Milá Bibi,
mám kamarádku, se kterou chodím do jedné třídy. Monika je moc fajn holka, nikdy mě nenechala v průšvihu a já jsem si teď uvědomila, že tentokrát potřebuje pomoc ona. Učí se na jedničky a dvojky a má velký strach, aby si nezkazila prospěch. Chce jít totiž na gymnázium. A teď se dostávám k tomu hlavnímu. Nedávno jsme spolu měly jako obvykle sraz na cestě do školy. Monika přišla a řekla mi, že se nestačila naučit na písemku z matiky, která nás ten den čekala. Rozhodla se, že půjde za školu a naučí se na náhradní termín. Doma to vysvětlí tak, že se jí udělalo špatně, a proto se vrátila domů. Nedala se ode mě přesvědčit a potom to udělala ještě třikrát. Můžeš mi, Bibi, poradit, jak jí mám přesvědčit, že takhle by se to dělat nemělo?
Lenka, 13 let
Milá Lenko,
souhlasím s tebou, že chodit za školu není řešení. Problémů se tím Monika nezbaví, spíš naopak, budou přibývat. Ve vyučování zamešká a všechno bude muset dohánět, neuslyší výklad učitelů, nebude mít své zápisky v sešitech. Je zkrátka dost důvodů, proč je lepší být "při tom". Navíc se kolikrát stane, že ohlášená písemka není tak těžká a nebo ji dokonce učitel přeloží na jinou hodinu. Nejlepším tréninkem, jak bojovat se záškoláctvím, je zhluboka se nadechnout a do školy jít. Pak se člověku většinou uleví a po vyučování je rád, že se překonal a postavil se ke svým problémům čelem. Bibi
