Sars

V tržnicích v jihočínské provincii Guangdong je ke koupi ledacos. Můžete si odtud odnést prasátko, slepici, ale třeba i hada či jiné exotické zvíře. Leckterý zákazník si však odnášel i "dárek", o který nestál - ze zvířecích klecí se začala v tichosti šířit choroba, jež vyděsila celý svět.
V listopadu roku 2002 zachvátilo jižní Čínu závažné onemocnění. Nakažení lidé dostali vysoké horečky a trpěli úporným kašlem. Navzdory péči lékařů rychle přibývalo pacientů, kteří chorobě podlehli. Čína přesto zůstávala v klidu. "Je to jen těžká chřipka," vysvětloval čínský ministr zdravotnictví. Tenhle omyl ho později stál ministerské křeslo.

Někteří venkované z postižené oblasti mezitím navštívili své příbuzné v Hongkongu. V mnohamilionovém městě našla nemoc ideální podmínky pro šíření. Na malém prostoru tu žijí lidé v nedostatečných hygienických podmínkách, a navíc se sem sbíhají letecké linky z celého světa.

SMRT CARLA URBANIHO

Jako první začal bít na poplach italský lékař Carlo Urbani, pracující ve vietnamské metropoli Hanoji. Místní lékaři ho přizvali k pacientovi, který právě přicestoval z Hongkongu a trpěl těžkým zápalem plic. Stejnou chorobou onemocněly i dvě zdravotní sestry, které se o turistu staraly. To Urbanimu stačilo, aby uvalil na celou Hanoj karanténu. "Máme tu novou, vysoce nakažlivou chorobu!" hlásil svým nadřízeným do sídla Světové zdravotnické organizace v Ženevě. Byl to právě Carlo Urbani, kdo jako první nutil lékaře i nemocné, aby si brali na ústa ochranné roušky. Pro něj samotného bylo pozdě. Dostal horečku a začalo se mu těžko dýchat. Lépe než kdo jiný věděl, co mu je. Několik dní bojoval o život, ale nákaza byla silnější.

SARS LETÍ DO SVĚTA

Nemoc se mezitím utrhla ze řetězu. Z návštěvy příbuzných v Hongkongu se vrátila do kanadského Toronta početná skupina čínských vystěhovalců a na palubě letadla s nimi cestovala i choroba, která si rychle získala pochybnou slávu pod zkratkou SARS (z anglického severe acute respiratory syndrome - vážné, náhlé onemocnění dýchacích cest). Záhy začaly hlásit první nemocné i další země v Asii, Austrálii, Americe a Evropě. Přibývali bohužel i mrtví. Lékaři stále nevěděli, jakého protivníka proti sobě mají. Pátrání po chřipkových virech vyšlo naprázdno a stejně skončily i testy na všechny běžné choroboplodné zárodky. Pak vědci uviděli ve vzorcích hlenu několika pacientů jakási maličká sluníčka. Byla patrná jen v elektronovém mikroskopu, ale lékaři hned věděli, o co jde. Tak vypadá koronavirus, z jehož kulatého "tělíčka" trčí na všechny strany paprsky z cukrů a bílkovin. Tato "koruna" (latinsky corona) je pro koronaviry tak typická, že jim dala jméno. Nikomu se nechtělo věřit, že smrtící onemocnění má na svědomí koronavirus, protože ten až doposud vyvolával u člověka nanejvýše rýmu. Ale bylo tomu tak.

