V džungli slov

Mnozí tvrdí, že hledat na internetu je jako pátrat po jehle v kupce sena . Podobně zdlouhavé, namáhavé a také nejisté. Berme to však jako novinářskou nadsázku. Najít užitečnou informaci v bludišti webových stránek není zas tak těžké - pokud samozřejmě víte, kde a jak ji hledat.

Internet si lze představit jako tlustou a hustě popsanou knížku. Můžete se v ní orientovat podle obsahu a názvů jednotlivých kapitol, ale můžete také použít rejstřík na konci knihy. Když například hledáte něco o houbách, v rejstříku se dozvíte, na kterých stránkách se o nich píše. Pomoct může i to, že v některých rejstřících jsou čísla stránek s hlavním článkem o houbách vytištěna tučně. Obdobné je i hledání na internetu. To má proti listování v knížce své výhody i nevýhody. Výhodou je to, že dotaz na internetu můžete položit mnohem přesněji. Když vás například zajímají pouze houby jedlé, chutné a rostoucí na našem území, není problém se takto přesně zeptat. Ale nevýhodou internetového hledání je to, že na každý jednoduchý dotaz dostanete spousty odpovědí. Když do internetového vyhledávače zadáte pouze slovo "houby", v odpovědi budete mít adresy stránek, na nichž se píše jak o houbách rostoucích v lese, tak i o houbách na mytí auta. A nejen to: ve výsledcích se může objevit i stránka s povídkou, ve které hrdina říká jiné postavě: "Houby, uděláme to jinak."

NA ZAČÁTKU BYLO YAHOO, U NÁS SEZNAM

Vyhledávače byly jedny z prvních webových stránek. Zpočátku vznikaly spontánně, protože lidé používající internet měli potřebu se snadněji orientovat. To platí i o nejpopulárnější české stránce, kterou je Seznam.cz. Její autor Ivo Lukačovič ji založil v roce 1996 a pojal ji skutečně coby jakýsi "seznam" českých internetových adres.
V té době byl Seznam.cz především katalogem, kde byly jednotlivé weby roztříděny podle svého zaměření (na zpravodajské, zábavné, vzdělávací atd.). Když se vrátíme k analogii s knihou, podobal se tento způsob spíše hledání v obsahu, nebo v katalogu v knihovně. Seznam okopíroval svůj model od nejznámějšího světového vyhledávače, kterým tehdy byla stránka Yahoo.com. Katalogy se dnes vytvářejí automaticky, ale také za dohledu lidí, takže jednotlivé stránky jsou roztříděny poměrně přesně. Problém je v tom, že hledání v katalogu není příliš detailní. Stránky se do jednotlivých kategorií řadí podle zaměření, ale menší zmínky na jiné téma zůstanou často nepovšimnuty. Proto mnohem lepší výsledky nabízí tzv. fulltextové hledání. To prohledává celý obsah stránek a pátrá po přesně zadaných klíčových slovech. Většina vyhledávačů kombinuje jak katalogové, tak fulltextové vyhledávání.

HLEDÁNÍ V DŽUNGLI SLOV

Co se stane, když do okénka fulltextového vyhledávače napíšete například slovo "houby"? V ideálním případě by vyhledávač měl propátrat všechny internetové stránky a jako výsledek odevzdat jejich adresy. Ale to by samozřejmě trvalo příliš dlouho. Fulltextové vyhledávače proto pracují jaksi "dopředu" a ukládají výsledky těchto výprav do výkonného počítače. Říká se tomu, že jednotlivé výrazy "indexují". Pokud si to chceme představit, je to opět velmi podobné vytváření rejstříku v knize. Při zadání nějakého termínu se pak neprohledává už celý internet, ale pouze tento rejstřík. V databázi je u každého slova přiřazen seznam adres, na kterých se vyskytuje. Problém je pouze v tom, že internet se coby kniha stále mění, takže i jeho rejstřík je třeba průběžně aktualizovat.
Výpravy po internetových stránkách nedělají lidé (to by bylo příliš nákladné a zdlouhavé!), ale automaticky fungující počítačové programy, kterým se říká "spiders" neboli pavouci. Když se dostanou na nějakou webovou stránku, uloží si do databáze všechna slova, která na ní najdou. A když jsou hotovy, vypraví se na adresy, na které jsou na této stránce odkazy. Tímto způsobem se dostávají dál a dál. Je to nikdy nekončící a zdánlivě velmi málo účinná rutina. Ale když je takových pavouků dost a pracují ve dne v noci (a navíc mají k dispozici výkonné počítače), přináší taková robota velmi zajímavé výsledky.

