JAK HO POZNÁME
Jen málokdo si spojí český název chřest s běžně pěstovanou pokojovou rostlinou známou jako Asparagus. Ale druh Asparagus officinalis, tedy chřest obecný, je skutečně onou i u nás pěstovanou zeleninou. V Africe a Asii se však vyskytuje asi 300 druhů, z nichž se více než deset velice často pěstuje jako rostliny ozdobné listy. Ale to, co na první pohled vypadá jako listy nebo jehličí, jsou ve skutečnosti přeměněné stonky a tzv. fylokládia (= boční větvičky omezeného vzrůstu, které zastávají asimilační funkci), kdežto pravé listy bývají přeměněné v trny. Obecně lze říci, že okrasné asparágy jsou vytrvalé byliny tvořící trsy se ztlustlými oddenky, jednotlivé výhony rostou více či méně převisle a kvetou drobnými zelenobílými jednopohlavními květy. Plody jsou červené bobule se dvěma až čtyřmi semeny. Nejznámější druhy pěstované k řezu stonků do květinových vazeb jsou dva kultivary druhu Asparagus setaceus (cv . Sprengeri a cv. Meyeri) a A. plumosus, jenž vyniká velmi jemnými fylokládii.
NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ
Asparágus snáší poměrně nízké teploty od 5 do 18 o C a nevadí mu ani jejich kolísání. Potřebuje dostatek světla, na plné slunce si však musí postupně zvykat a snesou ho jen otužilé odrůdy A. sprengeri. Roste velmi rychle a vyhovuje mu těžší půda (např. směs jílu a rašeliny). Na obsah živin v půdě je velmi náročný, měl by se proto od jara do podzimu alespoň jednou za měsíc pravidelně přihnojovat. I při úplném vyschnutí substrátu
přežívá asparágus velice dlouho. Vytváří totiž hustou síť podzemních zásobních hlízek a po opadu fylokládií a ostříhání všech nadzemních částí ho lze "oživit" ponořením do vody na několik hodin.
Určitým problémem bývá přesazování starších kusů. Podzemní hlízky zpravidla už ve druhém roce života vyplňují celý objem květináče, a pokud se rostlina nepřesadí, doslova přetékají přes okraj. Sázet asparágus do příliš velkých nádob však není vhodné, lepší je ostříhat třetinu až polovinu podzemních hlízek a pak rostlinu přesadit do nádoby jen o málo větší, než byla ta původní.
ROZMNOŽOVÁNÍ
Celý trs asparágu můžeme rozdělit na dvě poloviny, ale v zahradnické praxi se tyto rostliny množí výhradně výsevem semen. Nejlepší výsledky mají dubnové výsevy, rok staré semenáče mají až 12 i více výhonků.
POZOR!
Po třech letech rostou asparágy stále pomaleji a někdy se zdá, že stárnou a nevypadají příliš hezky. Žloutnutí listů a fylokládií může být způsobeno různými příčinami, např. dlouhodobým suchem, příliš velkým teplem či nedostatkem výživy a světla.
