Poušti se lze přizpůsobit

Prohlášení hydrogeologů, že i na Sahaře je dostatek vody, musíte brát s dodatkem: v nouzi je nám však nedostupná. V poušti do terénu proto bez patřičné zásoby pitné nealkoholické tekutiny neodcházejte, mohlo by se to rovnat
Před výpravou do pouště je třeba vždy někomu známému sdělit nebo napsat, kam a kudy jdete nebo jedete a kdy se vrátíte. Nesmíte spoléhat na to, že vám někdo v případě nouze dá napít, ale naopak byste měli být připraveni dát napít jiným. Dojde-li vám z nějakého důvodu voda a jste-li mimo oázu, je na místě se okamžitě vrátit. V takovém případě jste totiž velmi blízko těžko řešitelné otázce "jak přežít". Stačí maličkost jako podvrknutí nohy nebo porucha auta ve vzdálenosti několika desítek

kilometrů od oázy a může být konec. V arizonské poušti sice můžete najít kaktusy, jejichž šťáva zachrání před smrtí dehydratací, ale v jiných světových pouštích takový komfort příroda neposkytuje. Hašení žízně žaludeční šťávou zabitého velblouda je pověra, velbloud si vodu nevozí v bachoru, ale vyrábí si ji z tuku svého hrbu. Nehledě na to, že Evropané obvykle nemají velbloudy, ale auta. Mobil v poušti nefunguje, protože tam není síť a vysílačky jsou povoleny jen vojákům.

CO TEĎ?

První asi vypijete obsah chladiče, ovšem pokud tam máme čistou vodu. Ale co pak? Desítky kilometrů od civilizace v poušti je důležité neodcházet od auta, protože případný zachránce si všimne auta i na dálku a zajede se podívat, co tam kdo tropí (bohudík beduíni jsou velmi zvědaví), kdežto osamělá postava na poušti je vidět asi jako zrnko písku. Do okolí rozneste na nápadná místa lístky s označením kde jste (zvláště jste-li ukryti v nějakém údolí) a místa zvýrazněte barevnými papíry, hadry, střepy atd. V noci, pokud stačí autobaterie, blikejte do všech směrů a na návrší zapalte ohníček z rostlin, které najdete ve vádí (vyschlém údolí). Ve dne je dobré čadit pálením pneumatik.

PÍT SE DÁ I MOČ

Kouření cigaret či pití alkoholu se v takových případech rozhodně nedoporučuje, oboje totiž vzbuzuje žízeň. Moč shromažďujte do nějaké nádoby, neboť se dá po jistou dobu opětovně pít. Není to nic příjemného, ale může to zachránit život. Nasycený roztok solí z pouštních salin (sebchy) pitný není a najít studnu nebo jezírko se sladkou vodou (geltu) se podaří jen občas znalým vůdcům karavan. Smrt dehydratací je strašná, předcházejí ji halucinace, otoky a dušení.