Špionáž

Část první
Co to je špionáž? Vysloužilý generál sovětské rozvědky KGB Michail Ljubimov to ve své knize Špioni, které miluji i nenávidím charakterizoval slovy: "Ve špionáži je dost špíny, lží, dvojí hry i zrádcovství, jež příliš často zastírají odvahu a čisté úmysly."

Špionáž patří mezi nejstarší řemesla na světě. Slouží k tomu, aby člověk, který špiony vysílá, získal pravdivé informace o státu, zbraních, obchodech a dalších zajímavých věcech, jež by většinou měly zůstat tajné. Špion čili vyzvědač čili rozvědčík tedy zpravidla překračuje zákony státu, v němž působí a proti němuž pracuje.

PRASTARÉ ŘEMESLO VYZVĚDAČSKÉ

Když se legendární praotec Čech vydal asi v 5. století v čele svého kmene z území dnešní Ukrajiny na západ, nepochybně vysílal před hlavní skupinou zvědy. Tito válečníci tajně pronikali do neznámých oblastí a pomocí kurýrů sdělovali svému vůdci, jestli se na cestě setká s nějakými cizími kmeny, a jestliže ano, jaké přijetí může od nich čekat - přátelské či nepřátelské. V dnešní terminologii představovali tito zvědové průzkumníky či frontový průzkum. Když chtěl některý vládce zjistit, jak vypadá situace v sousední zemi, na niž chtěl zaútočit, spojit se s ní anebo dát tamnímu knížeti svou dceru za manželku, poslal tam své zvědy - byli to poslové či zvláštní vyslanci s různým posláním, obchodníci, potulní muzikanti a podobně. To byli vlastně zpravodajští důstojníci anebo agenti. Informace buď posílali zpátky po důvěryhodných lidech, anebo se s nimi vraceli.
Když si začaly panovnické dvory vyměňovat stálé vyslance, kteří tam žili často i mnoho let, museli pro svého krále, knížete anebo papeže psát tajné zprávy o tamní situaci. Kromě toho někdy posílali rovněž netajné informace velebící panovníka, na jehož dvoře žili, aby tím odpoutali pozornost od oněch dopisů tajných, které bývaly kritické. Někdy také tyto tajné zprávy nesepisovali přímo vyslanci, nýbrž jejich tajemníci či jiní členové jejich personálu. A pak je tedy můžeme pokládat za předchůdce dnešních rezidentů tajných služeb na cizích zastupitelských úřadech. Pokud si tihle diplomaté získali informátory mezi tamními dvořany či zaměstnanci, byli to vlastně nynější agenti.

PŘEDÁVÁNÍ TAJNÝCH ZPRÁV

Jakmile vyzvědač získá zajímavou informaci, chce ji co nejdřív utajeně předat svému nadřízenému doma. Jak to udělat? Předně zprávu zašifruje, to znamená, že ji podle pravidel, která zná on i příjemce, převede do nesrozumitelných písmen anebo číslic. Z velmi primitivního šifrování, které se třeba učíte ve skautských oddílech, se ve 20. století vyvinula celá věda, která používá moderní počítače. Někdy se kontrašpionáži podaří takovou šifrovanou zprávu zachytit, a pak se ji pokouší dešifrovat. I to se stalo velkou vědou. Dalším krokem je předání této zprávy. Tady je více možností. Buď kurýrem čili spojkou, anebo prostřednictvím mrtvé schránky. Mrtvá schránka je domluvené místo, například díra ve vykotlaném stromě, svítilna na hřbitově, zakopaná láhev, noviny jakoby zapomenuté v kostelní lavici, nepoužívaná trubka na záchodě v restauraci. Tam agent uloží svůj dopis a na domluveném místě, třeba na telefonní budce či na dopravní značce, udělá klikyhák, jímž signalizuje: Zpráva uložena, okamžitě si ji vyzvedněte! Po vyzvednutí spojka klikyhák smaže, nakreslí tam jiný, znamenající že všechno je v pořádku, případně že si tam agent má vyzvednout finanční odměnu. Také se dá využívat živá schránka. Živou schránku představuje člověk, který je v trvalém styku s neznámými lidmi - prodavačka vstupenek do kina, trafikantka, obchodník, hlídač v galérii a podobně. Agent se jde zeptat na volná místa v kině, koupí si noviny, poptá se na obraz a mezitím předá obálku se slovy: "To je pro pana Vašíčka." Za den přijde za tímto člověkem kurýr a vyzvedne obálku pro pana Vašíčka.

