Po dlouhých čtyřiašedesáti letech se do naší nejzachovalejší pohraniční pevnosti Březinka vrátil protitankový kanon L1, který byl za druhé světové války zabaven německou armádou.
Po dlouhých čtyřiašedesáti letech se do naší nejzachovalejší pohraniční pevnosti Březinka vrátil protitankový kanon L1, který byl za druhé světové války zabaven německou armádou.
Pěchotní srub Březinka s armádním označením N-S-82 najdete na kopci nad Náchodem. Byl vybudován jako součást československého opevnění v druhé polovině 30. let 20. století. Dvoupodlažní betonová stavba měla dvě střelecké místnosti (kasematy) s těžkými kulomety mířícími do stran a lehkými kulomety, které zajišťovaly vchod do srubu. Levá střelecká místnost byla navíc osazena protitankovým kanonem vzor 36 ráže 47 mm. Nad stropnici pevnosti vyčnívaly dvě věže (zvony) osazené kulomety. Krátce po okupaci Německem srub potkal stejný osud jako většinu ostatních - zčásti byl záměrně poškozen a zbraně zabavila okupační armáda jako válečnou kořist. Zvony z kvalitní oceli byly z pevností vyrvány a přetaveny na zbraně. Co se nepovedlo zničit Němcům za války, dokonali
komunisté po ní. Zbyly jen vyrabované betonové bunkry táhnoucí se jako dlouhý had našimi pohraničními horami.
Z prachu a popela
Teprve dlouhá desetiletí po válce se k některým srubům otočila Štěstěna čelem. Ujaly se jich party nadšenců, které je zrenovovaly a zachránily tak významnou součást naší vojenské historie. Klub vojenské historie Náchod se v průběhu 90. let pustil do rekonstrukce Březinky. Ocelové zvony byly nahrazeny betonovými replikami, venkovní stěny byly natřeny polní kamufláží a srub tak dostal opět původní vzhled. Ve spodním patře byly zrekonstruovány ubikace a zprovozněna dnes unikátní filtrovna vzduchu. Horní bojové patro bylo osazeno těžkými a lehkými kulomety. Donedávna k dokonalosti chyběla jediná věc - protitankové dělo vz. 36, které Němci odvezli někam na Západní či Atlantický val. Západní val byla obranná linie pevností na francouzsko-německém pomezí a Atlantický val se táhl podél pobřeží Atlantiku z Norska až do Francie. Ten první měl zastavit kontinentální útok na Německo, ten druhý útok z moře. Některé tyto pevnosti byly vybaveny právě ukořistěnými děly vz. 36.
Šťastná náhoda
Když se před několika lety začali členové náchodského KVH pídit po takovém dělu, aby je mohli osadit do Březinky, netušili, jaký mistrovský kousek se jim povede. V depozitáři Muzea norských ozbrojených sil byl objeven kanon s výrobním číslem 173, přesně odpovídající původnímu kanonu z Březinky. Nastala tedy jednání s norskou stranou, která vloni vyvrcholila výměnou kanonu za různé sbírkové předměty z období studené války. Premiéru před veřejností měl kanon, znovu usazený po 64 letech na své místo, letos v květnu. Pokud jste Březinku v plné výbavě ještě neviděli, určitě ji navštivte. Během prázdnin je otevřeno denně od 10 do 19 hodin, mimo prázdniny vždy ve stejných hodinách o víkendu a o státních svátcích.
Protitankový kanon vz. 36
Kanon vz. 36 ráže 47 mm byl zkonstruován Škodovými závody v Plzni pro účely obranných pevností. V letech 1936 až 1938 byla vyrobena první série 268 kusů pro Československou armádu. Druhá série 273 kusů již putovala do rukou německého Wehrmachtu. Kanon fungoval v poloautomatickém i v automatickém režimu, v němž dokázal vystřelit až 40 ran za minutu. Byl napevno zabudován do kasemat pevnosti a ven vykukovalo jen ústí hlavně v kulovém lůžku. Vystřílené nábojnice padaly kovovou hadicí do diamantového příkopu. Obsluhu tvořilo pět mužů, kteří stříleli buď nepřímo - pozorovatel ve zvonu pomocí periskopu určoval souřadnice a hlásil je střelcům, kteří je nastavovali na stupnicích nad kanonem - nebo přímo pomocí dalekohledu u hlavně. Municí mohly být protipancéřové i tříštivé granáty. K některým kanonům byl připevněn těžký kulomet vz. 37 (případ kanonu na Březince), ty nesly označení L1, kanony bez kulometu měly označení Q.
