Naslouchat tajně cizím hovorům se nesluší. Máteli ale citlivý čich a vzduchem kolem vás putují sdělení předávaná prostřednictvím pachů, může se vám snadno stát, že "zaslechnete" zprávu, která nebyla určena vám . Mezi zvířaty k tomu občas dochází.
Motýlí samička uchovává v těle malou trošku voňavé esence. Je to opravdu jen kapička, kterých by se do jediného gramu schovalo deset milionů. Když se motýlí dívka rozhodne vyhledat vážnou známost, utrousí z tohoto "voňavého nic" jen nepatrný zlomek a účinek je stejný, jako kdyby si podala inzerát do víkendového vydání nejčtenějších novin. Nápadníci se k ní slétají na vzdálenost mnoha kilometrů. Jako pozvánka jim poslouží molekula vůně, kterou bezpečně rozeznají citlivými tykadly. Samečkova tykadlová "anténa" je zařízena jen na příjem pozvánky samičky jeho vlastního druhu. Díky tomu slouží voňavá molekula opravdu jako inzerát, který prozrazuje o osobě své autorky skoro všechno. Motýl, který tuto pozvánku obdržel, ví, že se nevydává na námluvy za cizí nevěstou.
ZMATENÍ SAMEČCI
Jenže příroda nemrhala na každý motýlí druh jiným pachem a čas od času přidělila různým motýlím druhům stejné pachové vizitky. Obvykle to nevadí, protože motýli obdaření stejnou vůní neobývají stejná místa a při námluvách nedochází k nežádoucím záměnám. Pokud se ale tito motýli střetnou například ve výzkumné laboratoři, může se malý sameček indické můry zavíječe neúnavně dvořit mnohonásobně větší samičce evropského lišaje. Nic nedbá na to, co vidí, protože lišají slečna mu voní stejně jako samičky jeho vlastního druhu. Skutečným hitem v motýlí parfumerii je voňavá látka se složitým chemickým názvem dodecenylacetát, kterou se svolávají k námluvám stovky motýlích druhů. Tito motýli se brání nežádoucímu zmatku ve vůních tím, že pro své signály využívají více pachových látek, které každý druh míchá zcela osobitým a nezaměnitelným způsobem.
VOŇAVÉ PROPLETENCE
Kupodivu stejnou pachovou vizitku posílá svým nápadníkům v moči i samice slona indického. Sloni přitom nejsou jediní savci, kteří si vypůjčili pachovou vizitku z hmyzí říše. Myšáci využívají k vábení samiček stejné molekuly, jakými si posílají pachové "seznamovací inzeráty" brouci lýkožrouti smrkoví. Tutéž pachovou látku vylučují zvláštní žlázou v koutku oka i samci afrických antilop chocholatek. Všechny tyto mezidruhové propletence vůní jsou zřejmě výsledkem slepé náhody a za normálních podmínek žádnému zvířeti nekomplikují život. Ochránci přírody, kteří se snaží rozmnožit vymírající thajské slony, by rádi vyzkoušeli bělásky k vyhledávání slonic, které jsou připraveny k námluvám. Doposud se vědci musí spoléhat na laboratorní rozbory hormonů v krvi slonic. Odběr sloní krve je namáhavý a nebezpečný, testy jsou drahé a zdlouhavé. Složitou laboratorní proceduru by mohlo nahradit pár samečků běláska. Ti by se slétali k vzorku moči odebrané slonici, která právě volá nápadníka pachovým signálem.
ŠANTA VOLÁ KOČKY
V přírodě najdeme bezpočet případů, kdy si jednu a tutéž vonnou zprávu posílají zvířata i rostliny různých druhů ze zcela zištných důvodů. Ve středu jednoho takového "vonného uzlu" sedí látka zvaná nepetalakton, která k sobě poutá domácí kočky, květinu šantu a mšice. Šanta kočičí je asi metr vysoká bylina s plstnatými listy. U nás se s ní setkáme především podél cest a na rumištích. Její rozemnuté listy vydávají silné aroma. A právě tahle vůně neodolatelně láká kočky. Ty nevynechají jedinou příležitost se v porostu šanty vyválet. V pozadí této kočičí slabosti je právě nepetalakton, který kočky vylučují při námluvách zvláštní žlázou na hlavě. Člověk se s tímhle kočičím parfémem setkává jen zprostředkovaně, když se mu domácí kočka otírá hlavou o nohy. Je to vlastně kočičí vyznání lásky, protože váš Mourek nebo Micka si vás tak značí svým nepetalaktonem.
