Moderní pětiboj sahá svými kořeny až do antického Řecka. Už tehdy se zrodila myšlenka sportovního odvětví , které by kladlo důraz na všestrannost sportovce.
Moderní pětiboj sahá svými kořeny až do antického Řecka. Už tehdy se zrodila myšlenka sportovního odvětví , které by kladlo důraz na všestrannost sportovce.
Napadlo tě před závodem, že bys mohl zvítězit?
V sezoně jsem cítil, že forma roste a že by dobrý výsledek mohl přijít. Nevěděl jsem ale, kdy a kde. Do kalifornského Palo Alta, kde se mistrovství světa konalo, jsem jel s cílem být co nejlepší.
To se povedlo.
Měl jsem radost hlavně z toho, že se mi poprvé podařilo dosáhnout ve všech pěti disciplínách těch nejlepších výsledků.
Je pro sportovce důležitější píle, nebo talent?
Obojí. Člověk může mít talent, ale bez píle to nikam nedotáhne, a pak může být pilný, jak chce, ale pokud nemá alespoň trochu talentu, nebude mu píle k ničemu.
Co všechno jsi pětiboji obětoval?
Snad jen hodně času. Na tréninku jsem šest dní v týdnu od rána do večera a musím trénovat i v létě, když svítí sluníčko a kamarádi odjíždějí na prázdniny. Ale nevadí mi to. Už jako kluk jsem chtěl být sportovcem a věnovat se sportu na profesionální úrovni. Dělám tedy, co jsem si vždy přál, a dělám to rád.
Přišla někdy chvíle, že jsi chtěl s pětibojem skončit?
Začínal jsem jako každé dítě trojbojem - běh, plavání a střelba. To mi šlo. Pak přibyl šerm a jízda na koni a já se občas na tréninku docela trápil. Ale že by mě kvůli tomu napadlo s pětibojem seknout, to ne. Stále jsem věřil, že se to jednou zlepší.
Komu nejvíc vděčíš za to, co jsi prozatím dokázal?
Trenérům a mámě. Ta mi vždycky věřila.
Pětiboj, ve své původní podobě, byl poprvé zařazen do programu Her 18. olympiády v roce 708 před naším letopočtem. Od té doby byl považován za vrchol olympijských her. O obnovení antické tradice a o jeho současnou podobu se nejvíce zasloužil zakladatel novodobých olympijských her baron Pierre de
Coubertin. Díky jeho úsilí se pětiboj znovu objevil na letních olympijských hrách v roce 1912 ve Stockholmu.
SPORT O PĚTI CHODECH
Moderní pětiboj se skládá z pěti samostatných disciplín - střelby, šermu, plavání, jízdy na koni a běhu. Střelba ze vzduchové pistole je disciplínou, kterou závodník zahajuje soutěž. Střílí se dvacet ran do terče vzdáleného deset metrů, přičemž časový limit pro každý výstřel je čtyřicet sekund. Průměr terče je 155 milimetrů, průměr desítkového kruhu činí 11,5 milimetru. Poté následuje šerm kordem. Všichni účastníci se utkávají systémem každý s každým na jeden vítězný zásah. Pokud se v časovém limitu jedné minuty nerozhodne, jsou oba soupeři považováni za poražené. Při plavání je důležitá síla, technika a odolnost. Plave se na dvě stě metrů volným způsobem a startující jsou rozděleni do rozplaveb podle plavecké výkonnosti. Jízda na koni je sportovním odvětvím vyžadujícím hlavně zkušenosti. Na parkuru dlouhém tři sta až čtyři sta metrů je rozmístěno dvanáct překážek, jejichž výška nepřesahuje jeden metr a dvacet centimetrů. Poslední pětibojařskou disciplínou je běh na tři kilometry. Trať může být vedena po trávě i po asfaltu, ale má omezené převýšení. Součet všech stoupání na trati nesmí být větší než 50 výškových metrů.
DŮLEŽITÉ JE ZDRAVÍ
S tréninkem jednotlivých pětibojařských disciplín se začíná postupně. Po plavání a běhu přichází na řadu střelba, následuje šerm a teprve až někdy mezi patnáctým a šestnáctým rokem jízda na koni. A tak zatímco v mladším věku jste si pro pětibojařský trénink vyhradili tři dny v týdnu, později vám zabere dnů šest. "Důležitý je proto zdravotní a psychický stav člověka. Závodník musí být extrémně odolný vůči únavě i drobným zdravotním problémům," říká trenér české reprezentace Jakub Kučera. Zdůrazňuje však, že v pětiboji dochází k vážným zraněním nebo ke komplikacím způsobeným jednostranným zatěžováním jen zřídka. Při množství tréninku si totiž trenér ani závodník nedovolí zanedbat posilující a regenerační cvičení.
V moderním pětiboji jsou jednotlivé výkony hodnoceny podle bodovacích tabulek a absolutním vítězem soutěže se stává závodník, jenž v konečném součtu získá nejvyšší počet bodů. Kromě soutěže jednotlivců je také soutěž družstev a tříčlenných štafet. Ve štafetě proti sobě bojují národní týmy. Důležitý je výsledek štafety jako celku, výkony jednotlivých členů se nehodnotí. Pro soutěž družstev jsou naopak rozhodující bodové výkony jednotlivců v individuální soutěži, které se sečtou. Nejprestižnější soutěží jsou olympijské hry, každoročně se koná mistrovství světa a mistrovství jednotlivých kontinentů. Nejvýznamnější dlouhodobou soutěží je Světový pohár.
Michal Sedlecký (23 let) poslouchá nejraději rockovou a metalovou hudbu a jezdí na horském kole. Vystudoval učební obor kuchař -číšník. Nejlepší výsledky: 3. místo na mistrovství Evropy v Ústí nad Labem (2002), 2. místo na světovém poháru v Německu (2002), 1. místo na mistrovství světa v Palo Altu v Kalifornii (2002)
Čeho bys ještě rád dosáhl?
Nyní, když jsem se dostal na pětibojařskou špičku, bych v ní rád zůstal co nejdéle. Největším cílem je pro mne olympiáda.
ŠŤASTNÁ BRITKA
Stephanie Cooková z Velké Británie vyhrála během deseti měsíců soutěž jednotlivců na olympijských hrách v Sydney, na mistrovství Evropy i na mistrovství světa. Navíc další tři "zlaté" vybojovala v týmových soutěžích.
