Milá Bibi, píšu ti ve chvíli, kdy máme doma vánoční stromeček a užíváme si prázdniny. Za pár dnů ale zase začne škola. A o to mi právě jde. Na konci ledna končí první pololetí a vysvědčení mě nemine. Mám z toho trochu obavy, protože to vypadá, že známky nebudou nic moc. Teda mně by to stačilo, ale naši doma pořád chtějí, abych si známky hlídala. Že jinak se ze základky nedostanu na žádnou slušnou školu. Problém je v tom, že já vlastně ani nevím, čím bych chtěla být, asi se to vyřeší podle mého prospěchu. Nebaví mě učit se doma po odpoledních, to se přiznám, ale tuším, že to budu muset změnit, protože jinak to doma s rodiči nevydržím. Martina, 12 let
Milá Martino, na konci svého dopisu se přiznáváš, že tě nebaví učit se doma, ale zároveň vzápětí dodáváš, že tušíš, že to budeš muset změnit. Souhlasím s tebou. Jenom by sis měla nechat projít hlavou jednu věc. Spousta kluků a dívek se nerada učí, jenže ono je to tak, že se každý z nás učíme pro sebe. To, co se naučíš, se ti bude v životě hodit. V tvém věku si tuhle skutečnost většina z vás ještě neuvědomuje, což chápu. Ale rodiče už mají nějaké zkušenosti, aby věděli, jak moc je to důležité. Nenapsala jsi mi, jaké známky konkrétně na vysvědčení očekáváš. Na tvém místě bych usilovala o to, aby byly co nejlepší. Záleží to jenom na tobě - pokud se člověk snaží, dosáhne mnoho. Nestačí snažit se jeden den nebo týden, jde o vytrvalost a tu je třeba stále trénovat. Začni hned a jestliže vydržíš, uvidíš, že výsledky se dostaví. Ne třeba hned zítra, ale za nějaký čas určitě. Bibi
OTÁZKA
Bojíte se vysvědčení? Napište mi, proč. Bibi
Obálku označte heslem Bibi radí (ABC, Domažlická 11, 130 00 Praha 3).
