Na plný plyn

Sdílej
 
Je těsně po poledni a kilometry odtud se v rychlých autech potí nejlepší piloti světa. Jsme na jednom z dílů mistrovství světa v automobilových soutěžích . Je docela jedno kde, protože scénář bývá vždy stejný. posádky makají na trati, mechanici v takzvaných servisních zónách. Tím hlavním pro všechny je vítězství v rallye.

Je těsně po poledni a kilometry odtud se v rychlých autech potí nejlepší piloti světa. Jsme na jednom z dílů mistrovství světa v automobilových soutěžích . Je docela jedno kde, protože scénář bývá vždy stejný. posádky makají na trati, mechanici v takzvaných servisních zónách. Tím hlavním pro všechny je vítězství v rallye.

Foto
Možná si řeknete, že s označením nejlepší piloti světa jsem to trochu přehnal. Ale to vůbec není pravda. Myslíte si, že by si třeba Michael Schumacher poradil s takovou pořádně rozbitou lesní cestou? Že by dokázal jet na plný plyn po silničce, kterou na jedné straně svírá skála a na druhé se otevírá bezedná propast? Ostatně ke společnému měření sil špiček z okruhů a rallye dochází při setkání mistrů a většinou vítězí univerzálnost soutěžních jezdců.

PENÍZE A ZASE PENÍZE

V mistrovství světa jde v první řadě o peníze. Pořízení špičkového vozu WRC (označení je zkratkou pro World Rallye Car) přijde na půl milionu eur, tedy něco kolem patnácti milionů korun. To když chcete koupit hotové auto. Ovšem v továrních týmech takové počty neplatí, protože je třeba neustále techniku rozvíjet a držet krok se soupeři. Je to roztočená spirála, jejíž konec je někde v nedohlednu. A peníze tečou proudem. Na tři čtvrtě milionu korun vyjdou za sezonu jenom samotné pneumatiky, které v současnosti hrají podstatnou úlohu a mnohdy při vyrovnanosti vozů jejich správná volba rozhoduje o konečném výsledku. I samotná přihláška do soutěže zařazené do seriálu mistrovství světa přijde na sto tisíc korun (neplatí u továrních týmů).

NA KONEC SVĚTA

Také přeprava všeho materiálu na jednotlivé podniky světového šampionátu není žádná legrace. Vezměme si situaci z letošního roku. V půlce dubna se jelo na Kypru, o měsíc později v Argentině a za další čtyři týdny v Řecku. Obrovské vzdálenosti, na které je třeba přepravit tuny a tuny všeho potřebného. Proto má každá stáj svého logistika, který pečlivě promýšlí přesuny, a zatímco tým startuje na Kyperské rallye, část materiálu již putuje lodí do Argentiny, aby byla včas na místě. Je známo, že vedení Škoda Motorsportu si před časem spočítalo, jak je neefektivní z Keni dopravovat auto zpět do Mladé Boleslavi, takže ho nechalo na místě, aby se s ním mohly posádky připravovat na další ročník Rallye Safari.

ZÁZEMÍ

Vraťme se ale zpět k soutěži. Je poledne, probíhá druhá etapa (všechny části šampionátu se jedou jako tříetapové, tedy třídenní). Servisní zóny zabírají pořádnou plochu, protože jednotlivé tovární týmy mají velký přístřešek pro každý startující vůz a ještě k tomu další obrovský stan jako obývací a přijímací. Ty nejlepší stáje pak přidávají navíc takzvaný motorhome, tedy návěs upravený pro odpočinek jezdců. Každý z přístřešků nese jméno jezdce a stačí bez znalosti výsledků projít kolem, aby člověk poznal, zda ještě jede, či zda vypadl. Většinou hned po zprávě, že posádka dál nepokračuje, celta se jménem pilota zmizí.

Foto
MECHANICI

Ale zpět do servisní zóny. Za pár minut má přijet švédský pilot Kenneth Eriksson ve službách Škody. Zkušený matador. Skupina jeho mechaniků je již připravena a její vedoucí ví, co bude třeba na stroji udělat. Přestávka trvá pouhých dvacet minut. Vůz přijíždí, a ještě než posádka vystoupí, už je auto na heverech. Eriksson si něco vykládá s šéfem skupiny "mechánů", jak si kluci v montérkách sami říkají, a pak se jde občerstvit. Jeho spolujezdkyně Tina Thornerová se mezitím baví s novináři a sděluje jim dojmy z ujetých kilometrů. Čas letí jako voda, přijíždí i octavie Fina Toniho Gardemeistera a jeho mechanici se zapotí. Mají za úkol vyměnit celou převodovku, což se jim daří. Netrénují totiž jenom posádky. Mezitím je Erikssonův vůz připravený k pokračování, Švéd kontroluje, zda je uděláno vše, co potřeboval. Také Gardemeisterovo auto je hotovo v časovém limitu, takže nic nebrání v souboji s konkurencí.