HLEDISKA DŮLEŽITOSTI

Aby vyhledávače dokázaly odlišit, které adresy jsou pro určitá slova či termíny důležitější, přiřazují jim zároveň určité číslo odpovídající jejich významu. Jedním z hledisek důležitosti je například to, že na zmíněnou adresu je hodně odkazů na jiných webových stránkách. Dalším kritériem je to, kolikrát je na dotyčné stránce hledané slovo (v našem případě "houby") uvedeno. Vyhledání klíčových slov a roztřídění adres podle důležitosti je základem funkce dobrého vyhledávače. Například Google.

RAKETOVÝ ÚSPĚCH

Google vytvořili dva studenti: Larry Page a Sergej Brin. Vyhledávací program byl součástí jejich doktorandské práce na Stanfordově univerzitě v USA. Seznámili se v roce 1995. Brin má ruské rodiče a narodil se v Moskvě, ale v Americe žije už od šesti let. Larry přijel na Stanford ve čtyřiadvaceti letech po absolvování univerzity v Michiganu. Sergej byl jedním ze studentů, kteří ho po příjezdu provedli po San Francisku. "Skoro celou cestu jsme se o něco hádali. Sergej byl fakt nesnesitelný," řekl později Larry v jednom rozhovoru. Přesto se skamarádili a začali pracovat na společném projektu.

CO DĚLÁM? JEN SI TAK GUGLUJU...

Zakladatelům Google se podařilo to, o čem může snít například i Bill Gates. Název jejich vyhledávače a firmy se totiž stal obecným slovem. V každém případě to platí v angličtině, velmi rychle se však toto slovo prosazuje i v češtině. Guglovat znamená prohledávat internet nebo jen tak brouzdat po jeho stránkách. A tak jako se džíp říká každému terénnímu autu (nejen těm vyrobeným automobilkou Jeep), i uživatelé internetu guglují - a nemusí to nutně znamenat, že používají Google. A když někoho "proguglujete", tak si ho prostřednictvím internetu prověříte. Poprvé to v tomto významu napsal v lednu 2001 časopis New York Telegraph Herald. V článku stálo: "Když guglujete svého možného přítele nebo přítelkyni, mějte na mysli jedno: nedělejte unáhlené závěry jen proto, že podle Google zabil padesát lidí. Je tu jistá pravděpodobnost, že je to přehnané číslo." I v tomto významu se slovo "guglovat" velmi rychle ujalo.
Google prohledává nejen webové stránky (ve formátu HTML), ale také textové či další dokumenty (například ve formátech WORD nebo PDF). Některé stránky se ukládají přímo v paměti firemních počítačů, takže si je lze prohlédnout i poté, co už na internetu nejsou k dispozici. V tomto ohledu funguje Google tak trochu jako archiv: najdete zde například stránky firem nebo časopisů, které už neexistují. Výjimečně lze této vlastnosti využít i k obnově vlastních dat, která jste na svém serveru omylem smazali.
Google může někomu zachránit i život. Tak to aspoň v reportáži popisoval deník USA Today. Stavař Terry Chilton prý celý den cítil tlak na prsou. Večer se proto posadil k počítači a začal shánět informace, co by mohlo být příčinou jeho obtíží. Zkoušel různé vyhledávače a encyklopedie, ale stále nemohl nic najít. Bolest se začala rychle stupňovat. Pak si otevřel stránku Google a do okénka vyhledávače naťukal "symptomy infarktu". Během pár vteřin měl na obrazovce podrobný popis toho, jak infarkt probíhá. Odpovídalo to jeho potížím. Zavolal sanitku, která ho odvezla do nemocnice. "Bylo to na poslední chvíli. Ještě že je Google tak rychlý," řekl Chilton později novinářům. A jakkoliv to zní jako laciná reklama, prý se to přesně tak skutečně stalo.

