Kursk - případ uzavřen!

Teprve začátkem letošního července prohlásila ruská armáda případ potopené jaderné ponorky Kursk za uzavřený. Téměř dva roky byl konec tohoto vojenského plavidla zahalen závojem tajemství a ještě na dlouhá léta bude námětem k bouřlivým diskusím a varováním budoucím generacím.

Osudného dne 12. srpna 2000 ztratilo velitelství ruského námořnictva spojení s jadernou ponorkou Kursk, která se právě nacházela v Barentsově moři na vojenském cvičení. Tentýž den zaznamenala jedna z amerických ponorek operujících ve stejné oblasti dvě vzdálené exploze. O dva dny později oznámila ruská admiralita veřejnosti, že Kursk havaroval a šance na záchranu některého ze 118 členů posádky je mizivá. Rusko zpočátku odmítalo zahraniční pomoc, nakonec o ni však požádalo Velkou Británii a Norsko.

VYPROŠŤOVACÍ PRÁCE

Dvacátého prvního srpna 2000 se norským potápěčům podařilo otevřít únikové východy ponorky. Zjistili, že plavidlo sedící na dně v hloubce 108 m je zcela zaplaveno, a posádka byla tudíž prohlášena mrtvou. Na přelomu října a listopadu bylo z vraku vyproštěno prvních dvanáct těl. Poté byly práce vzhledem k zimnímu období pozastaveny. V květnu 2001 zadala ruská armáda vyzdvižení vraku nizozemským firmám Mammoet Transport (ta vlastnila prostředky pro vyzdvižení) a Smit International (ta měla vybavení potřebné k hlubinným pracím). Nizozemci počátkem září nejprve odřízli příď Kursku, aby se loď při vyzdvihování udržela v rovnovážné poloze, a v říjnu zbytek lodi vytáhli na hladinu a odvlekli do suchého doku v Murmansku, jedné z nejtajnějších vojenských základen v Rusku. V listopadu již byla nalezena většina těl posádky a demontována nebezpečná torpéda.

ROZLUŠTĚNÍ ZÁHADY

Na dně Barentsova moře zůstala pouze příď, jejíž podstatná část byla vyzdvižena letos v červnu. Teprve po jejím ohledání mohla být stanovena příčina katastrofy, o které se po dva roky pouze spekulovalo. Příčinou byl výbuch oxidu vodičitého, který se používal jako palivo torpéd. Plyn z torpéda unikal a vznítil se. Výbuch zabil posádku v přední části plavidla a tlaková vlna odpálila sklad munice. Druhá exploze ponorku definitivně potopila.

* * * * * * * * * * * *

TECHNICKÁ DATA

K-141 Kursk byla moderní atomová ponorka třídy Oscar II (podle kódování NATO, ruské značení je Antej). Ruské válečné námořnictvo má ponorek této třídy osm. Kursk sloužil od roku 1995. Vážil 18 300 tun, byl dlouhý 154 m, široký 18,2 m a vysoký 9 m. Dva vodou chlazené atomové reaktory mohly ponorku hnát rychlostí až 50 km/h. Její maximální ponor byl 500 m. Na palubě mohla nést 24 torpéd (v době havárie jich měla 22) a posádku mohlo tvořit 130 mužů (v době havárie 118).