Už jako malého kluka mě bavilo hrát si s ohněm. Sledovat, jak plamínek skomírá v letním vánku a snaží se přežít, je vždy zvláštní pocit. Ne, že bych byl nějaký pyroman, ale oheň mě něčím přitahuje dodnes .
Když jsme byli na prázdninách v Chorvatsku, po večerech jsme se procházeli po městské promenádě. Pozorovali jsme, jak město žije. Tu houslista, tam malíř, tady divadlo a tady, tady jsou žongléři. Od jejich vystoupení jsem nemohl odtrhnout oči - a nebyl jsem sám. Oheň létal sem a tam, až se mi z toho hlava točila, a přitom to vypadalo, že to není žádná věda. V několika náznacích si vždycky sdělili: Teď půjdeš ty, pak já a potom se uvidí. Jejich vystoupení bylo spontánní a mělo úspěch - louče létaly, řetězy se točily, bubny duněly, turisté tleskali a mince cinkaly - do klobouku samozřejmě.
Ale od začátku. Celé představení začalo až po setmění. Nejdřív se rozduněly bubny a na rozehřátí nastoupily dvě tanečnice s ohnivými řetězy. Vypadalo to, že tančí ve vzduchu - tak lehce se pohybovaly na špičkách; kolem nich tmu protínaly hořící řetězy. Když tanečnice po několika minutách vystřídal žonglér, dokázal zároveň udržet hořící pochodeň na nose a s dalšími dvěma žonglovat za zády. A když mu některá z pochodní náhodou spadla, nikdo se mu neposmíval, ale všichni ho naopak povzbudili nadšeným potleskem. Pak se předvedli i kluci s diabolem a dalšími ohnivými hračkami a vrcholem programu bylo žonglování ve čtyřech.
PRVNÍ ZMÍNKA V HROBCE
Asi první dochovaná zmínka o žonglování pochází už ze starého Egypta. V hrobce objevené v Beni-Hassana byly na nástěnných malbách vyobrazeny žonglující ženy spolu s akrobaty a tanečnicemi. Hrobka je stará zhruba čtyři tisíce let. Žonglováním se bavili také staří Řekové, Římané a Číňané. V Číně mělo žonglování, kromě formy zábavné, také meditativní účel. Odtud pochází i jedna z nejstarších pomůcek - diabolo.
Dnes se žonglováním zabývají a baví převážně mladí lidé. Takoví ti v potrhaných barevných šatech se zacuchanými, někdy až hodně zvláštními účesy. Takoví ti co žijí ve squatech, jezdí na techno party, zakládají divadla. A jelikož výjimka potvrzuje pravidlo, žonglování na chuť přichází stále více úředníků, manažerů a jiných pracovně vytížených lidí. Žonglování je totiž mimo jiné i výtečná relaxace.
JAK NA TO?
Žonglovat můžete skoro se vším. Začíná se s míčky, poté s kruhy a kužely. Všechny tyto "hračky" mají nepřeberné množství variant. Svítí, hoří, jsou různě barevné, vyrobené z různých materiálů, menší i větší, zkrátka vybere si každý. Velmi módní je také točení s řetězy, diabolo, devil sticks. A jestliže chcete opravdu začít a nemáte nikoho, kdo by vás učil, bude asi nejjednodušší podívat se po nějakém návodu. Na internetu jsou jich spousty, autory jsou většinou sami žongléři, a navíc tam určitě najdete i nějakého učitele a poznáte nové lidi.
POZOR! V dnešním ABC začíná na straně 30 Škola žonglování!
* * * * * * * * * * * * *
NA INTERNETU
Asi nejrozsáhlejší česká stránka o žonglování je www.zonglovani.cz (pro jazyka anglického znalé určitě www.juggling.com) a za zmínku stojí i slovenská www.zonglovanie.sk. Najdete tam spoustu návodů, novinky, rekordy, fotky, a dokonce i obchod, kde si můžete objednat vše potřebné.
* * * * * * * * * * * * *
ŽONGLOVACÍ SLOVNÍČEK
juggling - žonglování (angl.)
diabolo - cívka zavěšená na provázku mezi vodicími hůlkami, kterými se uvádí rotací do pohybu
devil sticks - hůlka, která se pomocí dvou dalších vodicích hůlek uvádí do pohybu
flower sticks - jiný druh devils sticku, s třásněmi na koncích. Ty způsobují menší rotační rychlost, a v důsledku toho lehčí ovladatelnost
fire dance - žonglování s hořícími předměty (míčky, kužely, kruhy). Hořet může ale také diabolo či devil sticks a velmi efektní je i točení ohnivými řetězy
