Dříve byli vrabci považováni za škůdce a bývali tak běžnou a samozřejmou součástí života na venkově i ve městech, že si jen málokdo dokázal představit, že by tomu někdy mohlo být jinak. Ale v devadesátých letech minulého století se vrabci ze všech svých obvyklých míst začali vytrácet.
Dříve byli vrabci považováni za škůdce a bývali tak běžnou a samozřejmou součástí života na venkově i ve městech, že si jen málokdo dokázal představit, že by tomu někdy mohlo být jinak. Ale v devadesátých letech minulého století se vrabci ze všech svých obvyklých míst začali vytrácet.
Poté, co se člověk usadil a stal se z něho zemědělec, se k němu přidružil i vrabec domácí. Lidská sídla a jejich okolí přijali vrabci za své životní prostředí do té míry, že opustili život ve volné přírodě a stali se tzv. synantropním druhem (tj. vázaným na člověka). K tomuto historickému kroku došlo pravděpodobně ve Středomoří nebo ve stepích Přední Asie před několika tisíci lety. Třebaže byl vrabec považován za příživníka, znamenal pro lidi opouštějící starou vlast tak silné pouto s domovem, že ho ve druhé polovině 19. století záměrně přivezli do Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland, do Jižní Afriky a na řadu dalších míst.
JÍDELNÍČEK VRABCŮ
Jídelníček vrabců je velmi rozmanitý, hlavní část v něm tvoří obiliny a semena dalších kulturních plodin. Vrabci se však nijak neostýchají "sklidit" slunečnici a mák, oštípat pupeny ovocných stromů nebo si pochutnat na klíčící zelenině. Přiživují se na krmivu předloženém domácím zvířatům stejně jako na odpadcích kolem popelnic či v kontejnerech. Spořádají i
VRABČÍ ZÁHADA
Když začali vrabci mizet, nikdo si toho zpočátku nevšímal. A pak najednou nebyli. Ve velkých městech a průmyslových oblastech Velké Británie se jejich stavy snížily až o 90 %! Totéž se však stalo i v dalších městech Evropy včetně Prahy. Jen v jejím centru, na Václavském náměstí, žily ve středním křovinatém pruhu desítky vrabců domácích. Dnes už tam nezbyl ani jediný! Zjistit přesně příčiny, proč začali vrabci mizet, se dosud nikde a nikomu nepodařilo. Jednou z hlavních je pravděpodobně nedostatek potravy. Podle jedné z teorií trpí mláďata vrabců: o potravu je připravilo masové používání zahradních a polních pesticidů a paradoxně také používání "šetrného" bezolovnatého benzinu. Jeho spalováním totiž vzniká toxická sloučenina, která hubí bezobratlé právě v místech, kde vrabčí páry sbírají potravu pro mláďata. Další nezanedbatelnou příčinou je asi ztráta hnízdních příležitostí, úkrytů a míst, kde mohou odpočívat, slunit se, koupat ve vodě a prachu.
POZOR!
Česká společnost ornitologická vyhlásila pro rok 2003 vrabce domácího Ptákem roku. Cílem kampaně je získání co nejvíce poznatků o počtu vrabců domácích žijících v jednotlivých regionech České republiky, doplněných o údaje pamětníků. Pomoci může každý, kdo dokáže vrabce domácí poznat a spočítat.
