Hough byl šéfem michiganského podniku Plymouth Iron Windmill Company, který v druhé polovině osmnáctého století vyráběl větrná kola pohánějící vodní čerpadla. Větrná kola byla v té době běžnou kulisou amerického venkova a patřila ke každému ranči (můžete je vidět i v mnohých westernech). Houghova společnost měla však v době Hamiltonovy návštěvy velké existenční potíže.
Hamilton, muž, který daisy vymyslel a zkonstruoval, byl místní kutil a vynálezce. Když vzduchovku dokončil, šel ji předvést Houghovi. Ten jí byl nadšen a rozhodl se zkušebně vyrobit několik kusů, jež rozdával zákazníkům, kteří si koupili větrný mlýn. Zanedlouho se ukázalo, že o daisy je větší zájem než o větrné mlýny.
Vzduchovka za padesát centů
16. ledna 1889 se daisy začala vyrábět sériově. Větrné mlýny přestala Houghova společnost vyrábět a přejmenovala se na Daisy Manufacturing Company. Od Hamiltonova prototypu se vyráběná vzduchovka podstatně lišila především použitým materiálem. Původní zbraň měla hlaveň a vzduchovou komoru z tažených mosazných trubek, nová už z pevnější a trvanlivější poniklované oceli. Niklování hlavně se však ukázalo jako zdlouhavé a drahé, a tak se později přešlo k popouštění oceli na modro (postupným zchlazováním oceli se docílí modrého odstínu). Zbraně se tenkrát prodávaly po padesáti centech.
Vinčestrovka na vzduch
Funkce zbraně byla prakticky stejná jako u jiných opakovacích vzduchovek. Před každým výstřelem se ve vzduchové komoře pomocí dolní páky stlačí pružina s pístem dozadu, kde se táhlo zachytí za spoušť. Právě tato páka dává daisy na první pohled vzhled zbraně Divokého západu, slavné opakovačky vinčestr. Slabší broková hlaveň je krytá vnější trubicí opatřenou šroubovým závěrem, která zároveň slouží jako zásobník. Pod hlavní je opěrné táhlo ukotvené do předpažbí. Při natahování mechanismu se puška musí držet ústím vzhůru. Broky pak do hlavně zapadávají automaticky působením zemské přitažlivosti.
Při výstřelu dojde k opačnému postupu. Spoušť uvolní pružinu a ta vymrští píst vpřed. Stlačený vzduch z komory pronikne ventilem do hlavně a vymete střelu. Na rozdíl od vinčestrovky je pro nabití a natažení daisy potřeba větší síla ke stlačení silné pružiny. U opakovačky jde totiž při stejném pohybu nabíjecí páky jen o vysunutí vystřelené nábojnice a zasunutí nové. K natažení spouště a kohoutu vinčestrovky dochází automaticky.
Daisyina cesta za slávou
Společnost Daisy Manufacturing Company věnovala velkou pozornost reklamě postavené na známých osobnostech. Některé modely byly po nich dokonce pojmenovány. Například v roce 1934 se zrodil model Buzz Barton podle padesátiletého cirkusového umělce, ze kterého se stala hvězda westernových filmů. I za modelem Buck Jones byl populární westernový hrdina. Reklama na daisy ukazovala oba herce, jak vyzdvihují přednosti zbraně, která přináší zábavu mladým lidem.
Red Ryder
Časem přešla společnost k jiné strategii. Hlavní postavou reklam se měla stát vymyšlená postava z románu či kresleného komiksu. Tehdy podnik navštívil Stephen Slesinger, tvůrce westernového příběhu Red Ryder, společně s kreslířem jeho komiksové podoby Fredem Harmanem. Přišli s návrhem, aby společnost vyráběla pistoli značky Red Ryder. To byl však problém. Daisy Company měla ve výrobním programu pouze pušky. Tehdejší prezident společnosti ale nezaváhal a přesvědčil oba muže, že jediné, co jejich kreslený hrdina pro potírání zločinu na Divokém západě potřebuje, je puška Daisy. To otevřelo novou kapitolu vývoje této zbraně. V roce 1938 začala firma pracovat na nové opakovačce a roku 1940 byla vyrobena první Daisy 111, model 40 Red Ryder Western Carbine.
Nová vzduchovka vypadala jako skutečná ručnice z Divokého západu a rychle si vysloužila skvělou pověst. První red rydery (do roku 1942) se vyznačovaly mosaznými objímkami na předpažbí. Cena pušky byla 2,95 dolaru. Během války byla výroba zastavena a po obnovení v roce 1946 se začaly objímky předpažbí vyrábět z modřené oceli.
Královnou mezi vzduchovkami
Výroba pušek Daisy s menšími obměnami pokračuje v Americe až do současnosti. Pamětníci si však stěžují, že dnešní vzduchovky už prý nestřílejí tak "tvrdě" jako původní modely. I když to společnost Daisy popírá, sběratelé potvrzují, že vzhledem k jiné hlavní pružině má současná puška menší razanci. Red Ryder 111, model 40 (vyrobená v letech 1940-1942) tak zůstává jednou provždy královnou mezi vzduchovkami.
Současnou nabídku i něco z historie daisy najdete na internetu: www.daisy.com
VÝVOJ DAISY RED RYDER
| Rok | Model | Znaky |
| 1940-42 | 111, model 40 | mosazné objímky na hlavni a předpažbí, stavitelné hledí |
| 1946 | 111, model 40 | objímky na hlavni a předpažbí z modřené oceli, bodově svařované (dříve roztepané), stále typická předválečná natahovací páka z litiny, pevné hledí |
| 1947 | 111, model 40 | natahovací páka z černě natřeného hliníku |
| 1952 | 111, model 40 | dřevěné předpažbí nahradil plast |
| 1953-54 | 111, model 40 | vrací se nastavitelné hledí, pažba plastová, objímky jen natírané |
| 1955-61 | model 94 | puška dostává nový design |
| 1972 | model 1938 | téměř shodný s modelem 111-40 z roku 1953, plast nahrazen lehkým dřevem |
| 1979 | model 1938A | upraven bezpečnostní mechanismus |
| 1980-99 | model 1938B | odstraněn trubicový zásobník a nahrazen systémem nabíjecích komor |
