Začněme tím, co psaly noviny v roce 1865: "Všichni rozumní světaznalí lidé vědí, že je nemožné přenášet lidský hlas pomocí drátů, a i kdyby to možné bylo, byla by to absolutně neužitečná věc." O pouhých deset let později Alexander Bell vynalezl telefon.
První vize internetu
O dalších sto let později byli lidé už ke komunikačním prostředkům shovívavější. Joseph Naughton, specialista na počítačové systémy z Pittsburské univerzity, předpověděl v roce 1960 boom v systému informování člověka. Představoval si, že všechny knihy, kazety, noviny, časopisy i ostatní média budou soustředěny do centrálního počítače, odkud si člověk prostě vytáhne všechno, co bude potřebovat. Zajímáte se o nějaký film? Žádný problém. K dispozici vám bude videokazeta, soundtrack, můžete si prolistovat pár knih o tom či onom herci, a přitom nemusíte vylézt z postele. A třeba si ještě vytisknete pár obrázků. Takto asi vypadala jedna z prvních vizí internetu.
Co je futurologie
Tato věda zabývající se výzkumem budoucnosti je zdánlivě moderní, ale její počátky jsou daleko v minulosti. Připomeňme si třeba takového Nostradama. Za průkopníka v této vědní disciplíně je považován Jules Verne, který ve svých románech zobrazil lety na Měsíc i ponorky, které se pohybují kilometry pod mořskou hladinou. Ale futurologové druhé poloviny dvacátého století se od francouzského génia přece jen krapet liší. Od počátku sedmdesátých let si futorologie získává čím dál lepší reputaci, i když třicet let staré věštby nejsou taky zrovna přesné. Podle některých bychom si už teď místo klasické svíčkové v neděli měli dát nějakou tu pilulku, sledovat holografickou televizi a vozit se v plně automatizovaných autíčkách. A hlavně život dospělých by byl téměř stejný jako život dětí, do práce by chodili maximálně dvacet hodin týdně.
Vozítka a vozidla
Téměř ve všech snech o budoucnosti hrají hlavní roli dopravní prostředky. Už od dob pana Verna každý druhý spisovatel zabývající se budoucností předpovídá osobní helikoptéry, gigantické ponorky, superrychlé rakety a jezdící ulice, kde lidé nebudou muset chodit po svých. Nikoho ale nenapadlo, že podmořský hrdina by už nemusel mít nakroucené vousy a upnutý oblek nebo že žena řídící raketu by se už nemusela mačkat v korzetu a krinolínových sukních.
Cesty v čase
Další formou cestování oblíbenou v různých vizích je transport v čase. Jak by se vám líbilo odložit džíny a vydat se do starověkého Říma nebo do středověkého hradu? Není to zrovna špatný odpočinek hrát si na císaře a poznávat historii na vlastní kůži. Toto by nám mohla teoreticky umožnit virtuální realita, která už dnes není žádnou žhavou novinkou, ale k úplné podobnosti s reálným světem musí ještě urazit dlouhou cestu.
Medicína budoucnosti
V lednu 1967 Dr. Richard Clenelund řekl, že první transplantace srdce bude provedena do pěti let. Trochu se spletl - první transplantace byla uskutečněna ještě před koncem téhož roku. A vývoj jde pořád dál a dál, takže dnes se lékaři snadno vypořádávají s nemocemi, které ještě v minulém století stály život miliony lidí, zatímco vy si dnes vezmete správný lék, poležíte si pár dní a jste fit.
Hlava bez těla a Einsteinův mozek
V roce 1971 sepsalo své vidění roku 2000 sto padesát význačných vědců a osobností ze všech možných oborů. Mezi nimi například ředitel neurochirurgické kliniky v Clevelandu profesor Robert White. Ten tvrdil, že bude možné oddělit hlavu od těla a přendat ji na jiné tělo, že budeme schopni oživit Einsteinův mozek a nechat ho normálně fungovat, protože mozky budou pracovat bez lidského těla. Na takové kousky si ale ještě budeme muset počkat.
Potřeba komunikace
V osmdesátých letech se většina futurologů přikláněla k názoru, že v roce 2000 budou běžné pojmy jako klonování, ovlivňování počasí, implantování umělých orgánů a budování velkoměst pod oceány. Nyní však vidíme, že možnost promluvit si s někým přes půl Země a sledovat televizi ze satelitů na oběžné dráze je možná důležitější než zabydlovat dna oceánů.
Budoucnost budoucnosti
Budoucnost nezáleží pouze na technologiích, ale také na ekonomických, sociálních, politických a kulturních vztazích. Proto se naše budoucnost bude měnit podle toho, kolik zemí či států získá nezávislost a bude se hospodářsky vyvíjet, nebo se naopak uzavře okolnímu světu. A tak předpovídání budoucnosti bude stále nejisté. Možná to ale bude výnosné zaměstnání. Abychom nezaostávali za ostatními, tak si nakonec taky zavěštíme: tak za prvé - předpovídáme velkou budoucnost internetu, a za druhé předpovídáme, že většina předpovědí nebude naplněna.
HELIKOPTÉRA NEBO POJÍZDNÝ CHODNÍK
Nechce se vám ráno čekat na autobus do školy? Vždyť nemusíte! Vaší helikoptérou jste tam přece za minutu a zaparkujete ji přímo před školou ve vzduchu. Nebo se svezete na jezdících schodech. Jsou to vlastně pohyblivé chodníky přímo k vám do třídy, do obchodu nebo na hřiště.
POŠŤÁK ZA OKNEM
Na začátku tohoto století lidé velmi fandili osobním letadlům. Třeba proto, že věřili, že jim budou přinášet poštu až na balkon či za okno.
ZVYKÁME SI RYCHLEJI
Ve Spojených státech trvalo deset let, než se ve všech domácnostech objevila barevná televize, už jen pět let se sbližovali s faxy a mobilní telefony ovládli zhruba za dva roky.
