Syslové dnes patří mezi vzácné a přísně chráněné druhy živočichů. Zajímavé je, že se jejich kolonie zachovaly na tak kuriózních místech, jako jsou fotbalová hřiště, travnatá letiště a podobně. Souvisí to s tím, že syslové dávají přednost nízkým travnatým porostům , kde se snadno dostanou ke své nejoblíbenější potravě, semenům trav, a kde mají zároveň dobrý rozhled po okolí.
Syslové dnes patří mezi vzácné a přísně chráněné druhy živočichů. Zajímavé je, že se jejich kolonie zachovaly na tak kuriózních místech, jako jsou fotbalová hřiště, travnatá letiště a podobně. Souvisí to s tím, že syslové dávají přednost nízkým travnatým porostům , kde se snadno dostanou ke své nejoblíbenější potravě, semenům trav, a kde mají zároveň dobrý rozhled po okolí.
Chvíli jsme je pozorovali a přemýšleli, jak na ně. Ze všeho nejdříve nás napadlo to nejsnazší - jít opatrně za panáčkujícím nebo pasoucím se syslem. Metoda se neosvědčila. Sysel nás nechal dojít přibližně na deset metrů a pak bleskurychle zmizel v noře. Na řadu přišel méně pohodlný nápad číslo dvě - za syslem se plazit. Metoda se opět neosvědčila. Sysel nás nechal přiblížit se na poloviční vzdálenost, v té chvíli však již byl přitisknutý k zemi a vzápětí zmizel. Nápad číslo tři byl náročný na trpělivost. Čekali jsme u nory, až sysel vyleze. Metoda se neosvědčila, neboť sysel vylezl z úplně jiné nory, než u které jsme právě číhali s nataženým fotoaparátem. Seděli jsme zdrceni v trávě. Takto sysla nevyfotografujeme.
FILMOVÁ HVĚZDA BOHOUŠ
Z letištního hangáru vyšla usměvavá slečna a v ruce držela kus rohlíku. "Bohouši, Bohouši," zavolala a přitom zapískala o trochu silněji, než to dělají syslové. Z nory nedaleko nás okamžitě vykoukla hlava. "No tak, Bohouši."
Sysel vyskočil z nory a pelášil ke klečící slečně. Doběhl až k ní a poslušně si z ruky vzal kus nabídnutého rohlíku. Nevěřili jsme vlastním očím. Lehli jsme si do trávy s fotoaparáty připravenými k akci. "Bohouši, Bohouši." A z dálky už pelášil Bohouš. Tentokrát se zastavil. Asi nedůvěřoval těm dalším dvěma v trávě. Začal panáčkovat. Zřejmě si potřeboval ověřit, že nehrozí nebezpečí. Když se přesvědčil, že je vše v pořádku, přiběhl a rohlík si vzal. Posléze jsme zkusili předvedenou drezuru sami. Pískali jsme jako syslové a na Bohouše mávali rohlíkem. Poslušně přibíhal. Pouze z ruky si rohlík odmítal vzít. V tom důvěřoval pouze své krotitelce. Jak jsme zjistili, Bohouš zásoboval kousky rohlíku i sysly, kteří se sami báli přiblížit. Popadl do tlamy rohlík, pak ho nedaleko předal jinému syslovi a hned se vracel pro další nabídnutý kousek. Zřejmě to nebyl Bohouš, ale samice a kousky rohlíku krmila svá již téměř odrostlá mláďata. Když jsme odcházeli, nechali jsme syslům pár kousků pečiva v trávě. Zasloužili si je.
ZEMNÍ VEVERKA
Sysel obecný (Citellus citellus) patří do početného řádů hlodavců (Rodentia). Spolu se svišti a veverkami ho zoologové řadí do čeledí veverkovitých (Sciuridae). Na rozdíl od pravých veverek má krátké zaokrouhlené uši, což je přizpůsobení podzemnímu způsobu života. U nás je dnes toto stepní a kdysi docela hojné zvíře zařazeno do Červené knihy ohrožených zvířat ČR. V posledních letech se díky přísné ochraně a osvětě podařilo jejich stavy stabilizovat - syslové sice příliš nepřibývají (ani lokality, na nichž žijí), ale ani neubývají.
