Lidé přes kopírák

Po světě zatím nechodí jediný klonovaný člověk , ale kdo ví, co přinesou nejbližší roky . Běhá vám při té představě mráz po zádech ? Pojďme se podívat, nakolik je náš strach opodstatněný.

O klonování lidí se v současné době pokoušejí přinejmenším tři vědecké týmy. Jeden z nich vede americký lékař Richard Seed, který už počátkem roku 2000 oznámil, že do roka a do dne naklonuje pět set dětí. Zatím se nenarodilo ani jediné a je zřejmé, že se Seed v honbě za pochybnou slávou jen planě vychloubá. Další pokusy probíhají v kanadské firmě Clonaid, kterou založila sekta raeliánů. Její vyznavači věří, že v dávné minulosti klonovali mimozemšťané lidi a jejich prvním klonem byl Ježíš Kristus. Zástupci firmy Clonaid se holedbají, že mají k úspěchu velmi blízko, a slibují například klon zemřelého japonského císaře. I jejich sebevědomá prohlášení je ale nutné brát s rezervou. Třetí skupina usilující o naklonování člověka se sdružila kolem italského profesora Severina Antinoriho. Tým dlouho marně hledal zemi, která by mu poskytla útočiště. Antinori se dokonce připravoval klonovat na palubě dokonale vybavené jachty zakotvené v mezinárodních vodách, kde neplatí zákony žádné země. Nakonec ohlásil, že se první lidský klon narodí v září v blíže neurčené islámské zemi a jen o pár týdnů později přijdou na svět další dva klony v Rusku. Většina vědců je ale přesvědčena, že si Antinori jen pustě vymýšlí.
V mnoha zemích je klonování člověka zakázáno. Každý, kdo se o něco takového pokusí, riskuje několikaletý žalář a milionové pokuty. Seriózní vědci před podobnými snahami varují. Klonovaná zvířata (myši, ovce, prasata, kozy nebo krávy) se často rodí s vážnými poruchami. Nikdo, s výjimkou hrstky nezodpovědných hazardérů, nechce riskovat, že se po klonování narodí itěžce postižené děti.

MÍSTO VRAHA BOXEREM

Armády klonovaných vrahů pochodující na dobytém území doslova přes mrtvoly možná straší diváky vědecko-fantastických filmů, ale vědci se jim obvykle smějí. Představme si, že jsme odebrali buňky z člověka, kterému činí zabíjení čirou radost, a naklonovali jsme z nich dvě stovky vrahových dvojníků. Je třeba bít na poplach? Kdepak! Zatím tu máme jen dvě stovky miminek, která nikomu neublíží. Než z nich vyrostou mladí muži, uteče dvacet roků. Bude ještě "objednavatel" klonované zabijáky potřebovat? Nebude si v té době sám odpykávat trest za mřížemi? Tím jsme narazili na první velkou překážku. Naklonovat lze jen mladšího sourozence, a nikoli věrnou kopii dospělého člověka. Ale třeba tu čas nehraje roli a případný zájemce o rotu klonovaných vojáků je ochoten počkat. Říká se, že kdo si počká, ten se dočká. U klonovaných lidí to vůbec není jisté. Klon má stejnou dědičnou informaci jako jeho "předloha", ale o tom, co z něj nakonec vyroste, zdaleka nerozhodují jen geny. Některé vlastnosti skutečně dostaneme do vínku s dědičnou informací. Například barvu očí dědíme po rodičích a nic s tím neuděláme. Jiné vlastnosti ale určují geny jen zčásti. Můžeme třeba zdědit sklon k tloustnutí. O tom, jestli budeme hubeňouři nebo bumbrlíčci, rozhodujeme ale i my sami. Například tím, kolik toho sníme a jak moc sportujeme. A nezapomínejme, že člověka nedělá člověkem jen jeho vizáž. Mnohem důležitější je to, co se nám odehrává v hlavě. A to ovlivňují geny jen velmi málo. Geny mohou "ponoukat" náš mozek k různým věcem, ale my máme možnost jejich "tlak" usměrnit. Představme si, že někdo skutečně naklonuje vraha, člověka s vrozenými sklony k útočnosti a násilí. Musí z klonu vyrůst další vrah? Co když bude klonovaný člověk vybíjet své útočné sklony ve sportu? Může vést život spořádaného občana a dotáhnout to třeba na olympijského vítěze v boxu či mistra světa v karate.

