Sokoli v přímém přenosu

Na internetu lze najít spoustu on-line kamer , které si lidé instalovali ve svých bytech, a kdokoli tak může nahlížet do jejich soukromí . Je to podivná zábava. Existují však kamery, které opravdu stojí za to sledovat. Na virtuální návštěvu vás zvou Bartoloměj, Amálka a Eliška sokolí mláďata z chrámové věže.

Sokol stěhovavý ( Falco peregrinus ) u nás nikdy nepatřil k hojným druhům. Přičiněním člověka z našich zemí dokonce načas úplně vymizel. Zasloužilo se o to hned několik příčin: lov, rušení v době hnízdění, vybírání mláďat, úrazy na sloupech elektrického vedení a zamoření přírody jedovatými látkami. Díky důsledné ochraně a umělým odchovům se krásného dravce podařilo do české přírody vrátit, ale odhaduje se, že na celém území ČR hnízdí méně než dvacet párů. O zlepšování tohoto stavu usilují ochránci přírody v celé republice, při ministerstvu životního prostředí dokonce pracuje Poradní sbor pro záchranu sokola.

OBYVATELÉ KOSTELŮ

Sokoli sídlí většinou na skalách, mohou se usadit i v opuštěných lomech a na zříceninách. Dva z českých párů však našly domov přímo v srdci velkých měst. V loňském roce se malí sokolíci vylíhli ve věži pražského Týnského chrámu na Staroměstském náměstí a v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje. V Praze se sokoli poprvé pokusili zahnízdit v roce 1995, mláďata se jim však podařilo vyvést až o rok později. Letos bohužel k hnízdění nedošlo. V Plzni byli sokoli uměle vysazováni, hnízdí od roku 1998 a mláďata poprvé vyvedli v roce 2000.
Český rozhlas Online ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody a řadou dalších partnerů připravil letos už druhý ročník projektu Sokoli v srdci velkoměsta. Jeho součástí jsou i kamery umístěné přímo v hnízdech, které zájemcům umožňují sledovat v přímém přenosu vše podstatné, co se na hnízdě děje.

LOŇSKÉ DRAMA

Pražské sokoly v loňském roce sledovaly hned dvě kamery. Jedna zabírala hnízdní budku, druhá její nejbližší okolí uvnitř věže. Uplatnila se v době, kdy se mláďata osmělovala k prvním malým výletům z budky. K velké radosti všech, kterým osud sokolů leží na srdci, snesla samička Týna koncem března postupně čtyři vajíčka. Dne 4. dubna však přišel šok. Dvě z vajec přes noc zmizela, týden nato se ztratilo třetí.
Dodnes si nemůžeme být jisti, co se tehdy vlastně stalo. Je však docela pravděpodobné, že rodiče Týna a Tycho doplatili na problém, jenž byl v minulosti hlavní příčinou vymizení sokolů z volné přírody - toxické chemikálie. Draví ptáci totiž stojí na samém vrcholu potravní pyramidy a v jejich tělech se hromadí škodliviny přijaté v potravě. Jedná se často o těžké kovy a polychlorované bifenyly. Dříve to bývalo i nechvalně známé DDT používané v zemědělství k hubení hmyzu. Dnes už patří k zakázaným látkám.
Vlivem chemikálií jsou skořápky vajíček mnohem tenčí, než by měly být, a snadno praskají. Je tedy možné, že samička vejce rozsedla a jejich zbytky snědla. Úspěch hnízdění visel na vlásku. Ochránci přírody se proto rozhodli, že sokolům podstrčí mládě z umělého odchovu. Do hnízda nejprve vložili napodobeninu vajíčka, aby rodiče hnízdo neopustili v případě, že by zmizelo i čtvrté, poslední vajíčko. To naštěstí vydrželo a koncem dubna se z něj vyklubalo mládě. O několik dní později bylo umělé vajíčko nahrazeno mládětem z odchovny v Miloticích. Týna s Tychem je bez problémů adoptovali a populace volně žijících sokolů tak byla obohacena o dalšího jedince. Protože se jednalo o samičky, dostala mláďata jména Anežka a Maria - podle zvonů Týnského chrámu.

