Je to zvláštní, ale některé památky , které známe jenom z knížek nebo z filmů, se nám později - když je spatříme na vlastní oči - zdají menší, jaksi obyčejnější, než jsme si je představovali v naší fantazii . Ale to určitě neplatí o šikmé věži v Pise, snad nejznámější věži na světě.
Je to zvláštní, ale některé památky , které známe jenom z knížek nebo z filmů, se nám později - když je spatříme na vlastní oči - zdají menší, jaksi obyčejnější, než jsme si je představovali v naší fantazii . Ale to určitě neplatí o šikmé věži v Pise, snad nejznámější věži na světě.
A čkoliv není ani zdaleka nejvyšší, ba je spíš malá (měří 58 metrů, takže je nižší než třeba šedesátimetrová Petřínská rozhledna, o Eiffelově věži v Paříži ani nemluvě), působí až nadpřirozeným dojmem. Překonává očekávání. Je to krasavice, která na svých více než osm set let rozhodně nevypadá. Ovšem chcete-li si ji prohlédnout pozorněji, musíte trochu naklonit hlavu do strany. Kdo by o ní nikdy neslyšel, musel by si myslet, že ho šálí zrak z únavy či horka, které zde po většinu roku panuje. Ale není to následek optického klamu. Tahle věž je prostě "jenom" šikmá.
Šikmá věž se nachází v severoitalské oblasti zvané Toskánsko, ve městě Pisa, které ve dvanáctém století patřilo k nejsilnějším v celé oblasti Středozemního moře. Pisa byla námořní republikou a ovládala kupříkladu Sardínii nebo Korsiku a byla nesmírně bohatá. Pisánští svou moc dali najevo okázalým způsobem. Mezi dodnes zachovalými hradbami postavili několik architektonických skvostů: katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, Baptisterium (Křtitelnici), monumentální hřbitov a slavnou věž. Vzniklo tak místo nazývané Náměstí zázraků. Není to nadsázka. Nádhera jednotlivých staveb se vymyká běžným měřítkům kladeným na církevní architekturu. Jsou plné ozdob, ornamentů, sošek a výklenků, sloupoví. Dokonale ztvárněných detailů se nabízí tolik, že si je během jediného dne ani nelze všechny prohlédnout. Tyto památky byly postaveny z mramoru a odrážejí sluneční paprsky jako zrcadla. Denně jsou na náměstí stovky turistů, zírajících na to všechno s otevřenou pusou. Postávají na mramorových chodnících nebo usedají na rozlehlé trávníky a oddávají se pastvě pro oči, kterou se Pisánští rozhodli vystavět v průběhu jedenáctého a dvanáctého století. Došlo k podcenění statiky. Kruhová věž se skládá z šesti prstenců s arkádami umožňujícími nerušený pohled na náměstí. Když byla vztyčena první tři podlaží, musely se stavební práce kvůli naklánění věže zastavit. Pokračovaly až za sto let a architekt Giovanni di Simone přidal ještě další tři poschodí, která vymyslel tak, že věž alespoň opticky trochu narovnala. Potom byla zakončena zvonicí. Nikdy nebyla rovná, protože už během stavby dostala tvar "banánu". Naklánění, stejně jako propad základů, se nepodařilo v žádném období zastavit a vychylování z kolmé osy činilo v průměru 1,2 milimetry za rok. Přitom už od středověku se vědci snažili přijít na to, jak věž vyrovnat. Marně.
Na konci osmdesátých let minulého století se věž nakláněla od svislé osy o neuvěřitelných čtyři a půl metru! Každým okamžikem hrozilo, že se zřítí, a proto byla v lednu 1990 uzavřena. Odborníci jí dávali nejvíce padesát let života, pokud nedojde k záchraně. Vzápětí byla ustanovena mezinárodní komise vědců, aby se pokusila zřícení nejslavnější věže na Zemi zabránit. Památky, jako šikmá věž, se totiž musí chránit jako kulturní dědictví celého světa - bez ohledu na stát, kterému patří. V následujících letech se však členové této komise nemohli shodnout na tom, jakým způsobem věž bezpečně natrvalo stabilizovat. V roce 1992 byla věž opatřena osmnácti zpevňujícími obručemi do výšky první arkády, čímž se mělo zamezit dalšímu rozšiřování prasklin ve zdech. Potom bylo na severní straně umístěno celkem 870 tun olova, aby se dočasně stabilizovaly základy. Při ukládání těchto olověných závaží monitorovací systém zaznamenal zpětný pohyb věže k severu o 2,5 centimentru. Byl to historický okamžik - poprvé za osm set let se věž naklonila správným směrem! Během záchranných prací byla památka nepřetržitě sledována měřícími přístroji zaznamenávajícími údaje o síle větru, teplotě vzduchu, seismické aktivitě a především o sebemenším pohybu samotné stavby. V roce 1999 se začalo s odebíráním zeminy na severní straně zdi tak, aby si tato strana věže sedla dolů. Po pěti měsících se věž opět pohnula správným směrem, tentokrát o jeden centimetr. Za dva roky se pak vrátila o půl metru zpět na správnou stranu, a v prosinci 2001 ji mohli po jedenácti letech navštívit první turisté. Do nebezpečného odklonu od svislé osy, v jakém se nacházela v roce 1990, by se neměla dostat dřív než za tři sta let. Přese všechno, co šikmou věž v Pise už potkalo, má pořádně tuhý kořínek, vždyť přežila i letecké bombardování města spojenci 31. srpna 1943, které prý vydalo za silné zemětřesení!
OSUDY JINÝCH VĚŽÍ
V roce 1902 se na náměstí svatého Marka v Benátkách nečekaně - během dvou dnů - zřítila věž o váze 18 000 tun, která tu stála více než 1000 let. V roce 1989 se v italské Pavii zřítila za dvacet vteřin věž stará 900 let.
DRAMATICKÝ PŘÍBĚH
Samozřejmě, největší pozornost návštěvníků přitahuje šikmá věž. Je to opravdový zázrak. Osmý div světa. Příběh dramatického naklánění se začal odvíjet krátce poté, co byla v roce 1174 zahájena její stavba. Jsou dokonce lidé, kteří tvrdí, že byla úmyslně projektována, aby se vychylovala ze své osy a vysmívala se přírodním zákonům. Je to ale jinak, architekti (Bonnano Pisano z Pisy a Gugliemo z Innsbrucku) zřejmě prostě neodhadli, jakou zátěž může nést podloží věže. Klidně snese tlak jednoho kilogramu na metr čtvereční, ale mramorový skvost tlačí na zem více než desetinásobně!
ŠIKMÁ VĚŽ V ČÍSLECH
Položení základního kamene: 9. srpna 1173
Začátek stavebních prací: 1174
Dokončení šestého poschodí: 1284 (výška 48 metrů)
Umístění zvonů: 1370 (výška 58 metrů)
Odhadovaná váha: 14 tisíc tun
Průměr v dolní části: 15,54 metrů
Obvod v dolní části: 48,6 metrů
Odklon od kolmé osy v roce 1990: 4,5 metru
Odklon od kolmé osy v roce 2001: 4 metry
Točité schodiště: 294 schodů
Stavební sloh: vrcholná ukázka románského stylu
