Kouření není známkou dospělosti, jak se nám snaží namluvit tabáková reklama. Naopak. Průměrný věk kuřáka první cigarety je u nás kolem 12 - 14 let, asi 80 - 90 % dospělých kuřáků začalo kouřit dlouho před svými osmnáctinami. Tři čtvrtiny
z nich vám řeknou, že to byla zásadní hloupost.
Kdyby si mohli v dospělosti vybrat, raději by nekouřili. Je tu ale problém: většina z nich přestat nemůže. Nikotin je totiž droga, na kterou snadno vzniká závislost. Podobá se závislosti na heroinu, kokainu a amfetaminu, dojde k ní však dříve. Abstinenční příznaky a úspěšnost léčby jsou podobné...
"VÝROBA" NOVÝCH KUŘÁKŮ
Tabáková reklama oslovuje převážně děti. Dospělí se už tolik nestarají o plyšáky (milý Joe Camel!) a radši přespí doma v posteli než dobrodružně u ohně (Marlboro Country, Marlboro Gear...). V dospělosti se pro kouření rozhodne jen málokdo, děti jsou proto jedinou nadějí tabákového průmyslu.
ZROD EPIDEMIE
Tabák zpočátku kouřili jen američtí indiáni, a to jako dýmku při svých rituálech. Nikotin má totiž v malé dávce příjemně omamný účinek. Indiáni však rozhodně nekouřili všichni a už vůbec ne denně - tabák přicházel ke slovu jen při výjimečných příležitostech. Do Evropy jej přivezli dva námořníci na Kolumbových lodích roku 1492, jeden z nich si dokonce za kouření odseděl pár let ve vězení. Nikotin, jediná návyková droga v tabáku, dostal své jméno po tehdejším francouzském vyslanci v Portugalsku Jeanu Nicotovi, který ale tabák nekouřil - trpěl migrénou a tabákovými listy si obkládal hlavu. Postupně se Evropou šířily dýmky a doutníky, pořád to však byly spíše ojedinělé pokusy. Změna přišla s objevením cigaret. Nevíme přesně, jak vznikly - jedna verze říká, že žebráci v Seville sbírali nedopalky doutníků a balili je do papírků... První cigareta byla na prodej v polovině 19. století v Londýně, o masovém kouření však můžeme mluvit až s příchodem 20. století. Kolem roku 1900 začaly automaty na výrobu cigaret zaplavovat svět miliardami cigaret denně; vypukla tabákové epidemie. Ta se zatím po celém světě šíří podle stejného modelu: nejdříve začnou kouřit muži, za 30 až 40 let nato začnou umírat. Se zpožděním následuje tentýž vývoj u žen. USA nyní mají za sebou první století cigaret, ČR je asi 20 až 25 let za nimi. Začali jsme o 20 let později kouřit, o 20 let později kvůli kouření umíráme a bohužel také o 20 let později chápeme, co kouření znamená.
UNIVERZÁLNÍ ZABIJÁK
První nemoc, u které se roku 1950 (až tak pozdě!) vliv kouření jasně prokázal, byla rakovina plic. Asi 90 % případů je způsobeno kouřením, což z rakoviny plic činí výborný ukazatel vlivu kouření na lidské zdraví. V roce 1912 bylo na celém světě popsáno kolem 300 případů, dnes jsou to statisíce. Rakovina plic přitom mezi kuřáky není nejčastější příčinou smrti. Kvůli kouření umírá 5 milionů lidí ročně, většina z nich na srdečně cévní onemocnění (infarkty, mozkové mrtvice, uzávěr tepen na nohou). Kouření se ovšem projevuje nepříznivě ve všech oborech medicíny - dnes víme, že se podílí na vzniku nejméně šedesáti chorob. Patří mezi ně např. cukrovka, šedý zákal, řídnutí kostí, zpomalené hojení ran, zhoršená imunita, tvorba vrásek, mužská impotence, záněty středního ucha u dětí v
JE LIBO TROCHU KADMIA?
Cigaretový kouř obsahuje asi 4000 - 5000 (slovy čtyři až pět tisíc!) chemikálií, z nichž asi stovka způsobuje rakovinu. V kouři se zkrátka najde skoro všechno. Namátkou jmenujme močovinu, formaldehyd, benzen, DDT, kadmium, radioaktivní polonium, nitrosaminy... Nikotin sám o sobě rakovinotvorný není. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že je to silně návyková droga - asi 70 % kuřáků je na něm drogově závislých, přičemž závislost může vzniknout i po jedné cigaretě.
FALEŠNÁ PŘÍSAHA
Tabákoví výrobci dlouho tajili vysokou návykovost nikotinu a popírali ji. Jejich šéfové dokonce v roce 1994 předstoupili před americký Kongres a přísahali, že věří, že nikotin není návyková droga. Několik týdnů nato byly zveřejněny jejich vlastní tajné lékařské výzkumy. Ty dokazovaly, že tabákové firmy už dobrých 30 let před touto přísahou o návykovosti nikotinu věděly a náležitě jí využívaly: nechaly si patentovat řadu postupů, jak zvýšit vstřebávání nikotinu v organismu. Čím dřív se totiž kuřák stane závislým, tím spíš si bude muset cigarety až do konce života kupovat. Cena dvanáctiletého dítěte, které začne kouřit, byla ve Velké Británii v roce 1994 odhadnuta na 44 000 liber (tedy asi 2,2 milionu korun) - to je částka, kterou výrobce cigaret na průměrném kuřákovi během jeho života vydělá.
O AUTORCE
MUDr. Eva Králíková se v Ústavu hygieny a epidemiologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice zabývá závislostí na tabáku a účinky kouření na lidské zdraví. Vede i poradnu pro odvykání kouření při VFN.
TRVALÁ STOPA V MOZKU
Při vzniku závislosti na nikotinu se v mozku mění receptory (součásti buněk schopné vnímat a zpracovávat chemické informace) a změněné zůstanou až do konce života. Bývalý těžký kuřák, který kouření odvykl a léta nevzal cigaretu do úst, pravděpodobně své závislosti po první vykouřené cigaretě znovu propadne. Receptory změněné účinkem nikotinu navíc umožňují mnohem snazší (rychlejší) vznik závislosti na jiných drogách. Podívejme se na pacienty detoxikačních oddělení (klasicky drogově závislé): téměř 100 % z nich kouří cigarety nebo se přes kouření cigaret ke své současné závislosti dostalo.
CHEMIE DOBRÉ NÁLADY
Závislost na tabáku (diagnóza F 17) je klasickou drogovou závislostí. Každá droga má nějaký příjemný účinek - jinak by ji nikdo ani nezkoušel brát. U většiny drog způsobují tento účinek neuromediátory - přenašeče vzruchů mezi nervovými buňkami (neurony). Klíčovou látkou mezi nimi je dopamin. Je-li ho mezi neurony dostatek, máme dobrou náladu, při jeho poklesu propadáme depresi. Kouření cigaret, stejně jako užití jiné drogy zvyšuje hladinu dopaminu ve spojeních mezi neurony. Proto je abstinenčním příznakem nedostatku nikotinu deprese.
