K vyhledávání výbušnin se běžně používají psi. Brzy by je však mohly nahradit včely. O jejich citlivém čichu se ví už dávno, ale výzkum se naplno rozběhl až po teroristickém útoku 11. září loňského roku. Vědci krmili včely cukerným roztokem, do kterého přimíchali malé množství výbušniny. Včely si tak spojily její vůni s potravou.
VČELY - POSTRACH TERORISTŮ?
-von
O úžasné trpělivosti a přesnosti práce Vladimíra Michny z Bystřice nad Olší se mohli přesvědčit návštěvníci festivalu Pelhřimov - město rekordů. Maketa Eiffelovy věže, na níž pracoval po tři roky (plných 936 hodin čistého času), je zhotovena z rekordního počtu 44 000 zápalek. Je vysoká 250 cm a slepena kanagomem.
-MiM
Outloň malý (Nycticebus pygmaeus ) obývá koruny stromů v tropických lesích jižní Číny, Vietnamu a Laosu. Slovo pygmaeus znamená trpasličí, a nijak nepřehání, tento druh outloně váží sotva 40 dkg. Má pozoruhodně tvarované řezáky - jejich okraj vytváří jakýsi hřebínek. Ještě donedávna se zoologové domnívali, že si jím outloň pročesává a čistí srst, nyní však zjistili, že mu tyto zvláštní zuby slouží k narušování stromové kůry. Poraněný strom se snaží ránu zacelit a hojně ji zalévá mízou. A právě na to outloň čeká - mízou se totiž živí. (Až dosud se předpokládalo, že jeho potravu tvoří hlavně hmyz, drobní ptáci a jejich vajíčka.) Zajímavé je, že se stejným způsobem živí i na opačném konci světa žijící jihoamerické drápkaté opičky. Shodná potravní specializace u tak vzdálených druhů vznikla zřejmě proto, že malý organismus má vysokou spotřebu energie a sladká stromová míza je jejím velmi bohatým zdrojem.
-zde
Když Richard Conniff studoval pavouky, napadlo ho podívat se na svět z jejich pohledu - tedy z pavučiny. Ve středisku YMCA ve státě Massachusetts vybudoval v rohu mezi umělými horolezeckými stěnami z lan a plochých horolezeckých smyček obrovskou pavučinu. Byla to pro něj, jak sám přiznává, nová vzrušující zkušenost, nikdy předtím se totiž nezabýval lezením, nikdy nezacvakl karabinu do smyčky, nikdy neseděl v sedacím úvazku. Svět bezobratlých je podle něj úžasnější než svět velkých savců, např. takoví pavouci mají mnohem bizarnější chování i mocnější a strašlivější zbraně. Jen je třeba se k nim snížit, podívat se jim z očí do očí. A právě k tomu mu pomohla jeho pavučina.
-zde
Aby se z vajíčka vylíhlo mládě, musí ho rodiče udržovat v prostředí stálé, poměrně vysoké teploty. Většina ptáků to řeší tak, že vajíčka zahřívá vlastním tělem. Některé druhy však vynalezly cosi jako inkubátory - umělé líhně. Proslulí jsou taboni, kteří svá vajíčka ukládají do obrovských hromad tlejícího rostlinného materiálu a v této líhni pak kontrolují a regulují teplotu. Jen málokdo však ví, že podobně si počíná i mnohem menší obyvatel břehů některých afrických jezer a řek, běhulík pestrý (Pluvianus aegyptius). Samička snese 2 - 4 vejce na holou půdu a pak je oba ptáci zahrabou pět až sedm centimetrů hluboko. Od té chvíle neustále hlídají optimální teplotu, odhrnují nebo naopak přidávají vrstvu písku, stíní místo před přímými slunečními paprsky a za největšího vedra dokonce odbíhají k vodě, kde si namočí peří na spodní části těla a takto přenášenou vodou ochlazují zem nad vajíčky.
Ludvík Hauser