DALŠÍ KONTAKTY JSOU NEOSOBNÍ

Předně agent napíše nicneříkající obyčejný dopis smyšlenému příteli v zahraničí. A potom buď mezi široké řádky, anebo na druhou stranu napíše tajným inkoustem zprávu. Dopis adresuje existujícímu člověku, s nímž je místní tajná služba domluvena na tom, že jí bude tyto zásilky za malou odměnu okamžitě předávat. Anebo agent napíše šifrou zprávu, ofotografuje ji a pomocí speciálního zařízení ji zmenší do takzvané mikrotečky. Tuto mikrotečku potom nanese buď přímo do dopisu, anebo pod poštovní známku. S tímto technicky zajímavým způsobem spojení začali Němci za druhé světové války. Od 30. let 20. století používají agenti ke spojení s centrálou vysílačky. Zašifrovaný text v přesně určenou hodinou odvysílají. Za druhé světové války vyvinula německá kontrašpionáž velmi účinné metody odposlechu tajných vysílaček z několika stálých stanic. Když ve stejnou dobu zachycovalo signály takové vysílačky několik stanic, mohly nahrubo zaměřit prostor, ve kterém se neznámý radista nachází. Přesněji zjišťovali jeho polohu pomocí sledovacích stanic umístěných ve skříňových nákladních autech. Někdy jim v tom pomáhala i speciálně vybavená letadla. Když se nedařilo určit přesně místo, odkud se vysílá, požádali gestapáci (němečtí tajní policisté) zaměstnance energetických firem, aby postupně vypínali elektřinu v jednotlivých ulicích anebo i domech. V okamžiku, kdy s vypnutím proudu zmlkla i vysílačka, určili hledaný dům. Začátkem 60. let 20. století začali dostávat západní agenti pracující v komunistickém světě rychlovysílačky. Jakmile zprávu zašifrovali, namluvili ji na magnetofon a její zrychlený záznam odvysílali. Později tuto techniku vyvinuli i na Východě. Vzhledem k tomu, že depeše proběhla během pouhých několika desítek minut, nemohla radiokontrarozvědka určit místo vysílání. Nejmodernější vysílačky jsou směrované, a to na vybrané spojové družice - zdá se, že tato metoda odhalení radisty vylučuje. S nástupem internetu se rozšířilo rovněž předávání informací e-mailovou poštou anebo vystavováním určitých stránek na internetu.

PROTOTYP AGENTA 007?

Nejslavnějším filmovým vyzvědačem se stal nepochybně agent 007 James Bond. Jeho příběhy sepsal bývalý vysoký důstojník britské námořní výzvědné služby Ian Fleming. Spisovatele se často ptali, kdo byl vzorem pro tohoto hrdinu. Fleming nikdy nedal přesnou odpověď. Nicméně historici, kteří se zabývají druhou světovou válkou, se domnívají, že jím byl Jugoslávec Duško Popov, který pocházel z bohaté rodiny v Dubrovníku. V roce 1940 ho získal pro práci v německé tajné službě zvané abwehr jeho bývalý spolužák z univerzity ve Freiburgu. Avšak Popov to oznámil Britům a stal se tzv. dablérem. Koncem roku ho poslali Němci s falešným pasem přes Portugalsko jako kurýra do Anglie. Popov, který dostal od Britů krycí jméno Tricycle (Trojkolka), pak za jejich pomoci zřídil novou síť dvojitých agentů. Význam dezinformací o síle a rozmístění britských vojsk, které Popov se svou sítí posílal do Berlína, se nedá vůbec docenit. Jednou se ho například Němci ptali na pobřežní ochranu mezi Washem a Southamptonem. Hlídá tam 15 divizí - hlásil. Ve skutečnosti jich bylo pět. V létě 1941 poslal Berlín Popova do USA. Britové ho doporučili americké tajné policii FBI, pod jejíž kontrolou potom pracoval. Podával odtamtud vysílačkou falešné informace, které však Berlínu stačily. Po dvou letech ho Němci stáhli do Evropy. Tady ho zase převzali Britové - kontroloval některé jejich operace, jimiž chtěli vzbudit různá falešná zdání u Němců. Například zjišťoval, jestli si Němci nevšimli, že v květnu 1944 přiletěl do Gibraltaru v uniformě generála Bernarda Montgomeryho, zástupce vrchního velitele anglo- amerických invazních vojsk, pouze jeho dvojník. Britská tajná služba tím chtěla přesvědčit Němce, že vylodění anglo- amerických vojsk v Evropě nezačne v severní Francii, ale v jižní Evropě, kam se falešný generál vydal na inspekci vojsk. Když začali Němci na podzim 1944 ostřelovat Londýn vzdušnými torpédy V-1 a raketami V-2, hlásil do Berlína místa jejich dopadů. Anglická tajná služba instruovala jeho i další dvojité agenty, aby oznamovali, že většina střel své cíle přelétává. To přimělo Němce ke zkrácení jejich doletu. A tak většina dalších raket k Londýnu ani nedoletěla. Podle sira Johna Mastermana, šéfa britské kontrašpionáže, se "Tricycle-Scout" stal jednou z klíčových postav světa dvojitých agentů. Po válce dostal Popov řád Britského impéria a dva civilní obleky, stal se mezinárodním finančním a daňovým poradcem. Získal britské občanství a zbohatl. Oženil se a usídlil se v Cannes ve Francii, měl tři syny.

AUTODESTRU KTIVNÍ DVD
Novinářům byly v rámci propagace filmu Dnes neumírej nabídnuty DVD disky, které se automaticky zničily po uplynutí šestatřiceti hodin. Obsahovaly ukázky z nového filmu, které fungovaly skutečně jen po určitou dobu. Po jejím uplynutí disk změní barvu, a protože DVD funguje na optickém základě, není už pro DVD mechaniku čitelný.

VÝZVĚDY NA INTERNETU
Ve Washingtonu a v Moskvě vznikla v posledních letech muzea, ve kterých se americká CIA a bývalá sovětská KGB chlubí některými svými činy. Vzhledem k tomu, že oba tyto stánky historie jsou v objektech tajných služeb, nejsou běžně přístupné veřejnosti. Nicméně o CIA muzeu najdete informace na internetu na adrese http://www.cia.gov/cia/information/artifacts/index.htm Další informace na internetu: www.fbi.gov; www.cia.gov; www.nsa.gov; www.nro.gov; www.bis.cz; www.uzsi.cz; www.agentura.ru.
Druhou část seriálu o špionáži najdete v ABC č. 3.