PŘEKŘIKOVÁNÍ

Divácky zajímavý je servis u týmu Citroen. Vedoucí skupiny mechaniků má soupis potřebných činností a stopky. Po rozdělení úkolů hlasitě vykřikuje čas, jeho podřízení stejně nahlas sdělují, co už je hotovo, a šéf si položky odškrtává. Nezasvěcený si připadá jak na perském trhu. A navíc se mu musí zdát, že vládne spíš chaos než činnost, která má přísný řád. Ovšem to druhé je pravdou. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je v rallye velice úzká. Stačí opomenout maličkost, nedotáhnout jediný šroubek - a všechna námaha je zbytečná. Všechna data se pak ukládají do počítačů a průběžně se vyhodnocují. Komputery vládnou, bez nich by se v současnosti jet nedalo. Tytam jsou doby, kdy citlivé ucho a šroubovák v ruce odborníka ladily motor.

Foto
JEZDCI

Proplétám se mezi sídly jednotlivých stájí a sám pro sebe pořádám anketu sympatický-nesympatický. Na plusovou stranu musím jednoznačně zařadit Toniho Gardemeistera, který bojuje o mistrovské body s octavií. Jeho dlouhá hubená postava je nepřehlédnutelná a musí už jít hodně do tuhého, aby ztratil z tváře úsměv. Je ochoten se bavit kdykoliv. Stejně jako jeho kolega z mladoboleslavského týmu Švéd Stig Blomqvist, jenž se střídá na třetím voze s Romanem Krestou. Švédský veterán světových soutěží bývá naladěný převážně pozitivně a zdá se mi, že je spokojený s tím, že dostal šanci soupeřit s nejlepšími. Nedělá si ambice na vítězství a bere život s nadhledem. Vždyť jde jen o sport! Mám pocit, že je pravým opakem dalšího seveřana, jímž je čtyřnásobný mistr světa Fin Tommi Makinen. Chladný, uzavřený, málokdy popustí uzdu svým pocitům. Vidět úsměv na jeho tváři je vzácné. Nemohu se zbavit dojmu, že se směje jen 29. února. Zajímavou postavou je Španěl Carlos Sainz. Z něho vyzařuje soustředěnost, jestli se někdy projeví jeho jižanský temperament, pak jen po skončení soutěže, kdy dokáže hovořit tak, že i jazykově nevybavený posluchač podle gest pozná, o čem je řeč. To Colin McRae, ač Skot, ho v projevech překonává, dovede být pěkně impulzivní. Když se pozorně díváte na jízdu jednotlivých posádek, sami poznáte, jaký kdo je. Někdo jede tvrdě a nekompromisně, jiný zase lehce a elegantně. Charakter pilota se zkrátka nedá zapřít.

* * *

PORUCHA NA TRATI

Co se děje s porouchaným či nabouraným vozem? Tak třeba při Rallye Monte Carlo prožili dramatickou chvilku Roman Kresta se spolujezdcem Janem Tománkem, když svoji Octavii WRC málem poslali do propasti. Stroj se udržel na trati jen díky sloupu. Ihned po obdržení zprávy vyrazil pro auto odtahový vůz a dopravil ho do nedalekého Nice, kde měla stáj Škoda Motorsport pronajaté prostory. Když se jede soutěž v místech působnosti zahraničního dealera mladoboleslavských výrobků, domlouvají se prostory právě s ním.

* * *

ŠPIONI

V rallye působí celá řada špionů. Nikoliv maskovaných agentů, ale předjezdců jednotlivých posádek, které jim podávají aktuální zprávy o stavu trati. Je to důležité hlavně v zimních měsících, kdy se může na některé části tratě náhle vytvořit ledový krunýř. Nebo se stane, že jedna část rychlostní zkoušky se jede na suchém povrchu, ale další na silnici mokré od deště. Ne nadarmo se říká, že přesné informace mají cenu zlata!

Autor

Jaroslav Vít