Ptáte se - odpovídáme

Jak to, že si ptáci, např. vlaštovky, pamatují, kam a do jakého hnízda se mají na jaře vrátit z teplých krajin?
Karolína K., Praha-Letňany

Ptačí druhy, které se každoročně vracejí do stejného hnízda, si pamatují polohu hlavních orientačních bodů - stromů, budov, cest... To jim umožňuje bezpečně najít hnízdo, jakmile dorazí do jeho okolí.
Schopnost zorientovat se v místě hnízdění by však tažným ptákům nebyla nic platná, kdyby zabloudili už na dlouhé cestě ze zimovišť. Při migraci na často tisícikilometrové vzdálenosti proto využívají i další ze svých obdivuhodných schopností. Dokážou vnímat silokřivky magnetického pole Země, orientují se i podle postavení slunce a hvězd. Vnitřní biologické hodiny jim přitom říkají, v jaké poloze by se kosmická tělesa měla v ten který den a hodinu nacházet. Ptáci nemají příliš silně vyvinutý čich, pokusy přesto u řady druhů (např. buřňáků a holubů) prokázaly i roli vnímání pachových stop. Pomáhá i sluch; ptáci zřejmě slyší i velmi hluboké tóny (infrazvuk), které vznikají např. v horských údolích, působením mořských vln nebo pravidelným prouděním vzduchu. To vše tvoří pestrou nabídku orientačních značek, podle nichž ptáci bezpečně najdou cestu domů. Člověk tyto značky sice svými nedokonalými smysly vnímat nedokáže, to ale neznamená, že neexistují.