V polovině března bylo na pražské Floře otevřeno nové multikino. To by nás asi mohlo nechat klidnými, protože takové multiplexy jsou dnes už na každém rohu. Ovšem Palác Flora má něco, co u nás nikde jinde nenajdete - prostorové kino, a to dokonce jedno z nejlepších na světě.
PROSTOROVÉ PROJEKCE PŘICHÁZEJÍ DO ČECH
SPECIÁLNÍ FOR MÁT
Obří filmové plátno vyžaduje také obří film. Kdybyste na něj promítali film běžného formátu 35 mm a snažili se ho roztáhnout do maximální velikosti, byl by obraz rozostřený. Imax používá největší filmový formát všech dob - 15/70 mm, ve kterém má obraz jednoho políčka rozměry 52 x 70 mm. Číslo 15 v označení formátu znamená 15 postranních perforací na jedno filmové políčko. Standardní filmový formát 35 mm má čtyři perforace a širokoúhlý 70mm formát má pět perforací. Právě tento poslední formát byl základem pro formát Imax, ale byl roztažen na trojnásobnou výšku. Výsledkem tedy není širokoúhlý formát, ale obraz poměrem stran podobný pětatřicetimilimetrovému filmu, jen desetkrát zvětšený. A aby to nebylo tak jednoduché, je film 15/70 mm navíc proti standardu otočen o 90° a projektorem prochází horizontálně.
SLOŽITÁ PROJEKC E
Také samotná projekce obřího formátu je složitější než u "klasiky". Rychlost, jíž filmový pás probíhá projektorem, je více než třiapůlkrát vyšší než u formátu 35 mm. Filmový pás je tak mnohem více namáhán v tahu a musí být vyroben ze speciálního materiálu. To by samo o sobě nestačilo, proto i podávání pásu k projektoru je specifické. Film je nejprve záměrně zvlněn do tzv. rotační smyčky a teprve poté v horizontální poloze vpouštěn do projektoru. Zde je každé okénko při projekci vakuově přisáto k objektivu a prosvíceno dvojicí 15kilowattových lamp na filmové plátno. Tyto extrémně výkonné projekční lampy jsou chlazené vodou. Proces přisátí a prosvícení každého okénka probíhá 24krát za vteřinu.
BEZ ZVUKU TO NENÍ ONO
Ve velkoformátovém kině nezůstává pozadu ani zvuk. Jedná se o jeden z nejmodernějších zvukových formátů - DTAS (Digital Theatre Audio System). Je to šestikanálové prostorové ozvučení sálu digitálním zvukem - čtyři reproduktory jsou za plátnem a dva v zadních rozích. Zvukové stopy jsou pouštěny ze tří pomocí počítače s obrazem synchronizovaných cédéček. Analogové či digitální zvukové stopy přímo na filmovém pásu, které se obvykle používají, v tomto případě použít nelze kvůli velké rychlosti posuvu filmového pásu.
JAK VIDĚT PROSTOROVĚ
Zatím jsem vám popsal technologii obrazu a zvuku kina sice nezvykle obřího, ale pořád docela obyčejného. Na začátku jsem ale zmínil kino prostorové neboli 3D. To chce trochu víc než jenom obří plátno a maximální film. Prostorový efekt podobných zařízení je založen na lidské schopnosti vidět plasticky (tzv. stereoskopické vnímání). Vlastně je to schopnost všech živočichů, kteří mají dvojici očí umístěných v přední části hlavy. Každým okem vnímáme trošku jiný obraz, jen o maličko posunutý. Mozek nám tyto dva obrazy okamžitě složí v jeden a my jsme díky tomu schopni vnímat vzdálenosti předmětů, tudíž vidíme prostorově. Čím blíže k nám je ten který objekt, tím lépe rozeznáváme jeho prostorové tvary.
PODVEDENÍ SMYSLŮ
3D projekce není tedy nic jiného než ošálení našich smyslů. A není to nic nového pod sluncem. Již v předminulém století kolovaly mezi lidmi tzv. stereofotografie - dvojice prakticky stejných snímků, vyfotografovaných každý z maličko jiného úhlu, což má simulovat vzájemné postavení očí. Když se na stereofotografii člověk podívá tak, aby každým okem viděl jen snímek pro toto oko určený, uvidí obraz prostorově. Je tedy jasné, že i v prostorovém kině je pro každé oko třeba zvláštní obraz, tedy i vlastní filmový pás. 3D filmy se proto natáčejí speciální kamerou se dvěma objektivy, za nimiž se zároveň pohybují dva filmové pásy. Objektivy kamery jsou vůči sobě posunuty ve vzdálenosti lidských očí.