JINÝ ČLOVĚK V JINÉM SVĚTĚ

Odlišnost klonu od jeho předlohy vyplývá i z toho, že klonovaný dvojník vyrůstá v úplně jiné době než jeho "předek". Představme si padesátiletého Jana Nováka a jeho právě narozený klon. "Předloha" prožila čtyřicet let v komunistickém Československu, klon bude znát tuhle dobu jen z učebnice dějepisu. Jan Novák starší pamatuje doby, kdy se tzv. samočinné počítače ještě "krmily" programy na papírových děrných štítcích. Klonovaný Jan Novák vyroste ve světě internetu a mobilních telefonů a bude moci studovat obory, které v době dospívání staršího Nováka vůbec neexistovaly. Vyroste z něj někdo úplně jiný než dokonalý dvojník svého "otce". Velmi přesvědčivě popisuje úskalí vlivu genů, výchovy a dané doby na osobnost klonovaného člověka vědecko-fantastický film Hoši z Brazílie, natočený podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Iry Levina. Ve filmu se snaží nacistický zločinec doktor Mengele naklonovat z buněk Adolfa Hitlera nového führera. Nechává malé klonované Hitlery vyrůstat v podobných podmínkách, v jakých prožíval dětství první muž nacistického Německa. Protože Adolf Hitler přišel v dětství o otce, neváhá Mengele zabíjet tatínky vychovávající malé klonované Hitlery. Ani to ale nestačí, aby se klony rozhodly pro životní cestu muže, který rozpoutal druhou světovou válku.

KLONY ŽIVOT NEVRÁTÍ

Nesmyslné jsou i představy, podle kterých si člověk může klonováním zajistit nesmrtelnost. Představme si miliardáře, který by se nechal naklonovat, aby tu byl "na věky věků". Jeho klon zdědí geny (možná imajetek), ale nezdědí vzpomínky, znalosti a zkušenosti. Bude to úplně nový člověk a bude žít svůj vlastní život. Ve chvíli, kdy miliardář zemře, odejde z tohoto světa se svými vědomostmi a názory bez ohledu na to, kolik klonů tu po něm zbude. Ze stejného důvodu jsou odsouzeny k nezdaru snahy zajistit klonováním "zmrtvýchvstání" lidí, kteří zemřeli a jejichž buňky se podařilo speciálním postupem zamrazit.

* * *

V PŘÍRODĚ I V LABORATOŘI

V řečtině má slovo "klón" význam "větev" nebo "výhonek". Biologové tímto slovem označují tvory se shodnou dědičnou informací. Vznikají i v přírodě. Za klon můžeme považovat např. jednovaječná dvojčata. O náročném laboratorním postupu, který se skrývá za umělým klonováním, jsme podrobněji psali v ABC 18/46.

LÉČEBNÉ KLONOVÁNÍ

Klonování nemusí mít za cíl jen narození mladšího dvojníka. Mnohem spíš bude sloužit k léčbě vážných chorob. Z těla nemocného člověka by byla odebrána buňka a z ní by byl klonováním vytvořen zárodek. Kdyby byl přenesen do těla ženy, narodil by se klon. K tomu ale nedojde. Ze zárodku lékaři vypěstují buňky potřebné k léčbě (např. kostní dřeň, nervové buňky nebo chrupavku). Tělo nemocného člověka nebude mít s přijetím takových buněk žádné potíže. Ihned zjistí, že jsou to jeho vlastní buňky. Tak bude možné léčit choroby, při kterých lidem odumírají buňky mozku (např. Parkinsonovu chorobu), nebo zahojit poranění míchy lidí ochrnutých po úrazu páteře.

PATENTOVANÉ GENY

Na strachu z klonování se dá dobře vydělat. Americká firma DNA Copyright Institute nabízí za "pouhých" 1500 dolarů hercům, zpěvákům, politikům nebo sportovcům patentování jejich vlastní dědičné informace. Straší své klienty vidinou, že jim může kdokoli kdykoli "ukrást" buňky a naklonovat z nich dvojníky. Jestli slavní lidé dávali při hodinách biologie pozor, pak dobře vědí, že jim ani bez patentu nic podobného nehrozí.