Drogy: látky měnící psychiku. Způsobují změny nálady, útlum nebo naopak povzbuzení, halucinace nebo zkreslené vnímání sebe sama, času a okolí. Při pravidelném užívání většiny drog navíc vzniká závislost - člověk se jich není schopen zbavit, není už pánem svého osudu.
Drogy: látky měnící psychiku. Způsobují změny nálady, útlum nebo naopak povzbuzení, halucinace nebo zkreslené vnímání sebe sama, času a okolí. Při pravidelném užívání většiny drog navíc vzniká závislost - člověk se jich není schopen zbavit, není už pánem svého osudu.
Po revoluci v roce 1989 se v České republice rozšířilo užívání nejrůznějších zakázaných látek, které dříve nebyly tolik dostupné. Podle účinku je můžeme rozdělit na cannabinoidy, halucinogeny, stimulační drogy a opiáty.
Mohou být přírodní (halucinogenní rostliny a houby, např. durman nebo lysohlávky), nebo syntetické - vyráběné z jiných chemických látek v laboratoři (LSD).
U cannabionoidů a halucinogenů sice není takové riziko závislosti jako u ostatních drog, ale jsou nebezpečné z jiných důvodů. Především halucinogeny totiž mohou už po jediném užití vyvolat psychickou poruchu, která přetrvává dlouhou dobu po odeznění účinku drogy, nebo je dokonce trvalá. Navíc se člověk pod vlivem takové drogy může chovat naprosto nevypočitatelně a nepochopitelně. Snadno může v tomto stavu ublížit sobě nebo někomu jinému.
Stimulační drogy jsou rizikové hlavně proto, že s nimi mizí pocit únavy a hladu. Organismus trpí tím, že člověk třeba několik dní nejí a nespí, má pocit, že má dostatek energie, ztrácí soudnost. Při dlouhodobém užívání dochází často k psychickým poruchám, které jsou charakteristické chorobnou podezíravostí, úzkostí, bludnými představami a halucinacemi. Na stimulační drogy vzniká silná psychická závislost. U nás se nejčastěji užívají pervitin, kokain a extáze. Kokain je alkaloid z keře koka, pěstovaného v Jižní Americe, pervitin a extáze jsou syntetické. Opiáty mají tlumivý účinek a při jejich pravidelném užívání dochází ke vzniku fyzické i psychické závislosti. K nejznámějším patří morfium, kodein a obzvláště silný heroin. Surové opium, jehož nejdůležitější účinnou složkou je morfin, se získává z máku. Všechny ostatní opiáty jsou od něj odvozeny. K dalším typům drog patří například těkavé látky obsažené v rozpouštědlech. Při nesprávném užívání nebo záměrném zneužití mohou být návykové i některé léky (např. na uklidnění nebo na spaní).
ODKUD SE BEROU
Většina drog se k nám dostává ze zahraničí. Heroin a kokain se pašují ze zemí, ve kterých jsou pro jejich výrobu výhodnější podmínky a dostupné suroviny - z Asie a Jižní Ameriky. Některé syntetické drogy (LSD, extáze) se obvykle dovážejí ze západní Evropy. Produkty konopí pocházejí buď z rostlin vypěstovaných u nás, nebo se k nám pašují. Zpravidla jde o hašiš a speciálně upravené odrůdy marihuany. V Čechách se podomácku vyrábí především pervitin a tzv. braun, patřící mezi opiáty. Obě drogy se připravují z látek obsažených v lécích legálně dostupných na předpis v lékárnách. S drogami se čile obchoduje na černém trhu, přestože za jejich pašování, výrobu, prodej a přechovávání jsou ze zákona vysoké tresty - až několik let vězení. Největší zisk plyne samozřejmě do sítě organizovaného zločinu, která funguje především při pašování a obchodování mezi jednotlivými zeměmi. Droga se pak dostává k dalším prodejcům (dealerům) na nižších úrovních. Ti, kteří drogy prodávají přímo na ulici, tvoří nejnižší rovinu tohoto obchodu. Sami jsou často závislí a na prodávání drog jiným se podílejí jen proto, aby si sami vydělali na svoji dávku.
