Prase domácí ( Sus scrofa var. domestica ) je domácím zvířetem chovaným člověkem již po celá tisíciletí. Toto tradiční hospodářské zvíře poskytuje lidem nejrůznější živočišné produkty: maso, sádlo, krev ap., ale i suroviny pro zpracovatelský průmysl (štětiny, kůži).
Prase domácí ( Sus scrofa var. domestica ) je domácím zvířetem chovaným člověkem již po celá tisíciletí. Toto tradiční hospodářské zvíře poskytuje lidem nejrůznější živočišné produkty: maso, sádlo, krev ap., ale i suroviny pro zpracovatelský průmysl (štětiny, kůži).
Prase bylo zdomácněno asi 6000 - 2000 let př. n. l. Vlivem domestikace u něj došlo k určitým změnám vzhledu i chování a postupem let vzniklo obrovské množství nejrůznějších plemen lišících se poskytovaným užitkem, tvarem těla i tělesnými rozměry. Malá nebo středně velká plemena se řadí většinou mezi tzv. asijská (či páskovaná) prasata. K nejčastěji chovaným plemenům patří např. prase čínské, indické, vietnamské, siamské, dále severočínské, mandžuské, mongolské atd. Kromě malého vzrůstu se vyznačují krátkou, výrazně prohnutou hlavou, prověšeným břichem a krátkými a slabými končetinami. Většinou jsou černá a jejich jemná kůže je plná záhybů, což jim dodává komického ustaraného výrazu. A právě tato prasátka si oblíbilo mnoho chovatelů a drží je pouze pro radost - žádná zabijačka se nekoná.
Z prasete domácího bylo pro laboratorní účely vyšlechtěno jiné malé plemeno - tzv. laboratorní prase. Je ideálním modelem pro lékařské výzkumy, protože jeho organismus a tělesné pochody jsou značně blízké lidským. I tato prasátka lze snadno chovat jako domácího mazlíčka.
Prasata obvykle chováme v kotci o dostatečných rozměrech, pro menší plemena postačí plocha asi tak 5 m 2 . Jako podestýlku volíme slámu. Ta by měla být pravidelně vyměňována přibližně jedenkrát týdně. Součástí kotce pro prase je napáječka s vodou a koryto na krmivo. Koryto by mělo být čisté, zbytky krmiva z předchozího krmení pravidelně odstraňujeme. Ochočená prasátka je však vhodnější nechat volně běhat po větší zahradě (ne však zeleninové) či v sadě - zvířata tak mohou lépe projevit svůj charakter. Do kotce se vracejí pouze ke spánku či pro potravu.
ČÍM KRMIT
Prasata jsou všežravci a podle toho je musíme i krmit. Základem krmiva jsou zejména obiloviny (ječmen, kukuřice, pšenice, oves) či různé krmné mouky, obilné klíčky atd. Z okopanin lze využívat vařené či pařené brambory a krmnou řepu. Další krmné složky volíme podle možnosti a dostupnosti - prasata lze krmit např. pivovarským mlátem, extrahovanými šroty nebo výlisky olejnatých semen, luskovinami, jemně nasekanou zelenou pící ap. Živočišnou složku pak může zastupovat mléko, sušená syrovátka, různé živočišné moučky ap. Nesmíme zapomenout ani na přídavky minerálních látek a vitaminů. Ke krmení lze využívat i tzv. krmné směsi, které již obsahují všechny potřebné složky. Prasata krmíme v pravidelných denních intervalech: podle složení krmné dávky třikrát až čtyřikrát denně. Nesmíme zapomenout na dostatečný přísun pitné vody, dospělé prase jí spotřebuje denně asi 0,1 l na každý kilogram živé váhy. Napájení nejlépe zajistíme instalací automatické napáječky, která současně zabezpečuje čistotu vody.
KDE JE SEHNAT?
Miniaturní typy prasat nejsou zcela běžně chovanými plemeny. Ale pokud se je rozhodnete chovat, je možné je zakoupit od soukromého chovatele specializujícího se na tento typ prasat. Můžete si je rovněž opatřit na specializované výstavě hospodářských zvířat. I laboratorní prase je možné chovat doma jako mazlíčka. Nabízejí je některé firmy orientované na prodej laboratorních zvířat.
POZOR! Prasata jsou zvířata velmi citlivá na stresové situace, jakékoliv prudké pohyby, křik, fyzické násilí a nevhodné zacházení vůbec jim působí stres, který může v některých případech způsobit až šok vedoucí ke smrti. Při manipulaci s prasátkem se proto chovejte klidně a zacházejte s ním vlídně, neboť tak předejdete zbytečným problémům.