VYHLEDÁVAČE SI BUDOU POVÍDAT

Google je zajímavý také tím, že se jeho zakladatelům a majitelům podnikatelsky daří. Svět totiž právě prožívá internetovou krizi a většina společností podnikajících kolem internetu má potíže. Ale Google jako by se to netýkalo. Reportáže z jeho sídla v kalifornském Mountain View mají velmi optimistický tón.
Ve firmě pracuje kolem dvou set lidí, z nichž zhruba pětina jsou špičkoví odborníci s doktoráty z počítačů či podobných věd. Neustále doplňují do vyhledávacího programu další funkce a vylepšení. Většina z nich pracuje deset i víc hodin denně, ale to vyvažuje odpovídající pracovní komfort. Když jsou například unaveni, mohou si v sídle firmy (zvaném Googleplex) či v jeho okolí zasportovat. A když mají hlad, je stále k dispozici spousta jídla zadarmo. Není to ledajaké jídlo: připravuje ho bývalý kuchař známé skupiny Gateful Dead. Ve firmě pracuje mnoho manažerů ze společností, které v minulých dvou letech zkrachovaly. "Tihle lidé jsou hrozně cenní. Podnikatelský neúspěch není na škodu - tedy pokud si z něj člověk odnese ponaučení. Znamená to, že už nebude opakovat chyby, které jednou udělal," říká Lary Page. Sám za svou největší chybu považuje, že Google nezaložili se Sergejem už v roce 1995, kdy měli hotovou první verzi programu, ale až za další tři roky.
A jak si on sám představuje internetový vyhledávač budoucnosti? "Budete si s ním jednoduše povídat. Žádné dlouhé seznamy internetových adres. Nic takového. Položíte otázku a dostanete na ni odpověď. A teprve když vám to nebude stačit, doporučí vám nějaké internetové stránky."

_________________________

NA PRVNÍM MÍSTĚ

Na internetu je Google k dispozici zhruba od roku 1998, ale přízeň uživatelů si získal velmi rychle. V loňském roce již byl na prvním místě žebříčku nejnavštěvovanějších stránek. Zbořil tak představy internetových expertů, kteří v druhé polovině devadesátých let tvrdili, že nejpopulárnějším webovým serverům nemůže nikdo nový konkurovat. Ukázalo se, že dobrý nápad a chytré řešení jsou na internetu stále tou nejcennější investicí.

_________________________

MILION DO ZAČÁTKU

Sergej a Larry se nejprve pokusili svůj vyhledávač prodat zavedeným firmám, ale od zakladatele portálu Yahoo dostali radu, ať si založí vlastní společnost. Od známých a příbuzných získali počáteční investici jeden milion dolarů a v roce 1998 založili firmu Google.

_________________________

PROČ GOOGLE?

Proč tak divný název? Jde původně o matematický termín pro nesmírně velké číslo, které si lze představit jako jedničku se sto nulami. Slovo prý vymyslela devítiletá neteř amerického matematika Edwarda Kasnera. Larry a Sergej si ho (v mírně upravené podobě) vybrali proto, že reprezentuje nedozírnou velikost internetu.

_________________________

NEJRYCHLEJŠÍ VYHLEDÁVAČ

Google je nejpohodlnější a nejrychlejší vyhledávač, který je teď zrovna na internetu k dispozici. Jeho provoz nebrzdí načítání reklam, vyhledávací formulář je k dispozici v mnoha jazycích včetně češtiny.