Jméno výtvarníka Petra Síse je známější ve Spojených státech než v Čechách, kde se před třiapadesáti lety V Praze na Malé Straně narodil. Už několikrát byly v Americe jeho knížky oceněny jako Nejkrásněji ilustrovaná kniha!
Jméno výtvarníka Petra Síse je známější ve Spojených státech než v Čechách, kde se před třiapadesáti lety V Praze na Malé Straně narodil. Už několikrát byly v Americe jeho knížky oceněny jako Nejkrásněji ilustrovaná kniha!
Je to dáno jednak tím, že v Americe žije už dvě desítky let, a také tím, že tohle se prostě často stává - podle rčení o tom, že "doma není nikdo prorokem". Říká se tomu paradox. V každém případě se věhlas Petra Síse neomezuje jenom na Ameriku, ale jeho knížky, které si sám píše a ilustruje, jsou nesmírně oblíbené také třeba ve Francii nebo Německu. A to jsou země, kde je knižní kultura opravdu na velmi vysoké, ba nejvyšší úrovni.
Sísovi se podařilo totiž cosi výjimečného - jeho díla mají rády děti ijejich rodiče, takže jsou tak říkajíc na několikeré "použití". Když si je dospělí čtou společně se svými dětmi, rozhodně se nenudí.
V knihách Petra Síse se často objevuje motiv daleké cesty nebo putování, vystupují v nich cestovatelé, vědci, dobrodruzi, jsou v nich také představována podivuhodná zvířata. On sám má také cestovatelského ducha: má to zřejmě na svědomí jeho tatínek, filmový režisér Vladimír Sís, který se v padesátých letech jako vůbec první Čech dostal do Tibetu a seznámil se tam dokonce s mladým dalajlamou. Mnohokrát malému Petrovi příběh o nečekaném setkání vyprávěl, takže jej znal dopodrobna, do těch nejmenších detailů, a více než čtyři desítky let po otcově cestě o ní nakreslil a sepsal knihu Tibet v rudé skřínce. Dostal ji dárkem nejenom Vladimír Sís, ale také samotný dalajlama, kterému se prý velmi líbila.
Petr Sís podnikl svou dlouhou cestu do Ameriky na začátku osmdesátých let. Tehdy už měl jméno jako tvůrce animovaných filmů, kupříkladu za snímek Hlavy byl na festivalu v Berlíně odměněn Zlatým medvědem, a to je ocenění opravdu jako - hrom!
Nejprve bydlel v Los Angeles, kde připravil videoklip pro slavného zpěváka Boba Dylana, potom se sebral a usadil se v New Yorku, který je považován za hlavní město světového umění. Tam se živil nejdříve kresbami do novin, později na sebe upozornil vlastními, převážně autorskými knížkami: sám si vymýšlí, o čem budou i jakými kresbami je doprovodí. Američani měli sice v oblibě hlavně komiksy jako Superman nebo obrázky od Walta Disneye, ale Sísovu mnohem složitějšímu, umělečtějšímu rukopisu přesto přišli na chuť. Uvědomili si, že podporuje fantazii, výtvarné cítění. Má smysl pro humor, nelibuje si v násilí a je laskavým a inteligentním vypravěčem.
Petr Sís si váží lidí, kteří se nebáli změnit svůj život. A riskovat kvůli poznání neznámého. Jednu knížku věnoval Kryštofu Kolumbovi, objeviteli Ameriky, nazval ji Jdi za snem. Ono totiž nestačí jenom mít sny a hezky si snít (i když sny jsou velmi důležité!), ale ještě je nutné rozhoupat se k činu, aby mohlo dojít k jejich naplnění. Kdyby se Kolumbus nerozhodl k nebezpečné plavbě, od níž ho všichni zrazovali, středověk, který skončil právě jeho úspěšnou cestou, by ještě nějaké to desetiletí možná přetrvával.
K další knížce ho zase přivedl osud českého cestovatele Jana Welzla, který opustil klidnou střední Evropu a vyrazil na Aljašku, kde žil s Eskymáky. Ta knížka se jmenuje Podivuhodný příběh Eskymo Welzla. Nebýt Síse, v Americe by nikdy nevěděli, že se v Čechách narodil takovýhle dobrodruh. O Sísovu vztahu k Tibetu už jsme se zmínili, on má ale také rád hvězdy, často se na hvězdnou oblohu dívá, a tak ho napadlo, že by mohl udělat knížku o Galileu Galileim, italském fyziku, matematiku a astronomovi, který se nebál zase cestovat po netušených hvězdách a planetách. A nebál se tvrdit, že Země není středem vesmíru, za což byl odsouzen k doživotnímu žaláři. I kniha Hvězdný posel měla o svoje čtenáře postaráno. Bez zajímavosti není skutečnosti, že Petr Sís ji nechal ještě před vydáním přečíst dvěma profesorům z Harvardské univerzity - jestli je v ní všechno správně. Profesorům se líbila, nejenom proto, že fakta "seděla" jako poklička na správném hrnci. Viděli Galileiho tak, jak si ho určitě nepředstavovali: nejenom v učeneckém taláru, ale taky v zavinovačce coby novorozence.
Ale nedejte se zmást, každá objevná cesta nemusí hned vést přes oceán nebo do vesmíru. Petr Sís si to uvědomil, když jeho dceři Madlence vypadl zub. Hned tu novinu běžela oznámit všem známým v domovním bloku, kde v New Yorku vyrůstala. Jak šla, potkala francouzského pekaře, italského zmrzlináře, indického prodavače novin...bylo to vlastně, jako by obešla kus světa! A stačilo jenom sejít dolů na ulici. Tak se narodila knížka nazvaná Madlenka, veselá i poučná, protože vypráví o tom, že když se podíváme na svět kolem nás opravdu otevřenýma očima, můžeme zažívat dobrodružství na každém kroku.
