě naprosté ticho, ale není to pravda. Stačí i slaboučký vítr a šustění osiky stojící 10 metrů od vás znemožní nahrávku," říká Pavel Pelz. Za ta léta už přírodu vnímá úplně jinak než obyčejný smrtelník. Neustále poslouchá, co se kolem ozývá, a původ většiny zvuků dokáže ihned určit. Nahrává většinou z 15 až 30 metrů, ale hlasy některých vodních ptáků ulovil ze vzdálenosti až desetkrát větší. Přes vodu se totiž zvuk nese mnohem lépe. Podmínkou je samozřejmě naprosté bezvětří, protože jinak se na záznamu objeví nevítané šumy.
Tichých míst, kde by se dala pořídit čistá nahrávka, neustále ubývá. Kohoutí kokrhání se prý za vhodných podmínek nese až 15 kilometrů daleko, i vysoko v horách je z údolí slyšet každou motorku, nad hlavou vám co chvíli přeletí letadlo... "Dříve nebylo technické vybavení, ale byl klid. Dnes máme vybavení, ale všude je hluk z dopravy a průmyslu," stěžuje si Pavel Pelz.
FALEŠNÝ SOUPEŘ
Nahrávání ptačích hlasů vyžaduje nekonečnou trpělivost. Pořídit unikátní záznam často předpokládá, že strávíte dlouhé hodiny bez pohybu a nenecháte se odradit dotěrnými komáry, ranním chladem ani vlhkem v botách. Přesto existují způsoby, jak si práci usnadnit. "Ptáka je například možné přivábit tím, že mu přehrajete záznam jeho vlastního hlasu. Zpívající sameček nesnese ve svém teritoriu konkurenta, tak přiletí blíž a snaží se překřičet domnělého soka. Udělal jsem to třeba střízlíkovi - seděl jsem na pařezu, přehrál jsem střízlíka a on přilétl, posadil se mi na holínku a začal zpívat." Je ale potřeba správně odhadnout hlasitost. "Když to přehrajete moc silně, pták sice přiletí, ale neozve se. Má strach z dominantního protivníka."
OBROVSKÝ ARCHIV
Pavel Pelz nejprve všechny nahrávky pečlivě třídil a popisoval. Asi po deseti letech ale zjistil, že už toho není schopen. Přestože počty nahrávek jdou do tisíců, tvrdí, že se v nich vyzná. Každý ptačí druh se projevuje hned několika různými hlasy. Jinak vábí samec samičku, jinak se mláďata dožadují potravy, jiný je hlas strachu nebo varování. Běžné jsou místní dialekty - ptáci z různých oblastí zpívají trošku jinak. Existují i rozdíly mezi jedinci žijícími na stejném místě. Některé druhy dokážou napodobovat zpěv jiných ptáků... Zachytit všechny varianty zkrátka není vůbec jednoduché. Pavel Pelz původně nahrával pouze ptáky. Potom si uvědomil, že když čtyři hodiny stojí v terénu a marně čeká na svou ptačí "kořist", může nahrát třeba žábu, která se ozývá hned vedle. Postupně proto přibíral další živočichy. Výsledek je ohromující - v archivu dnes má kromě ptáků i všechny naše žáby, skoro všechny savce a několik druhů hmyzu. A sbírka se ještě zdaleka neuzavřela.
* * *
PTAČÍ HLASY NA INTERNETU
Ukázky nahrávek ing. Pelze i s odborným komentářem najdete na adrese rozhlasového pořadu Hlas pro tento den: www-ext.rozhlas.cz/hlas.
NÁHODNÝ OBJEV
Pavel Pelz vzpomíná: "V květnu 1973 jsem byl nahrávat u Postřekova kolihy velké. Teprve po několika letech jsem si všiml, že v pozadí záznamu je nápadný neobvyklý zpěv. Ukázalo se, že jde o slavíka modráčka , jehož hnízda zde byla také později nalezena. Znamená to, že tento vzácný ptáček na našem území hnízdil už deset let předtím, než to bylo oficiálně potvrzeno."
ZA KVAKOŠEM DO BAŽINY
"V sedmdesátých letech 20. století ještě v bažině Weidmanova ostrova v rezervaci Velký a Malý Tisý hnízdila kolonie kvakošů nočních . Odhodlaně jsem vstoupil do měkkého terénu. Podařilo se mi dosáhnout keřů a stromů s kolonií kvakošů, a i když jsem se neustále musel přidržovat větví a kmenů, úspěšně jsem pořídil nahrávku. Při zpáteční cestě jsem se však začal do bahna propadat stále hlouběji. Musel mě vyprostit až kamarád - za pomoci žebříku, který přinesl z nedaleké železniční zastávky."
* * *
SOUTĚŽ O 50 CEN!
Pokud správně odpovíte na obě naše otázky, zařadíme vás do slosování o nahrávky hlasů ptáků a jiných zvířat, které pořídil ing. Pavel Pelz a komentářem je doplnili naši přední odborníci. Ve hře je 10 2CD Ptáci našich měst a vesnic a 40 kazet ze série Hlas pro tento den . Ceny věnovalo hudební vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis (www.radioservis-as.cz). Odpovědi posílejte na korespondenčním lístku na adresu redakce (ABC, Žerotínova 38, 130 50 Praha 3) do 31. 5. 2002 . Lístek označte heslem "HLAS". Jména výherců zveřejníme 10. 6. 2002 na našich internetových stránkách www.iabc.cz .
SOUTĚŽNÍ OTÁZKY
1. Podle popisu a obrázku určete, o který ptačí druh se jedná. Jeho silný a různorodý zpěv začíná flétnovitými hvizdy, které přecházejí do trylkovitého tlukotu. Jde o našeho nejlepšího zpěváka, kterého můžeme slyšet i v noci. Ještě nedávno byl velmi vzácný, ale v poslední době přibývá. Žije však velmi skrytě a na svou přítomnost nás nejspíše upozorní právě svým zpěvem.
2. Kde tento pták hnízdí?
a) i ve vesnicích a ve městech
b) v horských lesích ve výškách nad 1000 m n. m.
c) pouze v blízkosti mokřadů a na podmáčených loukách
Trojrozměrný záznam zpěvu ptáka z naší soutěže. Vodorovná osa - frekvence zvuku (kHz), svislá osa - čas (sekundy), barvy - hlasitost (dB)
