Dobrodružství na noční řece

Lidé se během své historie naučili využívat dovedností mnohých zvířat. Obyvatelé jižní Číny si již před staletími všimli přirozených schopností kormoránů a začali tyto zdatné rybáře cvičit a využívat k lovu ryb pro své rodiny. Dnes se již ryby takto neloví, ale podívaná na rybáře s jeho ptačím "týmem" je oblíbenou turistickou.
Oblast kolem města Jang-šuo je posledních deset patnáct let turistickým hitem jižní Číny. Nabízí příjemné subtropické klima, "autentické" lidové vesničky, a zejména neobyčejně malebnou krajinu. Kolem asi stokilometrového úseku řeky Li, jejíž část městem protéká, se rozkládá krasová oblast - plochá krajina protkaná sítí říček a rýžových políček, ze které se zcela náhle zvedají do výšky několika desítek metrů vápencové homole hustě porostlé nízkou vegetací. Po většinu dne je tato scenérie zahalena lehkou mlhou, která se teprve k večeru rozplývá a odhaluje ostré kontury podivuhodných kopců. Neobvyklá krajina v Jang-šuo už hrála v mnoha filmech a její fotografie se často objevují v knížkách a časopisech jako obrázky té pravé Číny.

VYPLOUVÁME ZA SOUMRAKU

Jako jednu z místních zajímavostí nám majitelka levného hotýlku v jihočínském městečku Jang-šuo nabídla noční lov s kormorány. Alternativní program, jímž byla návštěva jeskyní, kterými je tato oblast proslulá, nás zdaleka tolik nezaujal, a tak jsme se rozhodli počkat do soumraku, kdy jsme měli přijít k místnímu říčnímu přístavišti.
Po prohlídce starobylého městečka Jang-šuo, jehož historie sahá staletí daleko, jsme se večer konečně sešli s další skupinkou turistů u mola a nastoupili do kryté lodi, která obvykle vozí turisty na vyhlídkovou plavbu po řece. Vypluli jsme. Od večerního nebe se odrážely siluety okolních kopců. Ale hlavní atrakcí večera se stala jednoduchá loďka se stříkem rybářem. Jeho několik metrů dlouhé plavidlo tvořilo vlastně jen pár dohromady svázaných silných bambusových kmenů. Na jejich konci visela petrolejka. Stařík po nich obratně balancoval a odpichoval se bambusovou tyčí. Na loďce, k níž byl připevněn velký koš na ryby, seděla asi desítka kormoránů.

POSLUŠNOST PODEPŘENÁ KROUŽKEM

Po chvíli, když jsme již minuli poslední domky městečka, začal lov. Stařík bez milosti shodil kormorány bidlem do vody. Ptáci se nadšeně vrhli do temnoty, potápěli se a zase vyplouvali. Jakmile si stařík všiml, že některý kormorán zápolí s rybou, kterou by rád spolkl, nastavil mu bambusové bidlo, pták po něm poslušně vylezl a nechal si rybu vytáhnout z volete. Spolknout by ji stejně nemohl, protože každý kormorán má kolem krku navléknutý kroužek, který brání tomu, aby si lovec svou kořist ponechal. Navíc - jsou-li kormoráni hladoví, mnohem nadšeněji se účastní lovu. Přesto se občas někteří kormoráni snažili vyskočit zpátky na loďku a tak trochu se "ulejt". Asi je lov už přestával bavit.
Přibližně hodinu cvakaly blesky fotoaparátů, aniž by to kormoránům v jejich rybářském úsilí nějak vadilo. Po této době lov skončil. Rybář odměnil svůj tým drobnějšími rybkami, které vytáhl z koše, kam předtím házel úlovky. Kormoráni se usadili na loďce, roztáhli mohutná křídla a blaženě se sušili. Stařík přirazil k naší lodi, přijal drobné, které jsme pro něho všichni za předvedenou podívanou vybrali, a zmizel ve tmě. Naše loď se také brzy otočila a vydala se zpět.
Cestou k přístavišti jsme se dohadovali, kolik ryb by rybář vlastně mohl takto nalovit. Zdál se nám to být poněkud náročný způsob, jak si přijít na pár rybek. Jestliže však v dřívějších dobách takto lovila celá vesnice, mohl být úlovek přece jenom o něco větší. A také ryb bylo tehdy určitě víc. Dnes již je rybolov s kormorány jen turistickou atrakcí - nemálo turistů rádo obětuje svůj večer, aby si dopřálo neobvyklý zážitek na noční řece.

JANG-ŠUA
V oblasti Jang-šua žijí lidé již skoro dva tisíce let. Vytvořili v tomto vzdáleném a podivuhodném koutě Číny svéráznou kulturu. Dnes nazývají Číňané tuto nádhernou krajinu "pozemský ráj". Nejtypičtějším prvkem oblasti jsou strmé homolovité kopce, které se zvedají přímo z roviny. Ačkoliv jsou vysoké jen pár desítek metrů, působí neobyčejně vysokým dojmem. V celé oblasti jich je více než dvacet tisíc. Podobné slavné homolovité kopce lze vidět i v jiných krasových oblastech jižní Číny a severního Vietnamu, stejné však najdete i na opačné straně zeměkoule, např. na Kubě.

CO NEVÍTE O KORMORÁNECH
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) patří do čeledi kormoránovitých. Je to černě zbarvený pták, který dorůstá až metrové velikosti. Početné kolonie kormoránů hnízdí na stromech kolem vodních toků, jezer a na březích moří. Jsou rozšířeni od Islandu přes Evropu, v části Afriky až po Austrálii a Nový Zéland. Samice snáší 3 - 4 vejce, na kterých sedí 23 - 24 dnů. Rodiče krmí mláďata tak, že se potápějí a loví až třicet centimetrů dlouhé ryby, aby je pak na břehu vydávili mláďatům přímo do jejich zobáků. Kormorán velký žije i u nás. Hojný je na jižní Moravě a na Třeboňsku, kam přilétá koncem února až v březnu a odtahuje v srpnu až září.