Slovo "logo" kupodivu ve Slovníku spisovné češtiny nenajdete, ale dalším pátráním lehce zjistíte, že jde o zkratku slova "logotyp". To se do moderní angličtiny (a odtud pak do češtiny) dostalo počátkem devatenáctého století a používalo se například pro firemní štítek či zavedené označení nějakého výrobku (třeba hlavička novin nebo časopisu).
FÍGL: KAŽDÝ POTŘEBUJE LOGO!
http://coolarchive.com/logogen.cfm
HRA ZADARMO: JAK NA KRTKA?
Krteček z kreslených pohádek sice pověst těchto malých černých zvířat v Česku nepatrně zlepšil, nicméně i tak vám každý majitel zahrady potvrdí, že mít krtka v záhoně není nic moc. A tak to nejlepší, co s takovým krtkem můžete udělat, je majznout ho něčím pořádně do hlavy. Anebo si na něj aspoň kliknout myší. Hra zvaná whack-a-mole (neboli česky bouchni-krtka) ani tak nemá za cíl vyvolávat vášně proti krtkům (to by se přece žádnému ochránci přírody nelíbilo), jako spíš procvičit váš postřeh. Komputerizovaní krtci se totiž nevyhrabávají z trávníku, ale vynořují se z jakési šachovnice, a v každém následujícím kole to dělají rychleji a rychleji. Kdo se dostane aspoň do sedmé úrovně, může si být jist, že je ďábelsky rychlý. Mimochodem, tato hra je na serveru sportovních "pouštěčů" draků z Chicaga. A ti zřejmě jak postřeh, tak rychlou ruku potřebují. A protože návod na stavbu draka byl v jednom z minulých tipů, můžete se ho nyní naučit přes internet ovládat. Na serveru totiž najdete docela hezký "dračí" simulátor. To až vás honění krtků přestane bavit.
http://chicagofirekiteteam.com/whack http://chicagofirekiteteam.com/ learn_to_fly.html
DOBRÝ TIP: ITADAKIMASU!
Kvůli japonskému jídlu nemusíte jezdit až do Japonska, protože japonské restaurace dnes najdete také v Praze i jiných městech. A pokud se v nich chcete chovat stylově, připravte se na návštěvu aspoň teoreticky na internetu. Dozvíte se, že "jídlo" se japonsky řekne "gohan", což sice v doslovném překladu znamená "vařená rýže", ale obecně se používá pro jakékoliv jídlo. Před jídlem Japonci vždy říkají "itadakimasu", což neznamená "dobrou chuť", ale vyjadřuje slova díků tomu, kdo jídlo připravil. I v Japonsku platí, že "polévka je grunt a ostatní špunt", nicméně nejí se před hlavním jídlem, nýbrž v jeho průběhu. Obvyklý postup je tedy takový, že si hůlkami dáte do pusy kousek masa, potom rýži a nakonec si vezmete trochu polévky. Ta se nejí lžící, ale pije se rovnou z mističky. Po jídle řeknete "gošiso sama dešita", což doslova znamená "to byla tedy bašta". Web je v angličtině, ale je doplněn mnoha ilustracemi a obrázky, takže se na něm určitě neztratíte. A jestli vás Japonsko zaujme, můžete se na jiné stránce naučit, jak vznikly některé základní japonské znaky a jak se správně vyslovují.
http://www.jinjapan.org/kidsweb/ cook/intro/intro.html http://www.jinjapan.org/kidsweb/ language.html