Zvoní na velkou přestávku. Rozmazlený klučina rozbalí svačinu, kterou mu ráno připravila maminka. "Fuj, zase sýr," prohlásí otráveně a svačinu hodí do koše. V cukrárně si potom koupí slaďoučký větrník, protože ten mu chutná mnohem víc.
ZEMĚ NENÍ NA JEDNO POUŽITÍ
JAK TO ŠKODÍ ZEMI?
Takové chování neznamená jen zbytečné plýtvání penězi. Trpí jím i příroda, a to hned z několika důvodů. Podívejme se třeba na onen chléb se sýrem. Co vše předcházelo tomu, než byl bez užitku vyhozen? Chléb je vyroben z obilí. Do půdy se kvůli němu dostala umělá hnojiva a chemické látky hubící škodlivý hmyz a plevele. Při setí, hnojení i sklizni projezdily traktory a kombajny spoustu nafty. Další energie byla potřeba k semletí mouky, pečení a dopravě chleba do obchodu. Kráva, od které pochází mléko pro výrobu sýra, prožila nejspíš neradostný život v malé kóji obřího kravína. Aby z mléka vznikl sýr, muselo se opět spotřebovat mnoho energie.
Do vzduchu se dostalo zase o trochu víc kouře, do půdy víc jedů a do vody víc minerálních živin, kvůli nimž se v ní v létě namnoží řasy a sinice, jejichž rozklad udělá z řeky nebo rybníka páchnoucí stoku. A k tomu všemu došlo úplně zbytečně, pokud svačina nakonec skončila v koši.