VÍ, JAK NA TO
Šanta neláká kočky jejich vlastní vůní jen tak pro nic za nic. Kočka, která se vyválí v rostlinách, nachytá do kožichu semena a ta pak roznáší na velké vzdálenosti. Slouží tak šantě jako zásilková služba. Slabost pro nepetalakton mají i mšice, jejichž samičky využívají tuto vůni k lákání samečků. Mohlo by se zdát, že šanta platí daň za lákání koček tím, že k sobě zároveň vábí i mšice. Ukázalo se však, že pachové námluvy mšic bedlivě sledují i jejich přirození nepřátelé. Ti vědí, že je vůně nepetalaktonu volá k prostřenému stolu. Stejně si vyloží i vůni vydávanou šantou. Přiletí k rostlině a brání ji jako biologická osobní stráž.
LANÝŽE, PRASATA A LIDÉ
Hledači lanýžů při pátrání po vysoce ceněné pochoutce využívají vynikajícího čichu prasat. Plodnice lanýžů nerostou nad zemí jako bedly nebo hřiby, ale skrývají se často až půl metru pod povrchem. Pokud však vyrazíte do lesa s vycvičenou prasnicí, můžete se spolehnout, že jí žádný lanýž neunikne. Lanýže vydávají slabý pach hormonů, jaké vylučuje tělo kance, a to prasečí slečnu neodolatelně láká. Člověku kančí pach příliš nevoní, ale to jen proto, že kanec páchnoucími hormony nešetří a náš čich jimi doslova zahltí. V menších množstvích jsou jeho hormony lidskému nosu celkem příjemné. Snad právě z naší slabosti pro tyto látky vyvěrá obliba lanýžů mezi labužníky. Chemické analýzy odhalily stejnou vůni i u dalších vyhlášených pochoutek, např. u kaviáru nebo u některých druhů zeleniny, např. u celeru nebo pastináku. Není divu, že nám tyhle navoněné věci tak chutnají. Sami totiž vylučujeme tytéž látky v malých množstvích v podpaží a zřejmě je využíváme k neuvědomělým pachovým domluvám. Člověk nepatří k živočichům, kteří by mohli být pyšní na svůj nos. Drtivou většinu informací přijímá zrakem nebo sluchem. Čich stojí poněkud stranou, a tak si občas ani neuvědomujeme, že svět kolem nás je protkán neviditelnou sítí voňavých signálů, z nichž jen některé jsou pozvánkou. Mnohé v sobě nesou varování a další jsou důmyslnou pastí.
PAVOUČÍ PODVODNÍK
Důmyslnou voňavou past nastražuje na své oběti jeden americký pavouk. Nestaví sítě. Místo toho usedá na jediné vlákno vyzbrojen pavučinovým "lanem" s lepivou kapkou na konci. V noci vylučuje do okolí vůni samičky jedné noční můry. Pokud se dá neopatrný sameček zlákat, pavouk po něm sekne vláknem s lepivým koncem a chytne jej jako na udici. Tak loví celou noc. Ráno můry přestanou létat, ale pavouk se sháněním potravy nekončí. Jen přepne ve svém těle výrobu pachové vějičky na výrobu látky lákající jednoho denního motýla a pokračuje v lovu.
MODŘINKY A LÉČIVÁ VŮNĚ KVĚTIN
Sýkory modřinky si zdobí hnízda čerstvými výhonky máty, levandule nebo řebříčku a uvadlé květiny neustále mění za čerstvé. Dávají přednost rostlinám se silnou vůní, která odpuzuje parazity a nesvědčí ani virům a bakteriím. Sýkory začínají se zdobením hnízda ihned po snůšce prvních vajec a pokračují v ní až do vyvedení mláďat. Aromatickými bylinami tak chrání své potomky před onemocněním.