PRO KAŽDÉ OKO ZVLÁŠŤ
Projektor vypadá obdobně, vše je tu dvakrát. Probíhají jím dva filmové pásy a prosvětlují se dvěma objektivy posunutými ve vzdálenosti lidských očí. Tím ovšem ještě problém prostorového obrazu vyřešen není. Takto byste na plátně viděli dva stejné obrazy promítnuté přes sebe, vzájemně mírně posunuté. Je třeba zajistit, aby do každého oka pronikla pouze ta část obrazu, která je pro ně určená. I tento problém má řešení. Jeden filmový pás je na plátno promítán přes čočku speciálně upravenou tak, aby propouštěla pouze vertikálně polarizované paprsky světla, a druhý pás přes čočku propouštějící pouze horizontálně polarizované paprsky světla. Divák má na nose brýle, které mu umožní jedním okem vnímat jen vertikální a druhým jen horizontální paprsky. Zbytek 3D efektu už obstará mozek. Z plátna na vás takto může vyplout žralok nebo vykročit slon v nadživotní velikosti. Není divu, že diváci prostorových kin v křeslech instinktivně uhýbají, natahují ruce před sebe a vůbec se chovají jako blázni. Jak říkají tvůrci tohoto kina - hranice mezi fantazií a realitou tady neexistuje.
POMALÉ, ALE PŮSOBIVÉ FILMY
Stejně jako velkoformátové kino není zcela obvyklé, nejsou obvyklé ani filmy, které v něm uvidíte. Zatím zapomeňte na to, že si dojdete na nějaké 3D akční sci-fi či napínavý krvák. V kině Imax uvidíte především populárně-naučné a přírodovědné filmy s maximální délkou 60 minut. Také ne každý film, který tu bude promítán, je prostorový - 3D filmy tvoří jen třetinu z celkové produkce. Ale i "obyčejný" film s obrazem, který vás objímá doslova, kam oko dohlédne, je nevšední zážitek. Právě pro obří plátno, které není možné celé obsáhnout očima, musí být filmy speciálně natáčené. Kdyby se ve filmu rychle střídaly střihy, nestíhali byste děj vnímat, špatně byste se orientovali a na konci by vás mohli odvézt rovnou do blázince. Ve velkoformátových filmech plyne děj pomalu. Film je složen z dlouhých záběrů, z průletů nad krajinou, panoramatických pohledů. Prostřednictvím kina se tak na hodinu můžete dostat například do Himálaje, pod hladinu oceánu, do vesmíru, deštného pralesa či do Antarktidy. V archivu Imax je dnes více než 200 filmů, přičemž na některých z nich se podílela např. NASA či National Geografic. Většina 3D filmů jsou naučné dokumenty vyrobené na počítači.
BUDE I STAR WARS
V minulém roce se začaly do formátu 15/70 mm pomocí nové technologie DMR převádět také hrané filmy hollywoodské produkce. Prvním byl film Apollo 13 s Tomem Hanksem. Filmy se musí z klasického formátu 35 mm nejprve snímek po snímku převést do digitální podoby, zvětšit a počítačově doostřit. Předtím se ovšem prostříhají akční záběry, takže film je v konečné podobě výrazně kratší. Dějová linie je však zachována, jen se klade větší důraz na dlouhé "koukací" záběry. I když je tato technologie zdlouhavá a finančně náročná, výsledek je prý úžasný. Tak se své velkoformátové verze v dohledné době dočkají i např. Hvězdné války či Pán prstenů. Nyní jsou v nabídce českého kina Imax jeden film klasický a dva 3D.
SPECIALISTA NA OBRY
Kanadská společnost IMAX Corporation byla založena v roce 1967. Tehdy světu
představila obří plátna. Dnes je specializovaným výrobcem velkých pláten, projektorů, kamer, celých sálů i speciálních filmů pro svá kina. Prostorové kino společnost poprvé představila na výstavě EXPO `86 ve Vancouveru. V roce 1997 dostala Oscara za dosažený technologický a vědecký pokrok.
PALÁC FLORA
Jediné 3D kino v České republice můžete navštívit v nově otevřeném multiplexu Cinema City v paláci Flora v Praze. Najdete zde osm klasických kinosálů a jeden velkoformátový sál 3D. Denně se promítá deset až dvanáct představení a ceny vstupenek jsou srovnatelné s cenami vstupenek do běžného kina.
PLÁTNO NAD HLAVOU
I max, to nejsou jenom obří plátna s 3D efektem. Společnost provozuje také kopulovitá kina zvaná Imax Dome, v nichž se promítají filmy natočené širokoúhlým objektivem rybí oko. Film je promítán na kopulovitý strop, pod nímž jsou na sedačkách v pololeže diváci.
Obr. 1 - V kině Imax je hlediště tzv. stadionového typu a ohromné plátno je mírně prohnuté
Obr. 2 - Pračka na brýle, tak by se dalo říkat tomuto zařízení. Po každém použití se brýle musí umýt (nahoře) Natáčení pod vodou s kamerou Imax není snadný úkol. Kamera je kvůli obřímu formátu příliš veliká a vejde se do ní jen tříminutový film
Obr. 3 - Prostorový efekt umožňují až speciální brýle s jedním sklem polarizovaným vertikálně a druhým horizontálně. Bez brýlí vidíte obraz rozmazaně, koukáte-li přes brýle jedním okem, obraz není prostorový
Obr. 4 - Speciální projekce 3D vyžaduje zdvojený projektor se dvěma filmovými pásy
Obr. 5 - Formát IMAX 15/70 mm (nahoře) je největším filmovým formátem na světě. Uprostřed je formát 70 mm a dole běžný formát 35 mm
Obr. 6 - Projektor je, stejně jako vše ostatní v tomto systému, obří a samotný filmový pás váží 200 kg