OPUŠTĚNÁ PRAHA

Letos je bohužel vše jinak. Týna s Tychem byli spatřeni společně naposledy v lednu, potom se po Tychovi slehla zem. Je pravděpodobné, že koncem zimy zahynul. Týna se do chrámové věže vracela sama, snažila se dokonce hloubit hnízdní důlek, ale bez samce jí to pochopitelně nebylo nic platné, a tak je letos hlavní město bez sokolích mláďat. Ohroženo je i hnízdění v příštích letech, protože není jisté, zda se objeví nový samec nebo zda Týna nezkusí štěstí jinde.
Uvolněný prostor se pokusil obsadit párek holubů. Na vlastní kůži se však přesvědčili, že sokoly není radno provokovat. Kamera zachytila bleskový útok Týny, která přímo v budce odchytila holubici. Opuštěný samec se dva dny pokoušel zahřívat vajíčko, které mu po nebohé družce zbylo, ale potom své marné úsilí vzdal a hnízdo zůstalo opuštěno. V současné době je proto kamera přemístěna na budovu Českého rozhlasu, kde sleduje hnízdo poštolek.

DOBRÉ ZPRÁVY Z PLZNĚ

Na hnízdě ve věži plzeňské katedrály sv. Bartoloměje je naštěstí vše v pořádku. Anně s Prokopem, kterým se loni pod dohledem kamery podařilo vypiplat ze čtyř vajíček dvě mláďata, se letos opět daří. V březnu Anna snesla postupně čtyři vajíčka, z nichž, jak se ukázalo později, bylo pouze jedno neoplozené. Ze tří zbývajících se na přelomu dubna a května vylíhla mláďata - samičky Eliška s Amálkou a sameček Bartoloměj. V době, kdy píšu tyto řádky, rostou jako z vody a nic jim nechybí. Z dobré pohody je nevyvedli ani ornitologové, kteří se za nimi vypravili, aby je okroužkovali. Rozumí se samo sebou, že si při tom počínali co nejšetrněji.

OSUDY MLÁĎAT

O pražských a plzeňských mláďatech z předchozích let toho moc nevíme. Zjistilo se, že sameček Tycho, jenž letos nejspíš zahynul, pocházel z hnízdění na pražském kostele sv. Jakuba z roku 1997. Kromě něj máme informace ještě o třech pražských sokolech. Bohužel jde o samé špatné zprávy. Jedno z mláďat vyvedených v roce 1996 bylo už v srpnu téhož roku nalezeno těžce popálené pod sloupem elektrického vedení u Roudnice nad Labem. Přes veškerou snahu se je nepodařilo zachránit. Další mládě z téhož hnízdění bylo v Německu severně od Děčína ještě před dosažením úplné dospělosti uloveno jestřábem. A jedno z mláďat z roku 1997 bylo v Praze nalezeno s křídlem poraněným vzduchovkou. Nezbývá tedy než doufat, že se letošním mladým sokolům podaří překonat všechny nástrahy, které na nezkušená ptáčata číhají, a počty těchto vzácných ptáků začnou v dohledné době opět stoupat.

____________________

STŘEMHLAVÍ LOVCI

Sokoli dokážou při útoku na kořist vyvinout rychlost přesahující 300 km za hodinu. Živí se téměř výlučně ptáky. Při jednom výzkumu v Německu bylo prohlédnuto 221 hnízd, na nichž se našlo 6410 ptáků ze 123 druhů a pouze 8 savců dvou druhů. Nejčastější obětí bývají holubi, čehož by se ve městech dalo využít k biologickému boji proti těmto přemnoženým ptákům. V současné době se o vysazení sokolů pokoušejí např. v Olomouci. Za druhé světové války byli sokoli na mnoha místech Evropy zabíjeni, aby neohrožovali poštovní holuby nesoucí důležité vojenské zprávy.

____________________

SOKOLI NA INTERN ETU

Kamery, archiv videozáznamů z letošního i loňského roku a podrobnosti o pražských sokolech na vás čekají na stránkách Českého rozhlasu www.rozhlas.cz/sokoli a www.rozhlas.cz/sokoli2001 , informace o plzeňském páru najdete na www.csop-plzensko.cz a www.sokoli.cz .