Neoslavil ještě ani první narozeniny a už si získal své příznivce. Možná proto, že v sobě zahrnuje rychlost, napětí, tvrdé pády i souboje. O čem že je řeč? O Four crossu neboli 4X, nejmladším a snad i divácky nejzajímavějším sportu na horských kolech.
FOUR CROSS - ODVAHA A ADRENALIN
Four cross (čti fór kros) se jel v loňském roce první sezonu nejen u nás, ale po celém světě. Do České republiky se dostal jako všechny sporty provozované na horských kolech ze Spojených států a jeho předchůdci byly paralelní slalom a dual. Při paralelním slalomu dva závodníci vedle sebe sjížděli na kolech kopec zrovna tak, jako lyžaři zdolávají v zimě sjezdovku. Dual už byl svými pravidly four crossu blíž. Dva jezdci se totiž ze dvou samostatných drah přesunuli do jedné společné. Když k nim po čase přibyli ještě další dva, několik boulí, skoků a zatáček, vznikl four cross.
TRÉNINK BEZ TRENÉRA
"Na four crossu se mi líbí, že člověk překonává sám sebe. Pamatuji si, jak jsem byl šťastný, když jsem skočil svůj první skok o délce čtyř metrů. Dnes už skáču skoky o šesti osmi metrech," říká osmnáctiletý jezdec z Vraného nad Vltavou Josef Jambura. Four cross je sport individuální, a proto i tréninky jsou záležitostí každého bikera. Josef Jambura mu věnuje třikrát týdně dvě až tři hodiny. Buď zajde do posilovny, nebo sám jede do lesa anebo se s dalšími jezdci vydá na speciálně upravenou trať "pilovat" techniku - jak projet nejlépe zatáčku či přeskočit překážku. "Vystavět dráhu přímo ve Vraném napadlo mě a mé kamarády. S návrhem jsme šli za paní starostkou. Ta s ním souhlasila a se vším nám pomohla," vzpomíná Josef Jambura.
Nejdůležitější pro bikera je samozřejmě kolo. Od toho běžného se liší menším rámem vyrobeným z duralu nebo z oceli. Typické jsou také kotoučové brzdy, vpředu pouze jeden převodník s napínákem řetězu, aby během jízdy nepadal. Pokud však biker nereprezentuje profesionální tým, musí si veškeré vybavení včetně kola obstarat sám. Co tedy potřebuje: Helmu s chráničem na ústa zhotovenou z laminátu či z kar bonu a vyloženou polystyrenem nebo molitanem. Dále by neměl zapomenout na chrániče holení, rukavice a brýle. Na sobě pak může mít prakticky cokoliv, protože dres není podmínkou. Podobně je tomu i s botami. Opět záleží na jezdci, jakým dá přednost. Někdo má raději boty "nacvakávací", jež mu umožní lepší kontrolu nad kolem, jiný zvolí obyčejné boty s plochou podrážkou. Vzorek by mu totiž mohl být ve chvíli, kdy potřebuje dát nohu rychle z pedálu, na překážku.
PROFESIONALITA I RADOST
Věk jezdců se pohybuje od 15 do 25 let. Pro jejich rozdělení do kategorií není ovšem důležitý. Je to výkonnost, jež je řadí buď do elity jedna, kterou představují hlavně profesionálové, nebo do elity dvě - tu naopak tvoří z větší části "hobby jezdci". Účastnit se světových pohárů mají šanci jen závodníci věnující se 4X na profesionální úrovni. Dosáhnout co nejrychlejšího času je však cílem každého. Během jízdy se totiž neboduje technika jezdce, ale čas, za nějž se s tratí dlouhou 300 - 400 metrů vypořádá. Ti nejlepší dosahují času kolem 40 vteřin.
MISTŘIVE 4X
Michal Prokop - první český biker závodící za zahraniční profesionální tým, loňský vítěz Českého poháru ve four crossu a čtvrtý na mistrovství světa v rakouském Kaprunu Michal Mároši - vítěz loňského mistrovství republiky ve four crossu ve Špindlerově Mlýně, zároveň několikanásobný vítěz Českého poháru v dualu Filip Polc - loňský vítěz mistrovství Evropy ve sjezdu Američan Brian Lopes - v současnosti světová špička
PRŮBĚH ZÁVODU
Jezdci four crossu se utkají na čas nejdříve v kvalifikaci. Podle toho, jak zvládnou trať, postupují do samotné soutěže. Zde se klasickým "pavoukem" jede až do čtyřčlenného finále, kde o konečné pořadí bojují ti nejlepší.
