Titulek zní docela děsivě, co říkáte? Možná, že by závěr našeho seriálu neměl být tak hororový, ale nedá se nic dělat - s jedy a podobnými nepěknostmi se doma setká každý z nás. Je dobré o nich vědět a umět si s nimi poradit. Nebojte, při troše zodpovědnosti to není tak strašné. Ani pro nás, ani pro přírodu.
Titulek zní docela děsivě, co říkáte? Možná, že by závěr našeho seriálu neměl být tak hororový, ale nedá se nic dělat - s jedy a podobnými nepěknostmi se doma setká každý z nás. Je dobré o nich vědět a umět si s nimi poradit. Nebojte, při troše zodpovědnosti to není tak strašné. Ani pro nás, ani pro přírodu.
Určitá část domovního odpadu obsahuje látky, které by se v žádném případě neměly dostat do běžných kontejnerů. Mohly by ohrozit zdraví lidí i životní prostředí, ať už by skončily na skládkách, v kanalizaci nebo ve spalovně. Objevíme jich kolem sebe plno: baterie obsahující těžké kovy, prostředky proti hmyzu, léky, zbytky čisticích a dezinfekčních prostředků, fotochemikálie, lepidla, tonery a inkousty do tiskáren, barvy, ředidla, mořidla, vysloužilé zářivky...
KAM S NIMI?
Možná vám připadá, že nějaká ta vyhozená baterie nepředstavuje žádné nebezpečí. Omyl! Řada látek nadělá pěknou paseku i ve zdánlivě nepatrném množství. A když nad tím mávne rukou každý, zaděláme si na spoustu problémů. Nejlepším řešením je samozřejmě produkovat nebezpečného odpadu co nejméně. Baterie na jedno použití se dají nahradit dobíjecími akumulátory, bez spousty chemikálií se obejdeme úplně... Staré léky se vracejí do lékárny, jiné typy odpadu lze mnohdy odevzdat třeba ve škole nebo na obecním úřadu - stačí se informovat v místě bydliště. Podobnou službu nabízejí i provozovny sběrných surovin. Všechny obce navíc jednou za čas organizují sběrné dny, při nichž se lze většiny odpadu bezpečně zbavit.
