Pór, jemuž jsme začali říkat též pórek, patří mezi cibuloviny, na rozdíl od cibule či česneku však ještě nedávno nebyl v naší kuchyni tak rozšířený. Obsahuje množství vitaminů a minerálních látek, jež příznivě ovlivňují tvorbu žaludečních šťáv a trávení.
Pór, jemuž jsme začali říkat též pórek, patří mezi cibuloviny, na rozdíl od cibule či česneku však ještě nedávno nebyl v naší kuchyni tak rozšířený. Obsahuje množství vitaminů a minerálních látek, jež příznivě ovlivňují tvorbu žaludečních šťáv a trávení.
PÓR LETNÍ, NEBO ZIMNÍ?
Mnoho začínajících pěstitelů neví, že existuje pór letní a pór zimní. Pór letní roste rychleji a má víc listů, ale velice snadno vymrzá, proto se musí sklízet již na podzim. Větší oblibu si získaly odrůdy póru zimního, jež dostaly oficiální botanický název pór zahradní setý ( Allium porrum ). Tento druh je sice kratší než letní pórek, je však silnější (tlustší) a také podstatně trvanlivější. Je totiž mrazuvzdorný, takže ho lze nechat přes zimu na záhonech a postupně sklízet až do jara.
JAK HO PĚSTOVAT
Pórek je dvouletá rostlina, jež se pěstuje z předpěstované sadby. Pokud si ji chcete vypěstovat sami, musíte semena vysévat do pařeniště nebo na výsevný záhon v období od března do května. Jakmile rostlinky zesílí a dosáhnou tloušťky tužky nebo alespoň obilného stébla, můžete je přesadit na trvalý záhon do rýh hlubokých asi 10 cm, do sponu 10 x 20 cm. Při sázení můžete částečně zkrátit jejich kořeny a listy. Později, přibližně na konci léta, je při kypření postupně zahrnujte půdou - ta se přihrnuje k jednotlivým rostlinám podobně jako k bramborám. To proto, aby byly dolní vybělené části póru co nejdelší. Daří se mu v hluboké humózní půdě bohaté na živiny. Velmi mu prospívá přihnojování močůvkou nebo cereritem.
POZOR! Na rozdíl od mnoha jiných cibulovin je pórek citlivý na vysychání. Během vegetačního období se proto musí vydatně zalévat, zejména v suchých letních měsících.