GENETICI JDOU DO BOJE
Na scénu vstoupili genetici. Během jediné noci přečetli celou dědičnou informaci podezřelého koronaviru tvořenou 30 000 písmeny genetického kódu. S těmito údaji byl boj se SARS přece jen snazší. Jedna německá firma vyrobila během několika dní soupravy, které umožnily najít virus v hlenu odebraném z úst. Zdravotníkům se ulevilo - nemuseli už podezírat z nákazy každého, kdo měl horečku a kašlal. Dědičná informace viru poskytla vědcům vodítko pro hledání účinných léků a vývoj očkovací látky. Na ty si ale ještě nějaký ten rok počkáme. Většina z této "čekací doby" padne na ověřovací zkoušky. Lék ani vakcína nesmějí ohrožovat člověka nežádoucími vedlejšími účinky. Znalost dědičné informace usnadnila i pátrání po původním zdroji nákazy. Hongkongští lékaři chodili po jihočínských tržištích, kupovali tu namátkou nejrůznější tvory a pátrali v nich po viru. Mezi koupenými zvířaty byli i ovíječi maskovaní, drobné cibetkovité šelmy příbuzné známějším promykám. Všech šest ovíječů koupených na jednom guangdongském trhu hostilo virus, jehož dědičná informace se lišila od původce SARS jen maličkým "ocáskem" z 29 písmen genetického kódu. Je vysoce pravděpodobné, že epidemie SARS vypukla poté, co celkem nepatrná, náhodná změna v dědičné informaci dovolila viru "přeskočit" z ovíječů na prodavače a zákazníky.

HON NA "HORKÉ TVÁŘE"

S nemocí, proti které neexistuje účinný lék, se dá bojovat jen tak, že se brání šíření nákazy. Stejný je i boj se SARS. Na mnoha letištích byly umístěny kamery snímající obličeje pasažérů v infračerveném světle. Pokud z letadla vystoupil člověk s horečkou, svítila jeho rozpálená tvář o poznání jasněji než tváře ostatních cestujících. Takový pasažér se musel podrobit lékařské prohlídce a mohl skončit v karanténě. V řadě zemí byly uzavřeny školy, divadla, kina a další místa, kde by jeden nemocný nakazil velký počet lidí. Čína zakázala dokonce i tradiční velkolepé oslavy Svátku práce. Prvního května zůstalo pekingské Náměstí nebeského klidu hodno svého jména - nekonaly se průvody ani vojenské přehlídky. Díky tomu se podařilo dostat SARS pod kontrolu.

KARANTÉNA
Slovo pochází z italského quarante - čtyřicet. Tolik dní nesměly vystoupit na břeh posádky lodí připlouvající do Benátek z asijských zemí, kde řádil mor. Dnes se slovo karanténa používá pro dočasnou izolaci osob, které by mohly být nakaženy infekční chorobou, ale zatím se u nich neprojevily příznaky. Nemusí trvat 40 dnů. Její délka záleží na inkubační době, tedy na době, která uplyne od nákazy k nástupu typických projevů choroby. Inkubační doba SARS se pohybuje od 2 do 7 dnů a karanténa většinou netrvá déle než dva týdny.

NOVÉ VIRY
Čas od času se objeví choroba, kterou lidstvo dosud neznalo. Často vypukne poté, co na člověka "přeskočí" virus ze zvířat. Počátkem 80. let se začal světem šířit AIDS vyvolaný virem HIV. Obyvatelé Afriky se jím nakazili někdy po roce 1930 pojídáním masa šimpanzů a opic mangabejů. Dnes se tímto smrtelným virem nakazí 15 000 lidí denně. Před několika lety onemocněli zemědělci v Malajsii smrtícím virem nipah. Nakazili se od prasat, která virus "chytla" od tažných kaloňů přilétajících z Austrálie. Australští dostihoví trenéři se potýkali s podobným virem, kterým se nakazili od koní.

DESATERO O NEMOCI SARS

1. SARS způsobuje virus, který na člověka přenesly cibetkovité šelmy.
2. Choroba se z jižní Číny rozšířila do více než 30 zemí.
3. Nakazilo se bezmála 8500 lidí a více než 800 pacientů zemřelo.
4. V současné době je nemoc na ústupu.
5. Člověk se nejčastěji nakazí, když vdechne virus vykašlaný nemocným.
6. Nemoc se projeví horečkou, kašlem a zápalem plic za 2 až 7 dnů po nákaze.
7. Většina nemocných se uzdraví, umírá každý osmý až desátý nakažený.
8. Proti SARS není očkovací látka.
9. Proti SARS není účinný lék. Antibiotika, kterými vyléčíme například angínu, na viry nepůsobí.
10. Člověk se může chránit rouškou přes ústa a nos a dodržováním základních pravidel hygieny, především mytím rukou.