V posledním čísle loňského ročníku ABC jste si mohli přečíst, jaké výhody má pěší cestování s vozíkem. Pro ty, kteří by chtěli takové prázdniny také zažít, dnes přinášíme návod, jak vozík postavit.
NÁPAD
Pro zručného truhláře by to určitě nebyl žádný problém. Stačilo by mu ukázat obrázek a říci základní míry. A možná by postavil ještě šikovnější vozík, než je ten na obrázku. Ale předpokládáme, že žádného takového truhláře na dosah nemáte, a tak jsme se snažili vymyslet vozík co nejjednodušší.
NA KOLE S PEPOU DRESSLEREM
Nejdůležitější dovedností pro zvládnutí těžších triků je rovnováha. To znamená umět se na kole udržet v malých rychlostech, umět jezdit po co nejužší čáře nebo po kraji obrubníku a také vědět, kam se hnout a jak posunout těžiště těla, abyste z kola nespadli.
BUĎTE TRPĚLIVÍ
Nezapomeňte si vzít přilbu a zasuňte si sedlo co nejníže do rámu, abyste nad ním měli co nejvíc prostoru pro pohyb. Vezměte si pohodlnou obuv s hladkou podrážkou a hodit se budou i rukavice. Tento výcvik není nijak nebezpečný či extrémně fyzicky náročný, vyžaduje však píli a trpělivost. Ze začátku se snažte jezdit třeba jen po čárách na parkovišti a časem zkuste obrubník chodníku. A určitě jezděte co nejpomaleji, nejdřív z kopce, je to jednodušší. Až vám to půjde, vyzkoušejte si pomalou jízdu do kopce. V ní se rovnováha drží hůř, protože musíte občas šlápnout do pedálů. Na obrázku vidíte, že by trup vašeho těla měl být pořád nad čarou, po které jedete. Rovnováhu udržíte vykláněním kolen a kola do stran. Jakmile posunete těžiště hodně do strany, už to asi neustojíte a spadnete.
Dřevěná konstrukce je sestavená z latí o průřezu 35 x 50 mm. Pokud se vám je nepodaří koupit (nemusí to být na milimetr stejný rozměr), nechte si je v truhlářství udělat. Pokud budou z nějakého tvrdšího dřeva (tedy ne smrk, ale buk, dub nebo jasan), vozík vydrží větší namáhání. Celkem takové latě potřebujete 800 cm, nařežete z ní jednotlivé díly podle nákresu.
Dřevěné díly ještě před sestavením natřete barvou , ideální je lazurovací lak, který zabrání navlhnutí, ale je pod ním vidět struktura dřeva.
Bočnice vozíku tvoří jakési žebříčky. Jednotlivé příčky jsou udělané z tyče, kterou koupíte v železářství jako násadu na koště. Zase platí, že bude-li z tvrdého dřeva, vydrží vozík víc. Do latí navrtáte plochým vrtákem do dřeva (průměr 25 mm) na příslušných místech díry. Nevrtejte je skrz, ale jen asi do poloviny hloubky latě (cca 25 - 30 mm). K vrtání stačí obyčejná ruční vrtačka, ale musíte ji upnout do stojanu. Z navrtaných latí a nařezaných tyčí sestavte bočnice vozíku. Použijte disperzní lepidlo, například Herkules.
Zbylé díly nařežte z latí a začistěte brusným papírem, jen rukojeti vozíku byste měli opracovat rašplí tak, aby vám padly dobře do ruky. Jiná možnost je udělat rukojeti ze dvou násad pro motyku, které zase koupíte v železářství nebo zahradnických potřebách. Náš vozík takové rukojeti má a velmi se osvědčily. Jednotlivé díly sešroubujte vratovými šrouby M 8 x 90 mm (8 kusů), pod matky dejte podložky, aby se nezařezávaly příliš do dřeva. Otvory pro šrouby vyvrtejte vrtákem o průměru 8,5 mm. Vpředu a vzadu jsou horní části bočnic spojeny zase smetákovou tyčí. Díru tentokrát vyvrtejte skrz, ale tyč do ní nezalepujte, jen zajistěte seshora závlačkou zastrčenou do předvrtané dírky. Tak bude váš vozík rozebiratelný. Dno a boky udělejte ze silnější překližky, kterou připevníte drobnějšími vruty na kostru vozíku. Dno je možné udělat i z centimetrových prkýnek. Rukojeti přišroubujte k rámu vratovými šrouby M8 x 65 mm (6 kusů).