V malebném údolí zlatonosné Otavy leží Horažďovice, založené kdysi panem Gorazdějem, v r. 1292 povýšené Václavem II. na město.
Od nádraží (1) jdeme Tyršovou doleva, dovede nás ke klášternímu kostelu Panny Marie (2) na Husově nám. Po Strakonické stoupáme ke kulturnímu středisku a za ním na sever je hřbitov s renesančním kostelem sv. Jana (3). Odtud se obrátíme zpět k jihozápadu a uvidíme jednu z nejstarších bran v ČR - raně gotickou Pražskou bránu, zv. Červenou. Tou projdeme (na průčelí brány je pěkný znak města) na Mírové nám. (4). Po pravé ruce je vchod do zámku s muzeem a galerií. Ve středu náměstí je barokní morový sloup se sochou P. Marie. Zajímavosti o městě získáte v Infocentru na náměstí. Na jižní straně dominuje kostel sv. Petra a Pavla ze 13. stol. Od kostela se dáme Hradební ul. podél kulturní památky - Masných krámů ze 17. století - dolů k Brance, bráně z 13. stol. Zde narazíme na zelenou značku, vede přes Otavu. Značení se trochu ztrácí, jde vpravo po spodní cestě, těsně u řeky. Asi po 1,5 km příjemné cesty dojdeme ke zřícenině kdysi mocného hradu Prácheň. Uprostřed hřbitůvku je raně gotický kostelík sv. Klimenta (5). Svah k Otavě je národní přírodní rezervace s přirozeným smíšeným lesem (babyka, javor, lípa, borovice). Půvabnou cestou nás vede zelená do obce Hydčice (6) s lidovými barokními stavbami. Zelená po 2 km klesá dolů k Otavě, proti proudu dojdeme do Žichovic (7) s renesančním, barokně upraveným zámkem. Zde vyměníme zelenou za žlutou. Dovede nás ke gotickému hradu Rabí (8). Rozsáhlý hrad kdysi chránil obchodní stezku z Bavor a rýžoviště zlata na Otavě. Roku 1421 při jeho obléhání přišel Žižka o druhé oko. Po roce 1480 tu vládl Půta Švihovský. Tomu nemohli obyvatelé nedaleké Hejné zapomenout, že jejich obci dal přídomek Bláznivá a vyměřil jim "opičí daň." A to za dobrotu! Jak to bylo? Půta si z ciziny přivezl vzácný suvenýr - opici. Ta jednou uprchla a Půta to těžce nesl. V lese u Hejné se objevil "čert". Stateční sedláci se mu postavili a ubili ho sekerami a cepy. Vítězně nesli "čerta" na hrad. Půta poznal svou opici a Hejná se místo odměny dočkala opičí daně. Jinou historkou si můžete krátit čekání na vlak v Žichovicích. To bylo ještě v cizině. Půta seděl pod palmou a bum, dostal ránu kokosem do hlavy. Zjistil viníka - opici na palmě. Vzteky hodil kokos po ní. Mstivá opice utrhla hned dva ořechy a hodila je po Půtovi. Tomu se to hodilo, měl totiž hlad. A tak zase zvedl ořech a mrskl ho po opici. A ta zase dva po něm. Půta sebral všechny ořechy, které při bitvě padly na zem, a odkráčel.
OTÁZKA PRO ČTENÁŘE
Kolik těch ořechů bylo?
Řešení pošlete do 14 dnů, tři ceny čekají.