Při pravidelném užívání drog se člověk dříve nebo později dopracuje k závislosti na nich. Pokud si organismus navykne na jejich přítomnost a dožaduje se stále větších dávek, mluvíme o fyzické závislosti. Jakmile se přísun drogy zastaví, reaguje tělo tzv. abstinenčním syndromem - dostavuje se úzkost, nevolnost, křeče, zvracení a další nepříjemné odvykací příznaky. Psychická závislost vypadá na první pohled méně nebezpečně. Spočívá v neodolatelném nutkání vzít si drogu. Na rozdíl od fyzické závislosti, která se po odeznění abstinenčního syndromu neprojevuje, provází psychická závislost dotyčného velmi dlouho, řádově mnoho měsíců od doby, kdy přestal drogy brát. Je nesmírně vysilující ji zvládat.
ŽIVOT V TROSKÁCH
K tomu, že člověk vůbec nějakou drogu vyzkouší, dojde zpravidla ze zvědavosti, z touhy poznat něco nového. Říká si: vyzkoušeli to přece kamarádi a je to prý skvělé. Nic mi to neudělá... Ke vzniku závislosti sice nedochází po jediném užití drogy, ale je to první krok na cestě do neštěstí. Další kroky jsou až příliš snadné. Člověk si obvykle drogu vezme opakovaně ukolébán pocitem, že mu nic nehrozí, že žádnou závislost nepociťuje. Prožil něco zajímavého a má chuť si to zopakovat. A pak najednou zjistí, že si drogu nedokáže odepřít. Má chuť brát ji častěji nebo ve větších dávkách a nezvládá bez ní běžné situace. Potřebuje na ni stále více peněz a zaplétá se do problémů. Není schopný chodit do školy nebo do práce, krade peníze, lže a podvádí, aby drogy získal. Pokud drogy nepřestane brát, což už v této fázi rozvíjející se závislosti není jednoduché, nakonec jim podřídí celý život a žije jenom tím, jak sehnat peníze, za ně drogy, pak zase peníze a zase drogy...
OBTÍŽNÁ LÉČBA
I když se někdo do drog namočí až po uši, má pořád šanci naučit se zase žít bez nich. Někdo se z jejich spárů pokusí vymanit hned, jakmile mu začnou působit první vážnější problémy. Jiný je bere dlouhou dobu a nakonec skončí ve vězení za trestnou činnost spojenou se sháněním peněz na drogy nebo v nemocnici kvůli předávkování. Teprve pak se rozhodne, že už drogy brát nechce. Může se obrátit na odbornou pomoc, nastoupit do některého z řady léčebných programů a začít abstinovat. Čeká ho dlouhá a trnitá cesta za zdravím a psychickou pohodou. Zdaleka ne každý na ní dojde až do šťastného konce. Začít nový život totiž znamená úplně opustit starý svět drog, změnit životní styl, obklopit se jinými lidmi... Ze závislosti na drogách se dostat dá, ale vyžaduje to hodně sil, pevné vůle a podpory okolí. Bez pomoci zvenčí je naděje na úspěch mizivá.
TABÁK A ALKOHOL
Některé látky, které řadíme mezi drogy, jsou legální - za určitých podmínek se u nás smějí prodávat a užívat. Patří mezi ně zejména alkohol, tabák, káva a čaj. Zatímco rizika spojená s popíjením kávy a čaje jsou zanedbatelná, alkohol a cigarety představují velké nebezpečí. Jsou záludné mimo jiné tím, že je lidé podceňují a považují je za něco naprosto normálního. Až do chvíle, kdy pod vlivem alkoholu způsobí dopravní nehodu nebo jim lékař oznámí: Máte rakovinu plic! Nemoci způsobené kouřením cigaret a nadměrným pitím alkoholu jsou u nás nejčastějšími příčinami úmrtí. Stejně jako u všech ostatních drog platí i zde: raději se jim vyhnout.
HRA S OHNĚM
Věk prvního experimentu s drogou se bohužel stále snižuje. Častěji než dříve se objevují případy mladých experimentátorů ve věku kolem dvanácti let. Vystavují se dvojnásobnému nebezpečí, neboť člověk v tomto věku je ještě ve vývoji, a je tedy pravděpodobnější, že dojde k významnému poškození, a to jak tělesnému, tak duševnímu.
